Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Deset perel Chorvatska

  14:49aktualizováno  14:49
Co stojí v Chorvatsku opravdu za vidění? Kam vyrazit na výlet, když už vás omrzí pláže a koupání ve slané vodě? Opravdu atraktivních míst je v Chorvatsku spousta. Pro první rychlou orientaci jsme pro vás sestavili alespoň "top ten" těch nejzajímavějších přírodních a kulturních památek, které byste si neměli nechat ujít. Uvnitř článku najdete popis míst včetně internetových odkazů.

Rovinj

Vynechat Rovinj by byl hřích.Mohl by klidně být vývěsním štítem chorvatského Jadranu. Západoistrijské město na první pohled připomíná  „Benátky". Není divu, Benátčané vládli tomuto území po celá staletí. Křivolaké, úzké uličky se ze všech stran poloostrova, na němž je staré jádro, šplhají k jediné dominantě - katedrále svaté Eufemie. Patronka města shlíží na svoje "ovečky" z vrcholu šedesátimetrové zvonice, která je mimochodem kopií kampanily svatého Marka v Benátkách. Z jejího ochozu je fantastický rozhled nejen po Rovinji a třinácti okolních ostrovech, ale po celém vnitrozemí Istrie. Za perfektní viditelnosti se nad mořem jako "fata morgana" tyčí dokonce i obrysy alpských třítisícovek!

Severně od Rovinje se zařezává do pevniny jedenáct kilometrů dlouhý Limský kanál. Stopadesát metrů vysoké skalní stěny a nezvyklé složení vody udělaly z tohoto přírodního pokladu rezervaci. S jeskyní, kde se natáčela i jedna ze slavných "mayovek".

tzg-rovinj@pu.tel.hr
www.istra.com

Vnitrozemí Istrie
Každý, kdo jede na Istrii, vnitrozemím většinou jen "profrčí". Jaká škoda. Obujte si pořádné boty, vezměte kolo a vydejte se za zážitky. Nečekaně hornatá krajina, léčivé prameny, "vinné stezky", nejmenší město na světě - Hum či "alej hlaholitů" se sochami Cyrila a Metoděje nikoho nenechá na pochybách – tenhle kus světa si zaslouží pozornost.

Specifická atmosféra je nejsilnější v Motovunu. Středověké městečko na kopci  má jen několik set obyvatel. Při pohledu z městských hradeb či obranné věže leží návštěvníkovi u nohou celá Istrie. Kam jen oko dohlédne - vinice, sady, dubové lesy a pomyslné "vinné stezky". Podle mapy se člověk vydá k některému z místních vinařů, ochutná víno ze zdejších hroznů", posedí, popije, povypráví. Víno od vinařů z "vinné stezky" je vždycky kvalitní, za jeho kvalitu ručí  vinař "vlastní hlavou". Koupit také můžete, výše ceny je příjemnější než v obchodech.       

tz-pazin@pu.tel.hr
www.istra.com

Kopački.rit
Škoda, že stranou zájmu turistů a milovníků přírody zůstává i přes snahu místních zapálených dobrovolníků – Park přírody Kopački rit. Je to jedinečná oblast na soutoku Dunaje a Drávy, která je biosférickou rezervací se zachovalou faunou a florou, kde vodní plochy (zejména Kopačevské jezero)  spolu s močály vytvářejí ojedinělá zákoutí. Toto místo se stalo domovem stovkám rozmanitých druhů ptáků, od orla královského, přes kormorány až po  čápy, kteří zde hnízdí či popřípadě odpočívají při svých dalekých přeletech.

Nejlépe atmosféru tohoto místa poznáte a vstřebáte z loďky s odborným doprovodem. Zajisté budete uchváceni množstvím ptactva (přes 30000) a nehlučným prodíraním rákosím, malebnými zákoutími a ukázkou chytání ryb dle starého způsobu v labyrintu z prutů, namísto sítí.

V bližším okolí Parku můžete navštívit Osijek a Djakovo s monumentální katedrálou a s množstvím kulturně historických a církevních památek. Nezapomeňte také na lázeňské místo Bizovačke toplice, kde je jeden z nejvřelejších pramenů (96 C) v Evropě.

www.tzosbar-zup.hr/kopackirit.htm

Plitvice
Film Poklad na Stříbrném jezeře ukazuje jen zlomek toho, co se dá na Pltivicích vidět. Šestnáct jezer bylo v roce 1979 zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO. Sluncem prozářená jezera, jezírka, vodopády a kaskády vydávají křišťálově zelenou bravu. Je to i díky vápencovému kalu, který se na dně usazuje. Dřevěné chodníčky, které umožňují být blízko této přírodní kráse, vedou uprostřed jezer. Stačí šlápnout vedle a koupání je nevyhnutelné.  Projít si Plitvice důkladně, na to je potřeba vyhradit celý den.

np-plitvice@np-plitvice.tel.hr , www.-np-plitvice.tel.hr/np-plitvice

Paklenica
V drsném prostředí největšího chorvatského pohoří Velebitu (především v jeho jihovýchodní části), nalezne milovník hor  – NP Paklenicu (Pekelnici). Nad oblastí snejrozsáhlejším lesním porostem ve Středozemí, rezervací (druhá největší vEvropě) Černé borovice (Pinus negra), se k obloze majestátně vzpínají dva sluncem ozářené nejvyšší vrcholy Velebitu (Vaganski vrchol-1758 m.n.m) Z nich máte skvělý výhled do dálek a do okolí jako velmi vzácný a ohrožený druh ptáka – sup bělohlavý, který hnízdí v poklidných částech parku.

Do horského (vápencového a dolomitového) masívu se zařezávají dva malebné, monumentální kaňony – Velká a Malá Paklenice. 10 km dlouhá Velká Paklenica (Pekelnice) s krasovou jeskyní Manita peć je jednou z nejpřitažlivějších přírodních pozoruhodností Chorvatska. Její příkré, strmé stěny dosahující až 400 m výšek se staly výzvou mnoha horolezců. Ostatní mohou při toulkách  četnými turistickými stezkami obdivovat bohatství zdejší fauny a flory. Do NP Paklenica se nejlépe dostanete z přímořského městečka Starigradu.

np-paklenica@zd.tel.hr
www.tel.hr/paklenica

Dubrovník
Za války na počátku devadesátých let minulého století byl Dubrovník těžce poškozen.  Mapa u jedné ze vstupních bran, která zaznamenává srbské zásahy, je plná černých křížků. Jugoslávská armáda na něj shodila šest set granátů. Nové červené střechy, které nezvykle svítí v jihodalmatském slunci, jasně říkají, z kterých domů museli jejich obyvatelé rychle utíkat. V tuto chvíli je však architektonický klenot Chorvatska zpátky na výsluní turistiky. Projít se po historických hradbách je téměř povinné. Pochopitelně ne za největší výhně, to je potom o zdraví.

Přinejmenším zajímavým zážitkem je však koupání pod hradbami. Na příboj, který se o ně tříští, je totiž mnohem lepší pohled z  průzračné chladivé vody než z horkem sálající pevniny.

tzgd@du.tel.hr
http://dubrovník.laus.hr

Kornati
Poslední den po stvoření světa chtěl Bůh korunovat svoje dílo, a tak ze slz, hvězd a dechu stvořil Kornati. To řekl spisovatel G. B. Shaw. 147 ostrovů národního parku Kornati je ale asi skutečně božským výtvorem. Ostrovy, ostrůvky a hřebeny nejrůznějších tvarů a velikostí nabízejí "rajskou" dovolenou zejména jachtařům a potápěčům. Tisíce zátok chráněných před nevlídností moře, dokonalý podmořský svět (pozor, jste v národním parku a není dovoleno lovit zdaleka vše), "robinsonáda" se vším všudy. Spát pod hvězdami na palubě jachty či si pronajmout některou  z kamenných kolib na ostrovech, naučit se jachtařit v jachtařské škole, a třeba taky celý den nepotkat ani živáčka, o tom jsou Kornati.

np-kornati@si.tel.hr
www.kornati.hr

Zlatý mys
Nejznámější pláž Chorvatska, "jazyk", vybíhající více než šest set metrů do moře. Zčásti zalesněný mys tvořený jemnými, dokonale ohlazenými oblázky se nachází půl kilometru severně od městečka Bol na dalmatském ostrově Brač. Mořské proudění a vítr se starají o zdejší div - výběžek "jazyka" neustále mění svůj tvar. Půvab bolské pláže neocení člověk ani tak z pevniny samé, jako z vrcholků jadranských vln. Asi proto se kolem mysu prohání na prknech desítky surfařů (i když je spíše lákají ideální klimatické podmínky). Pokud si chcete "Zlatni rt" naplno vychutnat, vyhněte se sezonní špičce - "hlava na hlavě" dokáže dojem opravdu pokazit. 

tzo-bol@st.tel.hr , www.bol.hr

Modrá jeskyně
Našimi turisty dosud neobjevený, teplem prosluněný, středodalmátský ostrov, provoněný levandulí, borovicemi, olivami, vínem, zvukomalebným cvrkotem cikád a obklopený blankytně se třpytícím čistým průzračným mořem. Po slunění na oblázkových a písčitých pláží a po koupání v čistém moři, nabízejí středověká městečka VIS a KOMIŽA , mající bohatou historii sahající až do antiky, příjemné romantické procházky malebnými uličkami a zákoutími.

Zdejší pohodovou atmosféru vychutnáte při  popíjení místního proslulého vína zlatožluté barvy a medové chuti Vugavy, či silně aromatického vína temně  rubínové barvy Višského Plavce v jedněch z nesčetných kavárniček či konob. K vínu v této oblasti neodmyslitelně patří i pokrmy připravované z pestré nabídky nejkvalitnějších čerstvých jadranských ryb a darů moře.

Na dohled městečka Komiže, ve kterém se koná vyhlášená tradiční rybářská fešta vždy 1.víkend vsrpnu, je ostrůvek Biševo. Ostrovy Capri v Itálii a Biševo v Chorvatsku mají jedno společné - Modrou jeskyni. Ta na Biševu je prý krásnější. Ostrované jí přezdívají „Podzemní palác víl". Světlo proniká otvorem vymletým ve skále a láme se o vápencpové dno. Prostor je vyplněn blankytnou modří. Nejsilnější je efekt v pravé poledne, s úbytkem denního světla klesá. Vykoupat se v takovém zázraku není problém, ale jen když to počasí a převozník, který jeskyni hlídá a vybírá vstupné, dovolí.

tzzup-st-dalm@st.tel.hr
www.dalmacija.net

Mljet
Je úplněk. Měsíc naplno osvětluje hladinu až neskutečné mořské laguny uprostřed národního parku Mljet. Všude kolem jen lesy, tma a měsíční svit. Odysseův ostrov. Okouzlující místo, kam se naprostá většina turistů pobývajících v Chorvatsku u moře nikdy nepodívá. 

Národní park Mljet, který je součástí stejnojmenného ostrova, je skutečnou
perlou chorvatského Jadranu. Podle pověsti ostrov inspiroval Homéra při popisu kouzelného ostrova Ogygia  v příběhu o Odysseovi a nymfě Kalypsó. Největším magnetem jsou dvě navzájem propojené mořské laguny, které spojuje s divokým mořem pouze úzký průliv, a kláštěr svaté Marie na stejnojmenném ostrově uprostřed větší z nich. Voda v lagunách je průměrně o čtyři stupně teplejší a o něco méně slaná než v otevřeném moři.

Na Mljet - nejzelenější ostrov Dalmácie, je  možné se doplavit z Dubrovníku, Korčuly a Trsteniku (Pelješac). Jezdí sem pravidelné lodní linky

nacionalni-park-mijet@du.tel.hr
www.mljet.hr

Nejznámější pláž Chorvatska je na ostrově Brač.Zčásti zalesněný mys tvořený jemnými, dokonale ohlazenými oblázky vybíhá více než šest set metrů do moře. Mořské proudění a vítr se satrají o zdejší div-výběžek připomínající jazyk neustále mění svůj tvar.

Poklad na Stříbrném jezeře ukazuje jen zlomek toho, co mohou turisté na Plitvicích vidět.

Rovinj by mohl být vývěsním štítem chorvatského Jadranu. Křivolaké uličky se ze všech stran poloostrova šplhají k jediné dominantě - katedrále svaté Eufemie.

Nové červené střechy jasně říkají, z kterých domů v Dubrovníku museli jejich obyvatelé za války v devadesátých letech utíkat. V tuto chvíli je však architektonický klenot Chorvatska zpátky na výsluní. Projít se po historických hradbách je téměř povinné. Zážitkem je i koupání pod hradbami.

Hornatá krajina, léčivé prameny, "vinné stezky", nejmenší město na světě-Hum. Specifická atmosféra je nejsilnější ve středověkém Motovunu.

Na soutoku Dunaje a Drávy je rezervace Kopački rit-útočiště stovek rozličných druhů ptáků, od orla královského přes kormorány až po čápy, kteří zde hnízdí či popřípadě odpočívají při svých dalekých přeletech.

147 ostrovů, ostrůvků a hřebenů národního parku nabízí "rajskou" dovolenou zejména jachtařům a potápěčům. Tisíce zátok chráněných před nevlídností moře, dokonalý podmořský svět i skvělá "robinsonáda".

Národní park Mljet prý inspiroval Homéra při popisu kouzelného ostrova Ogygia v příběhu o Odysseovi a nymfě Kalypsó. Největším magnetem jsou dvě navzájem propojené mořské laguny, které spojuje s divokým mořem pouze úzký průliv, a kláštěr svaté Marie na stejnojmenném ostrově uprostřed větší z nich.

Modré jeskyni na Biševu přezdívají ostrované "Podzemní palác víl". Světlo proniká otvorem ve skále a láme se o vápencové dno. Nejsilnější efekt je v pravé poledne.

Paklenica( Pekelnice), národní park v jihovýchodní části nějvětšího chorvatského pohoří Velebit, opravdu připomíná peklo. Do horského masivu se zařezávají dva monumentální kaňony-Velká a Malá Paklenica. Jejich příkré stěny se snaží pokořit mnozí horolezci i skialpinisté.

Autor:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Pevnost Sv. Mikuláše nedaleko chorvatského Šibeniku. Pohled na přední šípovitou...
Chorvatský Boyard: pevnost sv. Mikuláše u Šibeniku je na seznamu UNESCO

Bývala to námořní tvrz, která měla bránit dalmatské město Šibenik před nájezdy Osmanů. Vypadá trochu jako slavná francouzská pevnost Boyard a Chorvaté jsou na...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.