Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Denali National Park a divoké "safari"

  12:28aktualizováno  12:28
Přestože medvědi jsou rozlezlí po celé Aljašce, tak jsem noc přečkal v pohodě. A tak ráno můžu pokračovat v cestě na sever. Téměř okamžitě mi zastavuje auto. Zastavuje mi Ashley, pracuje jako recepční v hotelu Denali Cliffs. Poskytuje mi cenné informace o možnosti práce přímo v parku. Popravdě řečeno, po měsíční dřině v rybárně, se mně do práce dvakrát nechce. Ale vidina možnosti dalšího výdělku je přesvědčivá.

Krátce po příjezdu potkávám i Petra, který pracuje v Chalet v restauraci. Ten mi pomáhá najít Human Resorce a během dvou hodin mám opět střechu nad hlavou a zajištěné jídlo. Zítra začnu pracovat jako buswasher. Sice si mohu vybrat z několika dalších pozic, ale zde nabízejí nejvíce hodin a tak to beru.
    

Ubytovaný jsem společně s Vernonem, padesátiletým Indiánem kmene Athabaska. Tento velice laskavý chlapík je řidičem autobusu. Mimo sezónu v Denali řídí školní autobus a vozí děti do školy. Díky jeho zalíbení v internetu s ním mohu být v každodenním kontaktu.

Athabaskové obývali území vnitřní Aljašky, území dnešního parku Denali a v okolí řek Yukon a Mackenzie. Byli to lovci losů a jelenů. Zemědělství se v drsných klimatických podmínkach nedařilo. Athabaskové patří společně s nejpočetnějším (na 150 tisíc) kmenem Severní Ameriky - Navaho, k jedné jazykové skupině Athabasko. Také Navahové do 12. století obývali severozápadní část Ameriky. Byli však vytlačeni příchodem nových kmenů do dnešní oblasti severní Arizony a severozápadního Nového Mexika. Zde žijí s vlastní samosprávou v největší rezervaci.

Minulé reportáže z cesty po Aljašce si můžete přečíst ZDE.

Vernon mi půjčuje zimní bundu, díky čemuž bez újmy na zdraví přežívám nastávající chladná období konce srpna a počátku září. Podzim přichází o několik týdnů dříve než jiné roky a v noci již zamrzají kaluže. Počátkem září již na vrcholcích okolních kopců přestává čerstvě napadaný sníh tát a krajina začíná nabírat nový nádech. V létě zelené pláně v údolích se na počátku září během jednoho týdne změní v červený koberec s tu a tam žlutými skvrnami.
     

Denali National Park & Preserve je opravdu rájem pro milovníky divoké přírody. Tundra a tajga je na jižním okraji parku lemována pohořím Alaska Range s bezpočtem ledovců. V informačním centru si můžete zakoupit mapy, ale osobně se domnívám, že jsou zbytečné. Parkem vede pouze jedna 142 kilometrů dlouhá slepá nezpevněná cesta, táhnoucí se od východu k západu.

Pokud se tedy vydáte kolmo na ni, musíte se k ní dostat a nemůžete zabloudit. Problém může nastat, že sice budete znát směr, ale "cesta" bude neschůdná. Kromě okolí u vstupu do parku zde neexistují žádné stezky. Každý si musí najít cestu zpět. Chodit se dá nejlépe po horských hřebenech či podél řek a potoků. Někdy musíte potoky přebrodit.
    

Silnice je po 24 kilometrech přístupná pouze autobusům. Tyto autobusy zajišťují dopravu a vy můžete kdekoliv vystoupit či nastoupit. Park nabízí více programů - Wildlife Tour je nejdražší, a dle mého názoru kromě skromného občerstvení cestujících nenabízí nic víc něž cesta "normálním" autobusem. Protože i takový "camper bus" - tedy bus pro lidi, co jedou do parku nocovat, při spatření "divoké zvěře" zastaví a nechá vás pokochat se pohledem.

Řidič vám také podá výklad a navíc tímto autobusem můžete dojet až na konečnou. Lístek na tento autobus byl nejlevnější a stál $15.
    

Po třech týdnech práce konečně vyrážím do vnitra parku. Mám kliku. Po čtrnácti deštivých dnech je blankytně modrá obloha. Také Denali prý je vidět. A opravdu, poprvé jsem tuto horu spatřil ze vzdálenosti 116 kilometrů a je to monument. O pár kilometrů dál spatřuji první skupinku karibou. Je to nádherný pohled. Cestou k druhému visitor centru, které se nachází uvnitř parku, mám ještě možnost pozorovat lovící lišku, losy, hnědé medvědy alias grizzly a horské ovce.

Rozhoduji se dojet až na "konečnou" k Wonder Lake. A stojí to za to. Lze se tak v parku dostat nejblíže k hoře. To se ale již chystá k soumraku a tak rychle v tundře stavím stan. Do BRFC - bear resistant food container, který zadarmo půjčují ve visitor centru, vkládám všechny potraviny, zubní pastu, kartáček a další věci, které vábí medvědy. Ten pak umisťuji po větru alespoň 100 metrů od stanu.
    

Je tak trochu ironií, že nejvíce zvěře spatří většina lidí z autobusu. Kamarád viděl jedenáct grizzly během jednoho dne. Další můj kamarád Petr Mareček, měl ale v roce 1999 nepříjemné setkání s vlky. Nechal si přes noc usušit boty venku před stanem a ráno po nich nebylo ani stopy. Našel je sice asi po půl hodině chůze v kruhu kolem stanu. Nemilé ale bylo překvapení, když obě boty měly ukousnuté špičky, takže mu pak trčely z bot všechny prsty.

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Zbourat a znovu postavit. Unikátní most v Kambodži přitahuje tisíce turistů

Oprava bambusového mostu přes řeku Mekong v kambodžském Kampong Chamu

Měří víc než kilometr, tvoří jej padesát tisíc bambusových stébel a každý rok jej místní strhnou a znovu postaví. V...

Slovensko pro tuláky. Pustiny a temnoty Veporských vrchů lákají i hvězdáře

Vyhlídka z Klenovského Veporu

Opuštěná a temná místa lidi většinou děsí, v případě slovenských Veporských vrchů však mohou být pro mnohé tuláky...

Najdete na iDNES.cz