Den odletu

  • 1
Kompletní sestava českých horolezců i s lékařem nyní ukrajuje poslední hodiny před odletem z Pákistánu. Zatímco Josef Šimůnek se Zdeňkem Hrubým odjeli společně se zástupcem agentury Advaced Tours of Pakistan na ministerstvo turistiky, ostatní členové leží slastně v hotelových postelích a sledují na HBO jeden film za druhým. V Islamábádu jakoby se se všemi horolezci chtěl rozloučit zde málo vídaný monzun, a tak zlomyslně prší. Není to ale zase taková katastrofa, alespoň se zmírnil jinak velmi nepříjemný žár rozpálených ulic, zdí a aut.

Každý ze skupiny strávil několik hodin na trhu. V Ravalpindi (původně hlavní město než se vláda rozhodla postavit nové, o pátnáct kilometrů dál) je spousta obchodníčků jen tak na kraji silnice, spousta špinavých krámků a hotně i rádoby pěkných klimatizovaných obchodů.

Připravené jsou už i sudy s lezeckým materiálem, které poletí cargem. O půlnoci Pákistánského času odjíždějí všichni na letiště. Ale protože nás už Pákistán laččemu přiučil, je potřeba dodat: Insallah.

Natažená dlaň

Styčný důstojník je z nás možná nejštastněšjí: je doma, rozhodně tlustší, protože během celé expedice nehnul ani prstem, nechal si ve svých asi osmadvaceti letech narůst za ty dva měsíce chlapsky plnovous (špičky kníru si dokonce začal kroutit nahoru - vypadá komicky), má pocit, že ukočíroval svou první expedici a konečně mu šéf výpravy napsal potvrzení, že dosáhl výšky 6000 metrů - ve skutečnosti prd dosáhl, nehnul se od kuchyně, a tudíž dostane jako armádní kapitán extra výškový odznak a příplatek.

Ale ještě to nebylo všechno. Hned jak jsme dorazili do Islamábádu, nabízel úředník agentury, že je možné ihned zajet na ministerstvo a oficiálně expedici ukončit. O dva dny dříve. Budete mít už klid, sliboval. Ne, postavil se tehdy styčák. Musíme prodiskutovat ještě nějaké věci. Na ministerstvo půjdeme až těsně před odletem!

V tu chvíli všem zatrnulo. Styčák bude chtít expedici vydírat. Bez jeho blahovůli propadnou peníze složené na záchranný vrtulník, záloha pro případ zanechání odpadků v kempu a další a další peníze... Co teď? Šimůnek v tu chvíli horečně vzpomínal, co všechno původně dost jelimansky nezkušenému styčákovi řekl o nepálských styčných důstojnících - ti vyžadují kompletní horolezeckou výstroj (aby ji obratem prodali), stan (aby ho prodali), nové oblečení (aby ho prodali), extra úplatek za bezproblémovost a část vrácené zálohy na odpadky.... Tohle všechno, že by si ten kluk pákistánská troufl?

Nakonec ne tolik. Za všechno mohl pákistánský systém vyplácení styčných důstojníků: za každý den dozoru na expedici mu náleží 30 USD. A to v termínu od prvního přijetí na ministerstvu do druhé návštěvy úřadu. Takže o nějaké urychlování procesu styčák Chalid skutečně nestál.