Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Delfy - pupek světa

  16:32aktualizováno  16:32
Tomuto místu říkají pupek světa. Na stráních pohoří Parnasos jsou vidět jen hromady trosek a několik sloupů. Občas jsou turisté zklamáni, protože nevidí nic monumentálního. Před dvěma tisíci let však bylo toto místo centrem antického světa - a mýty, které řecké Delfy obklopují, vydají za mnoho hromad opracovaného mramoru. Z mohutného Apollonova chrámu zbyl jen půdorys a kusy sloupů.

Cesta z Atén k Delfám je dlouhá a úmorná. Zajímavá začne být až tehdy, když se sjede z dálnice a na stráních hor se objevují města, která turista zná podle názvů jen řeckých pověstí - třeba Théby. Pak začne autobus šplhat do hor, turisté jsou unavení a průvodkyně neustále něco šveholí. Její hlas začne nabývat na intenzitě, jak se autobus šine po horské silnici. "Připravte si kamery," velí průvodkyně. Za zatáčkou vykřikne: "Tady to je!" a řidič ochotně zpomalí.

Všichni hledí na poměrně strmý svah plný hromad mramoru s náznaky rekonstrukce starých chrámů. To jsou slavné a mytické Delfy dva tisíce let po zániku své slávy. Pět stovek let před Kristem stál ve stráni hory Parnasos obrovský chrám boha Apollona obklopený menšími chrámky. O jeho skutečné podobě se dodnes vedou spory. Ve stráni mohutné hory musel na starověké návštěvníky, přicházející požádat o radu, působit vskutku impozantně. Malé chrámky okolo, z nichž se nezachovalo také nic, byly pokladnicemi jednotlivých městských států, které si v Delfách nechávaly prorokovat, co mají udělat.

Dnes se památkáři pokoušejí rekonstruovat alespoň aténskou pokladnici stojící těsně pod patou chrámu. Bez proroctví kněží z Delf neučinil žádný starověký helénský vládce zásadní rozhodnutí. Rady však byly hodně dvojznačné a záleželo na výkladu Apollonových kněží. Ti tak měli obrovskou politickou a ekonomickou moc a Delfy patřily k nejbohatším městům v Řecku. Například král Kroisos z Lýdie se pět a půl století před Kristem přišel poradit, zda táhnout do Persie. Proroctví znělo: Když překročíš řeku, zničíš velkou říši. Kroisos chutě vyrazil do boje, po překročení řeky Halys byl poražen a jeho říše zanikla.

Turisté funí do svahu mezi troskami po Svaté cestě. která vedla k chrámu. "Asi tady to mohlo být," ukazuje průvodkyně na zasypaný vchod vedoucí pod plošinu chrámu. Zatím však nikdo přesně neví, kudy a kde vstupovala do podzemí věštkyně. Vědci se dohadují, kde vlastně vyslovovala svá proroctví, která potom kněží interpretovali dychtivým žadatelům. A otázek kolem Delf je daleko víc. Však také do roku 1892, kdy do Delf přišel francouzský archeologický tým, stála na tomto místě vesnice. "Tu museli celou zbourat a přestěhovat," ukazuje průvodkyně za kopec, kde je hotelů plné městečko.

Současné Delfy žijí nejen z autobusů turistů, kteří sem přijíždějí z Atén, ale v zimě sem míří Řekové za kvalitním lyžováním. Mystérium Delf bylo založeno na věštbě. Prvními věštkyněmi, vybíranými z žen blízkého města Apollónia, byla šestnáctiletá děvčata. Jak rostl význam Delf, bylo třeba provoz přizpůsobit potřebám. Věštkyněmi se tedy staly tři více než padesátileté ženy. Do transu, v němž pronášely Apollonova proroctví, se zřejmě dostávaly pomocí výparů ze skály. I ty obestírá tajemství, i když nad místem s troskami chrámu se vypínají dvě mohutná skaliska, nazývaná dnes Blyštivé skály.

Slunce už je vysoko, a i když jsou Delfy v horách, tak začíná být nesnesitelné vedro, zatímco průvodkyně rychlopalně chrlí na turisty rozložené ve stínu stromu pod troskami většinou mýty doplněné o vědecké rekonstrukce života starověkých kněží v kvetoucích Delfách. "Pojďme se na to podívat zblízka," říká průvodkyně a vyráží vzhůru v čele supící skupinky. Jak vědci došli ke svým závěrům a Řekové ke svým mýtům, může návštěvník uvažovat ve svahu plném trosek chrámu i okolních staveb, částečně renovovaného divadla a stadionu.

Jen málo se ví, že druhé nejdůležitější hry antiky, po olympijských, se odehrávaly v Delfách a nesly jméno věštkyně - Pýthijské hry. Ale všechno si musí turista odvozovat jen z mýtů a hromad kamení. Pro mnohé je to příliš složité. "Jen hromady kamení," drtí mezi zuby prošedivělý vousáč.Zklamaníavyfuněnínávštěvníci se jdou osvěžit k delfskému prameni. Ve studené horské vodě se musely omývat jak věštkyně před obřadem, tak poselstva a oběti, které žadatelé předkládali bohu Apollonovi. Slunce pálí dnes jako kdysi a oko návštěvníka zapátrá po okolí.

V hlubokém údolí se táhne jeden z největších olivovníkových porostů na světě. V dálce mezi horami je vidět kousek moře. Tam přijížděla starověká plavidla s delegacemi, které se vydávaly na pochod do strmých kopců. Dnes na silnici parkují autobusy a kolem zní desítky jazyků. Podobný ruch tu mohl panovat před staletími. Osvěžený a informacemi nasycený návštěvník zamíří do muzea. "Je to nuda," říká směrem k troskám americká turistka. Její dvojitá brada ovšem v muzeu poněkud poklesne. Tady jsou fragmenty z výzdoby budov, sochy, kusy reliéfů, sloupy.

Pokud tohle jsou jen zbytky, tak to muselo být nádherné, říká si návštěvník a už se těší na oběd ve vesnici. Člověku vytane na mysli další proroctví, týkající se založení dnešního Istanbulu. Když řečtí mořeplavci vyráželi, říkala jim věštba: "Založte město tam, kde budou slepí lidé." Jenže jak tuto hádanku rozluštit? Lodě jednoho dne připluly do úžiny. Napravo stálo město uprostřed suché planiny. Na levém břehu bujela vegetace a byla tam hojnost všeho. Mořeplavci poznali, že tady mají založit nové osídlení.

Jen dvě hodiny, během nichž zájezd projde Delfami, nestačí na vstřebání kouzla místa, kde stál také chrám bohyně Athény, kde se rozhodovalo o kolonizačních výpravách Řeků, jež daly základ moderní civilizaci, kde se prohrávaly války a kde sportovci upevňovali jednotu antického světa. "O Delfách se toho ještě hodně neví," přiznává konečně průvodkyně. O to víc se v jejím výkladu objevují báje, mýty a tradice. Ostatně, na nich je stejně odvěká sláva Delf založena. Je sice otázkou, zda někdy historici vůbec odkryjí pravdu. Možná by s tím neměli pospíchat. Kouzlo hromad opracovaného kamení a mýtů kolem nich by pak asi pominulo a to by byla škoda.

MŮŽE SE HODIT

CO JEŠTĚ VIDĚT: Na horu na Delfami lze vystoupat po cestě a je z ní úžasný výhled po okolí. Cestou se projíždí vesnicí Arakovo, lyžařským centrem, které se proslavilo výrobou kožených věcí a oblečení z vlny. Je také možné vidět zdejší schodiště, na němž každoročně soutěží v běhu-chůzi do vrchu místní starci. Hory okolo Delf jsou v zimních měsících vyhledávaným lyžařským střediskem. V létě jsou také báječným cílem pro pěší turistiku.

JAK SE TAM DOSTAT: Výlety do Delf organizují cestovní kanceláře z Atén. Samozřejmě, že lze jet i individuálně. Otevřeno je po celý rok. Autobusem trvá cesta z Atén tři a půl hodiny. Mnohé cestovní kanceláře z České republiky zahrnují návštěvu Delf během cesty na řecké pláže a ostrovy, protože jsou u autobusové trasy do střední Evropy. V Delfách se vyplatí projít si areál s živým průvodcem, protože jinak návštěvník vidí jen nic neříkající hromady kamení. Ověřených historických údajů o mýty opředeném místě není mnoho, proto je dobré se alespoň vybavit některým z tištěných průvodců. Kromě areálu je nutné vidět muzeum, kde jsou zbytky soch, reliéfů a ozdob chrámů, které archeologové v Delfách objevili.

CO NAKOUPIT: V Arakovu je možné pořídit relativně levné vlněné svetry a jakékoliv kožené zboží, stačí jen vybírat. Ve vesnici podél silnice je dlouhá řada obchodů, které je dobré si je nejdříve projít a pomalu vybírat. Vykopané zbytky Delf od cesty do stadionu. Nechyběl samozřejmě amfiteátr, uprostřed základy chrámu a dole v údolí porost olivovníků.




Z mohutného Apollonova chrámu zbyl jen půdorys a kusy sloupů

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Rekordní Peking a průměrná Praha. Které metropole nejvíc tíží vnitřní migrace?

Počet obyvatel je znázorněn velikostí kolečka a vývoj populace reprezentuje...

V roce 2050 bude žít ve městech 6,4 miliardy lidí. Zatímco některé metropole rostou rychlým tempem, jiné se naopak musí...

Přijedu do Česka a jsem nervózní. Na Kubě je pohoda, říká Pedro Kulíšek

Pedro Kulíšek pravidelně cestuje mezi Českem a Kubou.

Na Kubu se poprvé podíval před patnácti lety. Ze začátku nadšený turista se postupně vypracoval v turistického...

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Najdete na iDNES.cz