Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Děla jsou v kraji nutnost

aktualizováno 
Severní Čechy - Sjezdovky na severu Čech zaznamenávají jednoznačný trend - umělé zasněžování.
Sjezdovky na severu Čech zaznamenávají jednoznačný trend - umělé zasněžování. V Ústeckém kraji to je nutnost. Žádné ze zdejších pohoří totiž není tak vysoké, aby se na jeho svazích udržel sníh stejně dlouho, jako ve vyšších horách.

Premiéra byla na Telnici

První v regionu s umělým zasněžováním začal lyžařský oddíl TJ Chemička v areálu v Zadní Telnici na Ústecku. Ten nyní provozuje občanské sdružení Ski klub. "V Telnici nejde o prodloužení sezony, ale o to, abychom tu vůbec nějaký sníh měli. Horní část sjezdovek je v nadmořské výšce osm set metrů, a tak když už se všude lyžuje, tady ještě není po sněhu ani památky," řekl šéf střediska Karel Wanke. Sdružení svahy většinou zasněžuje celou zimu tak, aby sjezdovky nebyly vydřené. Letos přes léto vybudovalo ve spolupráci s lesáky nádrž na tisíc kubíků vody, která je pro výrobu umělého sněhu zapotřebí. Právě dostatečná zásoba vody či dostupnost jejího zdroje je mnohde klíčovým problémem. V Zadní Telnici je nyní dvanáct sněhových děl. "Potřebovali bychom ještě alespoň tři přikoupit. Je to ale otázka peněz. Malé stojí 110 tisíc korun, velké i milion," poznamenal Wanke. Ski klub letos vyzkouší další novinku. Tou je zařízení, které umožní zasněžovat sjezdovky při vyšších teplotách než doposud. "Pomocí chemické reakce zařízení snižuje teplotu o pět stupňů. Dosud probíhalo zasněžování při minus pěti stupních. Nyní ho budeme moci provádět již při teplotách kolem nuly. Budeme schopní nastříkat sníh dřív, než přijdou velké mrazy," poznamenal Karel Wanke. Nastříkání svahu trvá čtyři a půl dne. Společnost proto dosud mohla umělý svah zasněžit, jen pokud mrzlo skoro celý týden. První sněžné dělo má také lyžařský areál na Bouřňáku u Teplic. "Máme ho na zkoušku. Stavební povolení na umělé zasněžování je ale před dokončením," řekl ředitel společnosti Sport Centrum Bouřňák Jaromír Pospíšil.

První na Šluknovsku

Pro sněhová děla ve svém lyžařském areálu se již rozhodla i obec Horní Podluží na Děčínsku. Jediným problémem zůstává, kolik sněhových děl tu nakonec bude na sjezdovky chrlit sníh. "Původně jsme počítali se třemi, bohužel se ale objevily další náklady, s nimiž jsme nepočítali. V současnosti netušíme, jestli budeme mít jedno nebo dvě. Více budeme vědět během několika dnů," vysvětlil starosta Karel Kopecký. Horní Podluží má podobě jako další lyžařská centra v Ústeckém kraji jeden neřešitelný problém - poměrně nízkou výšku. Vleky zde začínají zhruba ve 450 metrech nad mořem. Při dotazu, jak sněhová děla prodlouží lyžařskou sezonu, se však Kopecký zarazí. "Rádi bychom, aby byl areál v provozu do půli března," konstatuje. Pak ale odpoví podobně jako telnický správce Wanke. "Umělé zasněžování budujeme především proto, aby tu byl sníh, když je sezona. Na jaře, když začne být tepleji, bývají lyžaři už nalyžovaní a těší se zase na zahrádky. Jde nám hlavně o kvalitu v zimním období," vysvětlil starosta. Problémy s vodou tu naštěstí neměli. "Napojili jsme se na potrubí, které vede z jednoho rybníků poblíž obce do varnsdorfské továrny Velveta," sdělila Hana Frydrychová ze zdejšího obecního úřadu.

Děla ve stadiu úvah

Lyžařský areál Klíny na Mostecku plánuje pořízení sněhových děl na příští rok. Jako jinde zde mají potíže s tím, jak do střediska přivést vodu. "Nyní probíhá územní řízení. Budeme totiž muset tahat vodu z údolí dva kilometry dlouhým potrubím," řekl Josef Dlouhý ze společnosti Mount Club Litvínov, která vleky provozuje. O umělém zasněžování uvažuje také lyžařské středisko Polevsko na rozhraní Ústeckého a Libereckého kraje. Také lyžařský areál v Českém Jiřetíně již má připravené projekty na umělé zasněžování sjezdovek. Vodu chce brát z potoka přímo pod sjezdovkami. "Nyní jsme ale kupovali rolbu, takže musíme počkat, až zase budou nějaké peníze," řekl Jiří Drahorád z TJ Rekreant, která vleky provozuje.

Nejsou peníze

Umělé zasněžování je ale drahé a to mnoho provozovatelů odrazuje. "Rádi bychom uměle zasněžovali. Měli jsme již i půjčená nějaká starší děla. Bylo to ale náročné na energii i práci, druhý den přišla obleva a bylo po umělém sněhu," řekl Otto Šec z Hory Svaté Kateřiny. Telnický správce Wanke je však mírně optimistický. "Věřím, že se ke sněhovým dělům propracují i v ostatních střediscích. Už jenom proto, že tomu pomáhají samotní výrobci. Dělají i jednodušší děla, která vyhovují nízko položeným střediskům."

***

Jak pracuje sněhové dělo

* voda a vzduch pod vysokým tlakem proudí tryskami sněhového děla, na mrazivém vzduchu pak směs mrzne

* provoz děla tedy záleží na počasí. Nejvyšší teplota, kdy je možné je pustit, jsou čtyři stupně pod nulou

* výkon děl závisí na tom, jak je silný mráz. Podle Karla Wankeho, šéfa lyžařského areálu v Zadní Telnici na Ústecku je pro provoz zařízení optimální teplota minus 10 stupňů, kdy děla mohou pracovat na plný výkon

* čím víc mrzne, tím se do směsi pouští méně vzduchu, a tím je tedy více sněhu. Přívodem vzduchu se také reguluje vlhkost směsi

* současně je nutné, aby byla promrzlá půda. Na tu se pak musí nastříkat vlhký sníh, aby se základní vrstva dobře spojila s podkladem

* nastříkat Slalomový svah na Telnici (asi 500 x 40 metrů) třiceticentimetrovou vrstvou sněhu (minimum pro lyžování) trvá čtyři a půl dne a stojí 100 tisíc korun

* sjezdovku podle Wankeho stačí nastříkat jednou za sezonu, poté děla chrlí sníh jen tam, kde jsou vydřená místa. Správci sjezdovek samozřejmě také počítají s pomocí přírody - tedy že nasněží

* na Telnici nyní chtějí vyzkoušet takzvané kapalné bakterie, které umějí snížit teplotu prostředí až o pět stupňů. Přípravek s obchodním názvem SnowMaxBeta vyzkoušejí Telničtí na začátku prosince. Pokud by testování dopadlo dobře, mohla by se sezona ve středisku prodloužit o jeden měsíc

Autor:


Témata: Testování

Nejčtenější

Létají v noci a většími letadly. Letiště Praha začalo trestat za hluk

Airbus A380.

V okolí pražského letiště roste hluk vinou některých dopravců. Ti používají například jiná letadla, než by měli, a také...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Pražská zoo opět mezi elitou. V prestižním žebříčku obhájila páté místo

Ve středu 9. listopadu oslaví gorilí samec Richard své 25. narozeniny,...

Zoologické zahradě v Praze se opět podařilo uspět v náročné světové konkurenci a v žebříčku cestovatelského serveru...

Výlet skutečnou divočinou na Moravě. Na lodi skrz Litovelské Pomoraví

Rezervace Ramena řeky Moravy představuje nefalšovanou divočinu.

Za současného sucha mají tuzemští vodáci čím dál těžší najít sjízdnou řeku. Při pátrání, kam vyrazit na dvoudenní...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Najdete na iDNES.cz