Dánský masopust slaví hlavně děti

Tak jako Benátčané mají svůj karneval, mají Dánové fastelavn - masopust. Málokterý Dán však dnes vnímá masopust jako předvečer počátku postního období. Současný masopust už je taky jen slabým odvarem středověkých bujarých oslav, při nichž se svět obrátil naruby a dospělí prováděli spoustu rozpustilých hloupostí. Dánský masopust dneska patří dětem a neexistuje snad jediná škola, rodina nebo instituce, která by o tuto zábavu děti ochudila.

Fastelavn - Vyhánění kočky ze sudu patří neodmyslitelně k dánskému masopustu. | foto: archiv

Jedním z masopustních zvyků, který se v trochu pozměněné formě dochoval, je takzvané vytlučení kočky ze sudu. Tuto tradici přinesli do Dánska v patnáctém století Holanďané. Mezi dva stromy se natáhl provaz, uprostřed něhož byl zavěšený dřevěný sud. V sudu seděla živá, černá kočka jako symbol tmy a zimy, která se musí vyhnat. Dřevěnými holemi se pak postupně všichni snažili sud rozmlátit. Když se dno sudu odtrhlo, kočka se dostala ven a utekla. Existují však i příklady, že kočka byla chycena a umlácena k smrti - a s ní tak i všechno to zlo, které by jinak nad námi získalo moc. Postupem doby se živá kočka nahradila mrtvou a pak slaměnou kočičí figurkou. Dodnes vyhánějí namaškařené děti kočku ze sudu. V rozbíjení sudu se střídají a šťastlivec, kterému se dno sudu utrhne, je vyhlášen kočičí královnou. Místo kočky je uvnitř spousta sladkostí a ovoce. Novodobý zvyk pokračuje až k úplnému roztlučení sudu. Komu se to podaří, stane se kočičím králem. A protože únorové dánské počasí je hodně mrazivé, popíjejí pak děti i dospělí horké kakao a přikusují k němu sladké masopustní housky. Někde přetrvala tradice maškarního průvodu městem, ale už jen málo dětí chodí s pokladničkami od domu k domu a zpívá masopustní písničku. Jedna věc se však patrně vůbec nezměnila, a to bláznivá radost z toho, že dlouhá, tmavá, skandinávská zima konečně končí a dny se zase prodlužují.