Trasa Race Around Czechia & Slovakia (RACAS) vedla ze Vsetína severním směrem okolo ČR, z jižní Moravy následně stoupala zpět do Vsetína, odkud pokračovala do slovenských Tater a z jižního Slovenska se vracela opět do Vsetína. Připomínala tak ležatou osmičku a byla o výrazný kus delší, než kdyby vedla pouze okolo hranic. V minulém díle jsme projeli českou část, v dnešním článku se podíváme na Slovensko.
5. den A mraky se ždímají
Během chladné noci začínám podél řeky Kysuce ukrajovat první kilometry na slovenském území a také nabírat výškové metry v Javorníkách. V údolí řeky Bystrice si dávám třetí spánek, něco málo přes dvě hodiny.
Ráno vstávám do deště a pouštím se do stoupáků Oravské Magury. Od té chvíle prší s malými přestávkami až k Bratislavě…
Ten den se ještě převalím přes Skorušínské vrchy k Liptovské Maře, za níž už čeká nejvyšší pohoří na trase závodu – Západní a Vysoké Tatry. Bohužel zahalené do deštivých mraků.
Denní porci kilometrů sčítám na Štrbském plese (den jízdy se pro nás odvíjí podle času startu, tedy od 16:15). Kopce a neustálé převlékání ve špatném počasí vyústí ve výrazně nejnižší denní nájezd.
Ujeto: 342 km
Převýšení: 3 800 m
6. den Go east!
Před večerem ještě stíhám překonat ostrá stoupání Spišské Magury. Ale sílící déšť a také již naplno rozjetý zánět šlach na pravé ruce mě tlačí ke strategické zastávce, během níž si dávám hodinového šlofíka. Díky tomu vyrážím vstříc Ĺubovnianské vrchovině odpočatý a do slabšího deště.
Přes Čergov, Nízké Beskydy, Ondavskou vrchovinu, Bukovské vrchy a Východní Karpaty se přibližuju nejvýchodnějšímu cípu trasy a pokračuji po slovensko-ukrajinské hranici.
Ujeto: 410 km
Převýšení: 2 970 m
7. den Zombík z hororu
Po rovinkách podél maďarské hranice to odsýpá. Jediným problémem jsou déšť a studené noční mlhy. Než si dopřeji dvouhodinový spánek, stihnu objet Košice. V totálním slejváku, podle radaru jediného v Evropě!
Kam jsme přijeli, tam začalo lejt. Už mi z toho hrabalo!
K benzinové pumpě v Moldavě nad Bodvou se doslova plazím za neustálých ataků mikrospánku. Do kufru doprovodného auta padám jak postřelený zombík a během sekundy usínám na dvě hodiny. Zpět v člověka se měním jen částečně. Jízda hustou mlhou je totiž další horor.
Po stoupáních přes Slovenský kras začínám klesat na roviny jižního Slovenska. Obávaný protivítr je naštěstí slabší, a tak na triatlonovém speciálu Isaac Photon ukrajuji kilometry poměrně rychle.
Stále však přicházejí přeháňky a Ultra Paka Racing Team (UPRT) zdržuje neustálé převlékání. V Podunajské nížině vzpomínám na 24hodinovku na Slovakiaringu, kde jsem v roce 2016 zajel dosud platný český rekord: 911,68 km/24 h.
A nedaleko Velké Paky si připomínám taky naši domovinu. Tady jsou nejspíš ještě větší paka než my. Počasí se konečně vybírá.
Ujeto: 454 km
Převýšení: 2 378 m
8. den Kuk do kufru auta
Fanoušci sledující online stream se nestačí divit, jak rychle se dá na kole „přelétnout“ jižní Slovensko. Večer dorážím do Bratislavy, kde se musím probíjet nebezpečným provozem a řešit řadu uzavírek.
Je to metal!
Přichází tu také jediný můj karambol na kole, když to paní přede mnou zaflokuje na červenou a já se jí podívám do kufru. Když jí stékám po zadním okénku, ukazuji jí jedničku (ne tu Topolánkovu, ale klasickou), jako že je vše OK. Je ráda, ani nevylézá z auta. Naštěstí nejsou následky na jezdci ani technice.
Ve slovenské metropoli a kus za ní mě doprovází i početná skupina kamarádů z Nové Paky. To je skvělá vzpruha do unavené noci. Jakmile jsem opět sám, přichází na mě spaní, takže si ordinuji rychlý, asi půlhodinový odpočinek před obcí Kúty.
Když mě ale švára Jarda probouzí, mám pocit, že jsme na nějaké společné rodinné dovolené a čeká nás pěší túra. Vůbec netuším, kde jsem a proč. Pak vyskakuje z auta Táda a posílá mě zpět do kufru, abych se „dopekl“.
Za další čtvrthoďku spánku je vše v pořádku a můžeme se rozjet podél hranice s Moravou k prudkým stoupáním Bílých Karpat. Právě v nich přichází úžasné svítání slibující krásný den. Na posledních 180 kilometrů mě doprovází na motorce kamarád a spoluhráč z hokejového týmu.
Mozek už je sice spíš ve vegetativním módu, ale přesto dokáže jednoduchými počty dojít k další výzvě, která mi pošle poslední zbytky sil do nohou. Začíná hra o stihnutí RACAS pod osm dní!
Ranní doplnění energie
Ve dvou velmi prudkých beskydských stoupácích v oblasti Makova prodávám svoje vrchařské vlohy. Vzápětí přeskakuji na časovkářské kolo, abych „spadl“ co nejrychleji do 45 kilometrů vzdáleného Vsetína. A podařilo se! Přes 3 500 kilometrů dlouhou ležatou osmičku s UPRT týmem uzavíráme v čase sedm dní a 23 hodin.
Cílovou čáru protínám společně s kluky z týmu za velké podpory novopackých fanoušků i místních diváků. Objetí s mýma holkama a váza plná piva tvoří tu nejlepší tečku za další nezapomenutelnou jízdou. Musím uznat, hodně náročnou.
Ujeto: 450 km
Převýšení: 3 000 m
V cíli Velká únava a zánět šlach
Jsem neskutečně dobitej. Asi jako nikdy. Bylo to opravdu hodně těžký. Trasa sama o sobě je obtížná, navíc polovina závodu se jela v dešti. Co mě ale nejvíc popravovalo, byly noční studené mlhy. A taky horší silnice, které odrovnaly moje zápěstí.
Udělal jsem velkou chybu, že jsem galusky dřív nepodhustil. Pravá ruka mi otekla a začala pekelně bolet, diagnóza jasná: zánět šlach. Například železniční přejezdy jsem od poloviny závodu zdolával tak, že jsem se držel jen levou rukou.
Dojezd do cíle
Mrzelo mě, že Jirka Severa musel po 1 500 kilometrech skončit. Bylo to opravdu velké sousto. Na druhou stranu to, co za čtyři dny v závodě odmakal, si zaslouží obdiv. Trasa je krásná a má potenciál pro velký mezinárodní ultracyklistický závod, o což budou Libor Procházka s Jirkou Severou usilovat. Mají šanci a já jim budu fandit. Dostali ode mě relevantní data a mohou lépe organizovat první ostrý ročník RACAS.
Jsem rád, že jsem udržel motivaci a objel celou trasu v závodním režimu. Myslím, že za podmínek, které jsme měli, je čas pod osm dní skvělým výsledkem, a potvrdili jsme, že slovo „racing“ v názvu našeho týmu není náhodou. Takže díky fanouškům a partnerům za podporu!
A také díky všem, kdo přispěli na charitativní sbírku pro Petra. Na jeho nový invalidní vozík se podařilo vybrat přes 61 tisíc korun, takže každý kilometr hodil 17,50 koruny!
Mapa závodu RACAS - zastávky se spaním
RACAS v číslechDélka: 3 540 km (Danova GPS 3 520 km) |
