Až do minulého víkendu jsem žil v přesvědčení, že titulem město piva se může v Česku chlubit jenom a jedině západočeská metropole. Po návštěvě Žatce jsem svůj názor musel poopravit.
V Žatci se neuvaří zdaleka tolik piva jako v Plzni, ale celé město, jeho historie i architektura jsou s chmelem a pivem provázány více než důkladně.
S pivařem do UNESCO
Konec konců kde myslíte, že se nalezl hrob nejstaršího pivaře? Ano, hádáte správně, bylo to v Žatci na náměstí a není to vtip. U jeho kostry byla hliněná nádobka, zbytky dřevěného sudu a hliněná destička se sedmi vrypy – nejstarší dochovaný pivní účet.
Není jasné, kolik tenkrát pivo stálo, nebo jak bylo nejstaršímu pivaři druhý den, ale skutečnost, že si dal sedm kousků, napovídá, že pivo už tu tenkrát měli dobré.
Symbol prvního pivního účtu je i logem Chmelo Velo cyklostezky, kterou si dnes projedeme. Ještě než vyrazíme, přidám pár informací k Žatci.
Kromě hrobu pivaře tu můžete navštívit Chmelařské muzeum, Chrám chmele a piva, samozřejmě Žatecký pivovar, ale hlavně specifické chmelařské stavby, kterým se v minulosti vyhnuly stavební zásahy, a tudíž se zachovaly víceméně ve své původní podobě dodnes.
Jde o různé sklady, sušárny, balírny či známkovny chmele, které velice esteticky prorůstají do běžné zástavby a vytvářejí tak naprosto unikátní spojení, jež může katapultovat Žatec až mezi památky řazené do seznamu kulturního světového dědictví UNESCO.
Ani to není vtip. O tom, jestli bude Žatec opravdu zařazen do této extraligy, se bude rozhodovat v příštím roce. Držte Žatečákům palce, případně si na jejich úspěch připijte Žateckým pivem.
Tuto trasu zvládne každý
Po prohlídce města pokračujte po značené cyklostezce č. 6, nebo též podle symbolu pivního účtu (stezka prochází přímo centrem) k Ohři a odtud směrem na Nechranice.
Cyklostezka Chmelo Velo je součástí cyklotrasy podél Ohře. Povrch je z větší části šotolinový a z té menší asfaltový, a nehodí se tedy pro silniční kola. Cesta není fyzicky příliš náročná, jede se převážně kolem řeky, a tudíž nehrozí žádné velké kopce, snad s výjimkou stoupáku ke hrázi. Ale ten je krátký.
Po cestě nejsou žádné hospody, takže se najezte předem, nebo si vezměte svačinu. Řeka už je v těchto místech docela široká a kupodivu celkem čistá. V jejím okolí jsou převážně pole a louky, sem tam doplněné o nějaká rekreační stavení, což dělá cestu příjemnou.
Z velké většiny je autům nepřístupná, a i proto je vhodná pro rodiny s malými cyklisty. Z centra města až k hrázi je to necelých dvacet kilometrů, takže ji zvládnou i ti méně trénovaní.
Nejdelší sypaná hráz v Evropě
Nechranická přehrada je největší vodní plochou na řece Ohři, byla vybudována v letech 1961 až 1968. Původním cílem bylo získat zdroj vody pro nedalekou uhelnou elektrárnu v Tušimicích. Později se stala především rekreační oblastí a dá se bez nadsázky říct, že dnes je rekreačním centrem regionu.
Na jejích březích je několik kempů a další možnosti ubytování jsou v blízkém okolí. Díky dobrým větrům je oblíbeným místem surfařů, jachtařů a kitařů. K její oblibě mezi touto sortou rekreantů přispívá i to, že na přehradě je zakázáno používat motorová plavidla.
Přehrada je také centrem sportovního rybářství, ročně se zde uloví prý 55 tisíc ryb o celkové hmotnosti 80 tun. V okolí přehrady jsou rybářské kempy (ve Vadkovicích) či rybářský domov s ubytováním a prodejnou ve Vikleticích.
Vodní nádrž Nechranice je svou rozlohou 1 338 hektarů pátá největší přehradní nádrž České republiky a zároveň je i přehradou s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3 280 m). Její část byla vyhlášena Ptačí oblastí a je součástí soustavy Natura 2000.
Co stojí za povšimnutí1. Radniční věž - Zdobí náměstí už od roku 1362. Dnes slouží jako rozhledna, z jejíhož ochozu jsou vidět kromě města a okolí i komíny, díky kterým se v 19. století Žatci přezdívalo „město se stovkou komínů“. Nejednalo se však o klasické průmyslové velikány, ale o komíny chmelařských budov. Jedinečné panorama asi třiceti zbylých komínů dnes tvoří jeden z hlavních pilířů kandidatury města na zápis do seznamu UNESCO. |