Na horním toku je Bečva rozdělena na dvě větve – Vsetínskou (Horní) Bečvu a Rožnovskou (Dolní) Bečvu. Obě pramení v uzlu beskydských horských hřebenů poblíž Bumbálky, stékají po opačných svazích hor, aby se u Valašského Meziříčí opět spojily v jeden tok.
A právě tady na 62. km řeky v nadmořské výšce 288 m zahájíme cyklistické putování směrem po proudu až k soutoku s Moravou (195 m n. m.).
Start ve Valašském Meziříčí
Zatímco pro sportovní lodě je Bečva zrádná, nevyzpytatelná a po většinu roku nesjízdná řeka, kola, in-liny a koloběžky se u ní mohou vydovádět nadmíru. Cyklostezka Bečva, zprovozněná v roce 2010, sleduje odlehlejší obecní komunikace, lesní a polní cesty v blízkosti řeky a jen výjimečně silnice III. třídy. A hlavně je její profil velmi pohodlný a troufnout si na něj mohou opravdu všichni.
Navíc v úseku pod Valašským Meziříčím vede souběžně s cyklostezkou železniční trať s hustým provozem, takže je možné kdykoli výlet ukončit a vydat se vlakem domů nebo k zaparkovanému autu.
Hned první kilometry od soutoku obou Bečev ve Valašském Meziříčí každého nalákají: lepší a pohodovější jízdu si opravdu nelze představit.
Peníze z EU se utrácely kromě nového asfaltu i za hezká odpočinková místa s přístřešky, odpadkovými koši a stojany na kola, které nelze ukrást.
Akorát značení by mohlo být lepší, protože bez spolupráce s mapou není vždy jasné, kudy přesně se na křižovatkách vydat. Například v osadě Za Vodou vůbec není z terénního znační jasné, že je třeba odbočit vpravo na lávku přes řeku na druhý břeh. Kdo není místní a nemá to tu zažité, může v pohodě bloudit.
Přes vodní dílo Skalička
Za nádražím v Hustopečích se cyklostezka Bečva dělí na dvě větve, z nichž levá je ta lepší a zajímavější. Vede kolem rekreační oblasti Štěrkáč u jezer vytvořených těžbou štěrkopísku. Nabízí se tu možnosti koupání i občerstvení.
Cyklostezka zároveň kličkuje územím, kde má v brzké budoucnosti vzniknout přehrada Skalička, což přírodnímu biotopu v okolí Bečvy nic dobrého nepřinese. Bečva je totiž poslední štěrkonosnou řekou u nás, nespoutaná dosud žádnou přehradou. Typické jsou přirozené štěrkové lavice na vnitřních stranách meandrů, důležité pro reprodukci říčních druhů ryb, vsakování a čištění vod.
S výstavbou plánované přehrady s trvalou vodní hladinou se změní nejenom vodní režim řeky v jedné z nejcennějších partií toku, ale zanikne také osada Kamenec i samota Kačena, kde pro cyklisty zatím funguje stylová hospůdka. Alternativní a šetrnější variantou vůči okolní přírodě a krajině je suchý poldr. Petici proti klasické přehradě lze vyhledat a podepsat na internetu.
Na dosud nezaplavenou krajinu Pobečví se otevírá hezký pohled od výše položené obce Skalička, kde se dvě větve cyklostezky Bečva opět spojují. Je odsud evidentní, že plánovaná vodní nádrž bude velmi mělká a betonu na dlouhou hráz se spotřebuje mnoho.
Ve Skaličce stojí za vidění také zvonice s pochmurným sdělením základního životního moudra, minimuzeum námořníka Tomáše Vítka a donedávna ještě hezký dřevěný větrný mlýn. Jeho stav a podoba se sice vůbec nezměnily, kolem něj však roste zástavba nových rodinných domků, takže kouzlo starobylé stavby s dominantní polohou v krajině se bohužel úplně vytratilo.
Kolem Jadranu a Balatonu
V blízkosti cyklostezky Bečva se nachází mnoho dalších zajímavostí a pamětihodností, na něž ovšem při souvislém putování na kole obvykle nezbývá čas, chuť ani elán. Jmenujme například Řeznické muzeum a zámek v Hustopečích, lázně Teplice nad Bečvou se Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a Hranickou propastí, hrad Helfštýn, muzeum Bedřicha Smetany v Týně nebo městskou památkovou rezervaci v Lipníku.
Když to tak krásně jede, zastavovat se moc nechce. A to přesně platí pro nejexkluzivnější část cyklostezky mezi Hranicemi a Přerovem, kde je v celé délce cca 27 km nádherná asfaltová trasa po celém levém břehu řeky. Pohyb cyklistů i bruslařů je zde někdy opravdu hustý.
V Lipníku se vyplatí přejet na pravý břeh řeky a pokračovat stejně kvalitním cykloterénem k Oseckému jezu, kde je vyhledávané výletní místo. K doplnění tekutin tu vybízí buď restaurace U splavu, či kousek opodál pivnice Jadran u stejnojmenného jezera vytvořeného těžbou štěrkopísku. Tady je fakt dobře, ani do Chorvatska netřeba cestovat. A kdo se na koupání v Jadranu necítí, může dva kilometry po proudu Bečvy zkusit jezero Balaton u Oldřichova. Poněkud však v posledních letech vyšlo z módy podobně jako opravdový Balaton v Maďarsku.
Západně od Oldřichova se naskýtá přímo z cyklostezky snad nejhezčí pohled na divoký a nezregulovaný úsek Bečvy. Břehy tvoří vysoké písčité stěny s hnízdy břehulí a dole u řeky se rozkládají štěrkové nánosy.
Chtělo by to ale konečně nějakou větší vodu, protože štěrkové pláže v dobách sucha, a tudíž nízkých průtoků paradoxně zarůstají vegetací a jsou málo efektní a přitažlivé pro pobyt u vody.
Soutok na vlastní kůži
V Přerově cyklostezka Bečva končí, na kole se však dá pokračovat až k 13 km vzdálenému soutoku s Moravou. Pravda, jízda je už méně pohodlná, pracnější a kilometry na tachometru naskakují pomaleji. Vodítkem je červená turistická značka kopírující pravý břeh, „cyklistický povrch“ tvoří trávou zarůstající polní cesta. Bečva už teče v hanácké rovině pomalu a vzhledem k hustým břehovým porostům na ni není moc vidět.
Blížící se konec putování podél krásné řeky signalizuje obloukový most u Troubek, odkud je to k soutoku s Moravou už jen kilometr. Samotný soutok je velice hezké místo: Morava je užší, pomalejší, temnější a hlubší, Bečva širší a svižnější. Oproti Moravě má Bečva typické štěrkové dno, které lze při nízkém stavu vody, což je v posledních letech skoro pořád, krásně přebrodit a soutok si tak vychutnat na vlastní kůži.
Ani to nevypadá, že okolí obou řek je doslova vybagrované díky těžbě štěrkopísků, která tu ve velkém probíhá zhruba od 50. let 20. století. Poplatný době vzniku těžby je název Donbas vztahující se dříve na celou těžební oblast. Dnes je to jedno ze čtyř velkých jezer, které slouží jako zásobárna pitné vody a koupání je v něm zakázáno.
Kolem Donbasu, resp. Tovačovských jezer vede nejkratší cesta od soutoku k vlaku do Kojetína. Při zeleně značené turistické trase na pravém břehu Moravy se nacházejí ještě dvě velmi neobvyklá vodní díla a technické památky zároveň – vodní tunel Sifon a akvadukt Vantroky.
Může se hoditBečící Bečva Itinerář trasy: Mapy Jak se tam dostat |