V dnešním výletě se vydáme po stopách bitvy u Chlumce z konce srpna roku 1813. Tohoto horkého léta tudy ustupovaly spojené armády Rakouska, Pruska a Ruska po prohrané bitvě s Napoleonem u Drážďan.
Mlsný Napoleon si po debaklu v Rusku potřeboval trochu zvednout náladu a udržet prestiž neohroženého dobyvatele, v rekordním čase zverboval novou armádu a vyrazil opět po Evropě. A když se mu naskytla příležitost, rozhodl se, že si trochu pošpásuje v Čechách se záluskem možná lehce ohrozit Vídeň.
Jenže jak už to na světě chodí, štěstěna bývá vrtkavá a ta válečná obzvlášť. Napoleon nejenže do Čech neprorazil, porážku utrpěl i při svém druhém pokusu o tři týdny později.
Dřívější bitevní vřavu a hrdinské činy připomínají památníky rozeseté v místech, kde se odehrávala tehdejší válečná řež, při které padlo za oběť tisíce lidských životů a lehlo popelem několik vsí.
Pokud si člověk má udělat alespoň trochu celistvý a živý obrázek této dějinné události, je ohledání místa činu nezbytné. Milovníci historie a poznávací cyklistiky, zbystřete.
Romantický začátek
Výchozím bodem se nám stal Cyklokemp Loděnice u zdymadla Střekov, které je předposledním vodním dílem na řece Labi před smísením vod se Severním mořem. Zdymadlo - přehrada nese jméno hradu Střekov, který se vypíná na 100 metrů vysoké nepřístupné skále a svou siluetu odráží v klidné hladině Labe. Působí romanticky, ale jeho dějinným údělem bylo střežit labskou plavbu.¨
Hrad Střekov a zdymadla Střekov. Nepřístupný hrad je výraznou dominantou města. Stal se inspirací např. Máchovi, Goethovi či Wagnerovi.
Do centra Ústí nad Labem vede cyklotrasa Labská stezka. Tak pak pokračuje při říčním toku až k Severnímu moři.
Pro cyklistu to není jen nádherná podívaná, ale také ideální začátek cesty po Labské cyklostezce. A to vše jen necelé tři kilometry od centra metropole regionu Ústí nad Labem, jehož alespoň kratičkou návštěvu jsme nemohli vynechat.
Nedaleko hlavního vlakového nádraží se od loňského roku nachází špičkové Cyklocentrum, jehož služby zdaleka převyšují český standard. Takřka za rohem se nachází náměstí s příznačným názvem Kostelní. Stojí zde dva kostely, z nichž ten slavnější je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho věž se díky bombardování v druhé světové válce odklání od své osy o dva metry a je tak nejšikmější věží v České republice a čtvrtou nejšikmější v Evropě.
Tím méně slavným sousedem je barokní Kostel sv. Vojtěcha s klášterní budovou. V obchodním centru Forum je dolní stanice lanové dráhy vedoucí až na zámeček Větruše (přeprava kol možná), z jehož vyhlídkové terasy je nádherný pohled na celé město zasazené do zeleně okolních kopců.
Z vyhlídkové terasy nebo věže Větruše jsou nádherné výhledy na údolí Labe a město zasazené v kopcích.
Přilehlé okolí je skvělou a atraktivní odpočinkovou zónou města a má se skutečně čím pyšnit. My zde vyhledali cyklotrasu 3090 a trochu si ještě šlápli do vrchu. V Újezdě jsem přesedlali na cyklotrasu 3071 a takřka po deseti pohodových kilometrech jsme dorazili až k Jezeru Milada.
Neuvěřitelné vzkříšení
Člověk neznalý minulosti by dnes stěží uvěřil, že ještě před třiceti lety bývalo toto poklidné a lákavé místo měsíční krajinou. Objevení ložisek uhlí v 18. století vedlo zpočátku k hospodářskému rozmachu, postupně však těžba uhlí tuto oblast téměř zničila.
Hnědouhelný lom pohltil rozsáhlé území a několik obcí. Dnes se ale karta obrátila. Jáma po hnědouhelném lomu byla jako první v České republice vodohospodářsky rekultivována právě v Jezero Milada a stala se tak vzorem pro ostatní oblasti zdevastované těžbou uhlí.
Dříve uhelný lom Milada, dnes čtvrté největší jezero v republice. Zdařilá vodohospodářská rekultivace bývalé měsíční krajiny proměnila místo v nádhernou rekreační oblast.
V současnosti má tato lokalita ambice i nejlepší předpoklady stát se rekreační, turistickou a sportovní zónou nedalekých městských aglomerací. Svojí rozlohou se Milada zařadila mezi největší jezera u nás, byly zde zbudovány pláže a síť cyklostezek vhodná i pro in-line bruslaře. Není tedy proto pochyb, že se za pár let stane vyhledávaným centrem vodních sportů a ostatních rekreačních radovánek.
My nevěřícně kroužili kolem tohoto obnoveného skvostu a ani se nám nechtělo pokračovat dále. Slabou útěchou nám bylo, že při cestě ku Chlumci leží více vodních ploch. Neudivují svojí velikostí, ale krásně zapadají do okolní přírody, aby jí přidali na rozmanitosti a líbivosti.
Když Napoleon nepomůže
A jsme tu, u Chlumce. Okolo Zámeckého rybníka jsme se smýkli vzhůru po křížové cestě až na vrch Horka. Nachází se zde unikátní trojboká kaple Nejsvětější trojice, jíž nechal zhotovit Jan František Kolovrat – Krakovský podle plánů věhlasného architekta Jana Baptisty Matheye. Měla být poděkováním bohu za to, že se v roce 1680 Chlumeckému panství vyhnula morová epidemie.
Její poloha na vrchu Horka je více než strategická a my si pochvalujeme výborný přehled celého okolí. Není divu, že si zde nechal generál Vandamme, vrchní velitel francouzských napoleonských vojsk, postavit hlavní stan. Síla desítek tisíc vojáků se rozprostřela do širokého okolí, které odsud mohl pohodlně sledovat.
Schopnému a krutému válečníkovi však nebyla strategická poloha nic platná. Nadarmo čekal posily od samotného Napoleona. Ten nechal Vandamma s jeho armádou svému osudu napospas, až byl nakonec jejich osud zpečetěn.
Prostý kamenný kříž u obce Přestanov je nejpůsobivější památník. Jedná se o hromadný hrob padlých v bitvě u Chlumce.
Místo zpečetění osudu vrchního velitele francouzských vojsk, generála Vandamma, připomíná dnes památník s dělovou koulí na vrchu u obce Žandov.
Významná dílčí bojiště dnes připomíná unikátní sada pomníků. My se nejprve vydali na jihozápad. U Francouzského čtyřbokého obelisku jsme přibrzdili a odbočili vlevo, směrem ke vsi Přestanov, kde se nachází jeden z nejpůsobivějších monumentů, ten ruský. Zde statečně a hrdinně odolávali carští vojáci velké francouzské přesile. Při odhalení základního kamene obelisku s bohyní Niké na špici asistovali rakouský císař Ferdinand V., pruský král Bedřich Vilém III. a ruský car Alexandr I.
Jen pár stovek metrů odsud leží další pietní areál s obzvlášť silným geniem loci. Pod prostým kamenným křížem v listnatém porostu zde odpočívají ostatky desetitisíců vojáků, které byly nalezeny po bitvě v okolí.
Po krátké pietní pauze se vydáváme na sever, abychom se dozvěděli, jak to dopadlo s generálem Vandammem. Nad vsí Žandov na úbočí Vinného vrchu byl ruskými kozáky stržen z koně a zajat. Místo jeho zajetí připomíná prostý pomníček s dělovou koulí navrch. Od tohoto místa jsme zamířili ke vsi Varvažov.
U Oprámu, dalšího zatopeného lomu s písečnou pláží a hezkým okolím, jsme potlačili chuť se trochu osvěžit v jeho chladivých vodách a vydali se vstříc dalším dvěma přírůstkům cenné kolekce památníků stojících prakticky hned vedle sebe.
Jak již bylo řečeno, Napoleon se nechtěl s prohrou smířit a tak opět vtrhl do Čech. Znovu však narazil na odpor spojeneckých sil, ve kterých se vyznamenal zejména generál Colloredo-Mannsfeld, na jehož počest byl zbudován Rakouský pomník. Ani Prusové nezůstali stranou, v roce 1817 zbudovali ve Varvažově Pruský pomník připomínající hrdinské činy jejich armády.
Monumentální ruský památník s bohyní Niké. Při jeho odhalení asistovali car, král i císař.
Jubilejní památník byl zbudován ke stému výročí bitvy. Je největší ze všech a jako jediný má duši, tzv. vnitřní prostor.
Kruh po památkách slavné bitvy se pro nás uzavřel tím nejlepším nakonec. Z Varvažova jsme to stočili zpět do Chlumce pod vrch Horka k tzv. Jubilejnímu památníku, který byl postaven ke stému výročí slavné napoleonské bitvy.
Mohutný, dvacetimetrový velikán se oproti ostatním vyjímá svou duší, vnitřním prostorem s kupolí zdobenou s příznačným motivem zmrtvýchvstání, jež kdysi sloužil jako miniaturní muzeum. Vzdali jsme hold všem obětem války a v duchu poděkovali, že žijeme v tak krásné době, kdy se namísto hrdinských činů můžeme prohánět po vlasti na kole.
Zbývá snad jen nepoeticky dodat, že pokud byste neměli síly na zpáteční cestu do Ústí nad Labem, stačí v Chlumci nasednout na městský cyklobus a zpět v Ústí nad Labem jste co by dup.
Co stojí za návštěvuHrad Střekov - je zřícenina, která tvoří výraznou dominantu a symbol města Ústí nad Labem. Stojí na 100 metrů vysoké nepřístupné znělcové skále nad pravým břehem řeky Labe ve čtvrti Střekov. Byl postaven v roce 1316, aby chránil důležitou obchodní cestu do Německa. Působí velice romanticky a tak byl v minulosti vyhledáván umělci. Inspiraci zde hledali např. Johann Wolfgang Goethe, Richard Wagner nebo Karel Hynek Mácha. Větruše – výletní zámeček se nachází na kopci nad řekou Labe. Vede k němu lanová dráha z obchodního komplexu Forum v centru Ústí nad Labem. Z její vyhlídkové věže je jedinečný výhled na město, do labského údolí i na hřeben Krušných hor. Okolí Větruše slouží jako odpočinková a relaxační zóna města. Najdete zde restauraci, hotel, přírodní a zrcadlové bludiště a či dětské hřiště a sportoviště. Jezero Milada – je první velkou vodohospodářskou rekultivací bývalé jámy zbylé po těžbě hnědého uhlí nedaleko Ústí nad Labem. Dnes těžební lom připomíná jen svým jménem, které po něm zdědilo. Je čtvrtým největším jezerem v republice, jeho napouštění začalo v roce 2001 a bylo ukončeno v létě 2010. Dnes je celá lokalita upravena na rekreační oblast s výbornou infrastrukturou. Kaple Nejsvětější trojice na vrchu Horka - barokní kapli nechal v letech 1690 - 1691 postavit František Krakovský z Kolovrat jako poděkování za to, že jeho rodinu ušetřila morová epidemie. Jejím autorem byl Jean Baptist Mathey. Kaple má netradiční trojboký půdorys symbolizující Boží Trojici, které je zasvěcena. Podél cesty vedoucí ke kapli byly nainstalovány zastavení křížové cesty. Jubilejní památník – postavený rakouskou vládou k uctění všech padlých vojáků v bitvě u Chlumce. Postaven byl ke stému výročí této bitvy. Jedná se o největší památník připomínající tuto událost. Tyčí se do výše 26 metrů a jako jediný se může pochlubit vnitřním prostorem. |
