Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mistrovská vyjížďka. Projeli jsme Korutany s olympijským vítězem

aktualizováno 
Korutany, ráj outdooru všeho druhu, jsme tentokrát pojali specificky. Naším cílem nebyly vyhlídkové vrcholy, pláže u proslulých jezer ani hluboké soutěsky. Místo toho jsme se vydali křižovat podhůří hraničního pásma Karavanek na silničních kolech a ve společnosti olympijského vítěze Jana Ullricha a dalších cyklistických osobností.

Na břehu jezera Längsee. Krátké osvěžení přijde vhod a pak zase oči zapíchnout do asfaltu. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

„Nechte si aspoň metr odstup od předchozího jezdce, signalizujte změnu směru i díry v silnici a hlavně nedělejte žádné blbosti. Už jste všichni na kole něco zažili, ne?“

Bezpečnostní pokyny před začátkem vyjížďky jsou lakonické a přicházejí z úst Petera Wrolicha (43), historicky jednoho z nejlepších rakouských profesionálních cyklistů.

Fotogalerie

Wrolichovi tu ovšem nikdo neřekne jinak než přezdívkou „Paco“ a právě on je hlavní organizační duší čtyřdenního cyklistického podniku konaného v okolí Klopeiner See na východě Korutan.

Název akce Rennrad Camp mit Jan Ullrich lze volně přeložit jako soustředění silničních cyklistů s Janem Ullrichem.

Tím Ullrichem, který nasbíral vítězství v Tour de France (1997), Vueltě (1999) i olympijské vítězství v Sydney roku 2000.

Tu zatáčku jsi málo najel

Na začátku každé vyjížďky Paco Wrolich bere pozici na čele „balíku“, zkusmo omrkne sestavu a vyjíždí se na zahřívací kolečko kolem jezera. Brzy přicházejí poznámky k doporučenému stylu jízdy a i když každý z nás ujel tisíce kilometrů jízdy ve skupině, pochopíme, že není od věci se od mistrů přiučit.

„Teď pojedeme asi deset kilometrů po široké cestě, tak se seřaďte po dvou za sebe. Čelo se střídá zhruba po kilometru, odstupte, až bude kolem vás volno a nechte díru uprostřed. Jsou tam kruhové objezdy, nezapomeňte na signál,“ velí Wrolich.

Konečně pauza na kafe. Dá se také využít k přehlídce účastnických bicyklů, a že...

Konečně pauza na kafe. Dá se také využít k přehlídce účastnických bicyklů, a že by bylo z čeho vybírat.

Vyhlídka nad Klopeiner See. V pozadí hřeben Saualpe

Vyhlídka nad Klopeiner See. V pozadí hřeben Saualpe

Jede se s minimálními odstupy „galuska na galusku“ a když za chvíli přichází řada na nás, usilovně táhneme peloton slabou čtyřicítkou v mírném bočním větru.

„Reicht! (To stačí!)“ – konečně přichází pokyn, na který se už pár vteřin docela těšíme. Vzorově odstupujeme ze špice, ale přesto přichází komentář. „Příště si dej trochu větší odstup od krajnice, když fouká zleva, aby se ostatní za tebou líp srovnali,“ utrhává vítr Wrolichovi slova od úst. „A před poslední křižovatkou jsi tu zatáčku málo najel, neviděls´ zrcadlo?“

Do hor a kolem hradů

Další den se vyráží naostro do kopců. Snad proto, aby si každý rozmyslel, do které výkonnostní skupiny se cítí. Výběžek pohoří Saualpe nad městem Völkermarkt postaví do cesty více než kilometrové převýšení a občerstvení ve vysoko položené obci s exotickým jménem Diex přijde více než vhod.

Stručnou poznámku před obrátkou z úst Paco Wrolicha „nezapomeňte včas brzdit“ pak někteří ve sjezdu zjevně neberou vážně a zpátky do kotliny se místy jede více než osmdesátkou. Kotoučové brzdy tady mají zřetelnou výhodu. Sice frčíme dolů po výborném asfaltu, ale neznat trasu z dopoledního výjezdu, asi bychom se tak rychle nespouštěli.

Zasněný pohled na Klopeiner See směrem k severozápadu. V pozadí obec Sankt...

Zasněný pohled na Klopeiner See směrem k severozápadu. V pozadí obec Sankt Kanzian

Mohutná hmota hradu Hochosterwitz s přehledem ovládá krajinu severně od...

Mohutná hmota hradu Hochosterwitz s přehledem ovládá krajinu severně od Klagenfurtu.

Další etapa, asi stokilometrová, vede kolem známého hradu Hochosterwitz. Pro pot v očích jej ale sotva tušíme. Trasa kličkuje, s ohledem na automobilový provoz, většinou po vedlejších cestách a navzdory mnoha nutným zpomalením v obcích, na křižovatkách a v ostrých zatáčkách se rychlostní průměr stále drží bohatě nad třicítkou.

Řečené platí i během závěrečného dne campu. V hraniční obci Lavamünd, po necelých padesáti kilometrech, zaznamenává cyklocomputer průměrnou rychlost 34 km/h. Marně vzpomínáme, kdy jsme naposledy jeli na kole tak rychle.

Skromnost velkých es

Rennrad Camp, konaný jednou ročně, je otevřen všem „hobíkům“ – člověk nemusí být zrovna závodní jezdec. U jezera Klopeiner See, kde je v hotelu Marco základna, se schází dohromady asi šedesát cyklistických nadšenců, většinou z Německa, dost bylo i domácích Rakušanů.

Jak je na podobných akcích zvykem, po večeři se studují itineráře tras, řeší vybavení, počasí a podobně. Kdo chce, tak se zúčastní prezentace k novinkám v cyklistickém materiálu, výživě a podobně. S Ullrichem a spol. setrváváme v debatě dlouho do noci.

A právě to je jeden z výrazných benefitů Rennrad Campu. Přece jen se nestává každý den, abychom měli možnost být nablízku olympijskému vítězi v oblíbeném sportu. Jan Ullrich, pro mnohé hlavní „tahák“ akce, přitom po většinu času stojí skromně v pozadí, přes vrozenou málomluvnost ochotně dává interview a s klidem čelí i otázkám na dopingovou minulost. To extrovertní Paco Wrolich je vidět i slyšet mnohem víc.

Před startem. V pelotonu Rennrad Campu se sejdou různé národnosti, věkové...

Před startem. V pelotonu Rennrad Campu se sejdou různé národnosti, věkové kategorie, a – co nás překvapilo – také docela dost žen.

Pohled od severního břehu Klopeiner See na Karavanky

Pohled od severního břehu Klopeiner See na Karavanky

Nejde ale jen o zkazky z Tour de France či Vuelty. Součástí Rennrad Campu je také představení řady firem, které mají s cyklistikou něco společného, od výrobců kol přes sportovní výživu až po sofistikované systémy nastavení správného posezu a podobně. Během pobytu jsme také vyzkoušeli několik bicyklů. Kolo od švýcarské firmy BMC se systémem TCC (tzv. systém vyladěné pružnosti) a elektrickým řazením nás zaujalo asi nejvíce.

Zapomenutý kout Korutan

Oblast v okolí Klopeiner See na východě Korutan nepatří k nejznámějším částem této spolkové země, větší jezera jako Wörther See či Millstätter See jsou daleko navštěvovanější. Jenže zdejší krajina představuje ideální mix pro cyklisty, proto mnoho rakouských profesionálů trénuje právě tady.

Najdou se tu totiž jak poměrně rovné pasáže, kde se dá modelovat tempo, tak pořádně strmé výjezdy, technické sjezdy, a – jak jsme si ostatně ověřili – potrápit zde dokáže i vítr.

Zatímco břehy Klopeiner See z velké časti lemuje rekreační výstavba, sousedící...

Zatímco břehy Klopeiner See z velké časti lemuje rekreační výstavba, sousedící vodní plocha případně nazvaná Kleinsee (Malé jezero) dýchá klidem.

Profil je navíc plný překvapení, nikdy nevíte, co přesně vás v následujících minutách potká. Například kilometrové stoupání do obce Rückersdorf, které svými dvaceti procenty dalo průchod nepublikovatelným výrazům, se před námi zjevilo v krajině vcelku nenápadně, připomínající okolí Prahy. Naopak některé mírně klesající úseky podél řeky Drávy umožnily v pelotonu dlouho držet rychlost kolem padesátky.

Také nároky na techniku nejsou malé, vedlejší silnice se často bez avíza prudce klikatí, v obcích je plno nepřehledných míst a mění se i povrch. Převládá sice proslulá rakouská hladkost, ale výjimečně jsme narazili i na asfalt, který důvěrně známe z českých silnic třetích tříd.

Může se hodit

Jan Ullrich a doping
Jan Ullrich (43) patří k nejúspěšnějším profesionálním cyklistům přelomu 20. a 21. století: Tour de France, nejslavnější etapový závod světa, jednou vyhrál (1997) a pětkrát v něm skončil druhý. Na letní olympiádě 2000 v Sydney pobral zlato ze silničního závodu jednotlivců a stříbro za časovku, na svém kontě má i vítězství ze španělské Vuelty (1999).

Podobně jako na jiných cyklistech z té doby i na Ullrichovi ulpěl stín dopingu. V roce 2006 byl obviněn z užívání nedovolených podpůrných prostředků a byl mu znemožněn start na Tour de France. Ullrich všechna nařčení zprvu rezolutně popíral a k použití nelegálního dopingu se přiznal teprve po několika letech. Jeho sportovní výsledky byly soudně anulovány počínaje rokem 2005; olympijské vítězství i triumf na Tour de France mu tedy „papírově“ zůstaly.

Klopeiner See: výjimečné jezero
Plocha Klopeiner See v porovnání s ostatními korutanskými vodními plochami neohromí, jen mírně přesahuje jeden čtvereční kilometr. Od svých větších „konkurentů“ se liší pravidelným oválným tvarem – nejlépe si jej uvědomíte pohledem z vyvýšené terasy nad jižním okrajem jezera – a také teplotou vody. Ta se totiž v letním období drží i na náročné korutanské poměry nebývale vysoko a na vrcholu letní sezóny dosahuje neuvěřitelných 29 °C. Je to způsobeno velmi pomalým pohybem vody, průměrný průtok při opuštění jezera směrem do Drávy činí jen 35 litrů za sekundu. Voda má tak dostatek času se pořádně prohřát.
Podobně jako jiná korutanská jezera má i Klopeiner See vodu velmi čistou, není to ale zadarmo. Území, odkud do jezera voda přitéká, je již desítky let kompletně odkanalizované a jsou zde přísné restrikce na používání pesticidů. Zajímavostí je i systém, který z hlubin jezera pomáhá odvádět odkysličenou vodu, jež prospívá vodní flóře. I proto jsou dnes tyrkysové vody Klopeiner See průhledné do hloubky mnoha metrů.

Rennrad Camp 2018
Příští rok se Rennrad Camp s Janem Ullrichem a dalšími výbornými cyklisty uskuteční opět v Hotelu Marko u Klopeiner See, pravděpodobně na přelomu května a června.

Informace
www.hotel-marko.at: Webové stránky Hotelu Marko, který slouží jako základna Rennrad Campu a akci spoluorganizuje.
www.kaernten.at: Přehled turistických možností v Korutanech, včetně rozsáhlé sekce v češtině (www.korutany.com).

Doprava
Jezero Klopeiner See je vzdálené 25 kilometrů východně od korutanské metropole Klagenfurtu. Z Prahy je to sem po silnici 530 kilometrů, z Brna o stovku méně. Nejbližší železniční stanice Tainach-Stein je od jezera vzdálená 3 kilometry; spojení najdete na webu železnic rakouských (www.oebb.at) i českých (www.cd.cz).

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Za mřížemi v Kambodži. Bez peněz a pomoci zvenku nepřežijete

Václav Pavlát, přezdívaný Wendi, strávil Vánoce v kambodžském vězení....

Šestačtyřicetiletý Čech Václav Pavlát, známý jako Wendi, je pro údajné sexuální zneužívání nezletilé khmerské dívky ve...

XXXL cestování v letadle. Jak aerolinky zápasí s obézními zákazníky

(Ilustrační snímek)

Na jedno standardní sedadlo se nevejdou, takže zabírají i část sedadel sousedních. Obézní cestující v letadle jsou...



Po stopách válečných hrůz ve Lvově. Statisíce mrtvých upadá v zapomnění

Z původního vybavení lágru Janowska se nedochovalo nic, nacisté tábor před...

Padesát tisíc obětí, o pár kilometrů dál třikrát tolik zavražděných. Připomíná je jen nevelký kříž či skromný pamětní...

Na běžkách přes celé Jizerky. Náročný výlet zvládnete za jediný den

Zámeček na Nové Louce představuje klasickou běžkařskou štaci, kde se sbíhají...

Bezmála čtyřicetikilometrová běžkařská trasa překonává prakticky celé Jizerské hory od východu k západu, v úvodu vás...

Čím dražší benzin, tím lepší lidé. Češky projely Jižní Ameriku v tuktuku

Tuktuky jsou v cíli

Byl to šílený nápad. Ale vyšel. Dva růžové tuktuky s dámskou posádkou a tisíce kilometrů Jižní Amerikou. Vyrazily v...

Další z rubriky

Jízda s mistry. In-line bruslaři se chystají na velkou událost v Praze

Bruslařská dráha v Praze

V neděli se v Praze na Rohanském nábřeží uskuteční velká mezinárodní in-line akce pro stovky českých i zahraničních...

Narazil do dveří, spadl na kolejích. Rady, jak přežít jízdu na kole

Nebezpečím jsou pro cyklisty nepozorní řidiči i koleje.

Řidič otevřel dveře auta, cyklista do nich narazil a zemřel. Muž na kole přejel zpomalovací práh, spadl a oživit ho už...

Na kole za prohranou bitvou Napoleona. Putování okolím Ústí nad Labem

Další vodní plochou, kterou je možné se při cestě kochat, je Zámecký rybník u...

Pokud je pro vás ideální cyklistický výlet spojený nejen s poznáváním krajiny, ale i s místy, kde se psaly dějiny,...

Najdete na iDNES.cz