Cyklistům je Česko malé. Když se ze šlapání do pedálů stane fenomén

Je to asi tři roky, letní parno a na vedlejší chalupu dorazil soused s dcerou. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nechybělo auto. Žijí totiž v Anglii a právě odsud na svoji chalupu ve výšce 700 metrů nad mořem na okraji Krkonoš došlapali. Trvalo jim to asi 20 dní.

Cyklistka - Jízdní kolo Author Reflex a doplňky zapůjčila prodejna Robert Štěrba a spol., www.sterba-kola.cz | foto: Michal Sváček, MAFRA

Češi šlapou dál a výš

Zdá se, že jsme v tomto směru jako národ velmi aktivní. Čím dál a výš dojedeme, tím lépe. I nabídka cestovních kanceláří tomu odpovídá, zadejte do Googlu cyklodovolená, a co najdete možností.

"Zájem o zahraniční lokality roste, není to jen trend posledního roku dvou. Vlastně je to logické. Nabídka kvalitních kol i doplňků je široká, věci funkční, cyklistika je pohodlná, kola komfortní a spolehlivá, nabízejí dostatečný počet a rozsah převodů i do těžšího terénu. Díky tomu toužíme po zážitcích a hledáme nový rozměr jízdy na kole," potvrzuje i šéfredaktor časopisu Velo Rudolf Hronza.

"Řada zemí cyklisty doslova rozmazluje, od perfektních sítí stezek po restaurace, penziony, servis či lanovky. Nejpopulárnější vyšly v naší anketě Rakousko, Itálie, Francie a Švýcarsko, dobrodružství skýtá Rumunsko či Ukrajina. Zatímco dříve se lidé pídili po tipu na dobré kolo, teď shánějí i rady, kde na něm něco zažít. A taky máme kde trénovat, Česko má totiž jedinečné kouzlo i pestrý terén," vysvětluje Rudolf Hronza.

Na tom se shoduje i s českou jedničkou extrémních závodů, Janem Kopkou. Ten má za sebou přejezdy pouštěmi i horami, jako jediný cyklista světa projel všechny nejtěžší závody a v roce 2006 vyhrál Iditarod Trail Invitational, nejdrsnější závod planety promrzlou Aljaškou.

"Patříme mezi státy, kde se jezdí nejvíc, v tom jsme myslím špička. A máme super terény. Všechno je blízko, dopoledne jedete do hor, odpoledne můžete do rovin. V Americe, když chcete změnit prostředí, musíte letadlem," říká Kopka, který organizuje i cyklozájezdy do Laponska. Bikování na sněhu, to je extrém, ale chytilo se. "Už průzkumná cesta se zvrtla v zájezd a lidé přibývají," tvrdí.

Přibývá neobvyklých destinací

"Zájem o cyklistiku do neobvyklých destinací má lavinovitý efekt a Češi jsou v tom velmi aktivní a progresivní," souhlasí i zástupce CK Geotour Zdeněk Kukal, který už sedmnáct let provozuje takzvanou "Kololoď".

Ostatně i to je český vynález – plavit se mezi chorvatskými ostrovy, každý den někde zakotvit a ostrov projet. "Zpočátku mi říkali: Loď a kola? To je jako slon s křídly, a koukali na nás jako na blázny. Nejdřív jsme měli jednu loď, teď už máme čtyři a zájem roste každý rok tak o 20%, i když nás zbrzdila krize. Jezdí lidé, kteří chtějí nejen sport, ale i pestrost. Přírodu, památky, užívat života, vína, koupání. A nejsou snobi, protože jinak by nešli bydlet za cenu all inclusive do kajuty s palandou. Oceňují možnost být každý den jinde, takhle by si dovolenou sami nezařídili," tvrdí Kukal.

Dokonce si vytvořili i vlastní mapy, zatímco Chorvati se k cyklistice stavějí laxně, museli přijít Češi, aby jim zmapovali stezky po ostrovech.

"Nevím, že by nějaký jiný národ v takovém měřítku jezdil na horských kolech po Evropě a po světě. Podle mne je to tím, že jsou Češi zvídaví, rádi poznávají a trend z pobytové dovolené na zážitkovou se obrací," míní Zdeněk Kukal.

Love story i dobrodružství

Co nás tedy táhne dál, výš, vodou i po horské šotolině? Lepší kola, aktivní oddych, cestování. "A nic vám líp nevyčistí hlavu," tvrdí Kopka.

Je to fenomén doby. Navíc muži jako by si museli dokázat tu prazákladní sílu, i když jsou jinak úspěšní manažeři, lékaři, šéfové," dodává spisovatelka Tereza Boučková.

A ženy? "Když člověk překoná sám sebe, svoji lenost, cítí se líp. A má pěkný zadek." Své zkušenosti popsala Tereza Boučková i v knížce Fejetony o lásce ke kolu, Boží a jiná muka.

Navíc připočtěme romantický rozměr: "Každý rok dostáváme dvě tři svatební oznámení lidí, kteří se potkali na lodi. A děti narozené v důsledku prvních kololodí už dospívají," říká Kukal.

A pak je tu i touha po dobrodružství. Miroslav Hrdina začal na kole cestovat ve čtyřiašedesáti letech. V Turecku zažil porážku našich fotbalistů od Turků na mistrovství Evropy a bylo veselo, v noci mu stan obklíčila smečka zdivočelých psů, bál se, aby mu nesežrali cyklistické boty "pěkně propocené a macerované tukem".

"Nejpůsobivější byla návštěva v židovské osadě na Západním břehu Izraele. Pozvali mě dva muži z projíždějícího auta. Rodina už čekala, pohostila mne, nakonec mě nejstarší paní zavedla do domu a ukázala na stěně visící fotografii mladé ženy, její dcery, matky dvou dětí. Bylo jí 32 let a před osmi roky ji zastřelil ve dne na prahu jejího domu palestinský terorista. Její bratr ho pak v horách zlikvidoval. Na to nejsme zvyklí. Ale tam se, podle jejích slov, takhle žije."

Krásná místa jsou i v Česku

Chceme poznávat a hlavně máme tu možnost. "Moje generace neměla šanci cestovat. Jet do Himálaje, to jsme si neuměli představit, natož na kolo! A kdo může, snaží se toho využít," říká kardiochirurg Pavel Pafko.

I on v sedle kola tráví dlouhé hodiny, letos jel dokonce na podporu onkologických zařízení z východu Slovenska až do Aše. "Lidé se pouštějí do ciziny, ale často nemají najeté ani Česko. Přitom tady jsou tak krásná místa! A kolo je nejlepší způsob pohybu i ve vyšším věku – umožňuje dlouhodobou zátěž, přitom netrpí klouby a z psychologického pohledu si stanovíte cíl, dojedete tam a máte z toho velký zážitek. Ale nejdůležitější je jezdit pravidelně."

Jemu vyhovují hlavně kopcovité terény, největší dojmy si přivezl z Dolomit. "Ale nejlepší je někam dojet po vlastní ose. Dříve lidi kočárem překonali 60 km, vyspali se a jeli dál. Když hodíte kolo do letadla a vystoupíte tam, kde je o 20 stupňů víc nebo míň, a sednete na kolo, dobré to pro tělo není."

Podobně to vnímá i muzikant Honza Homola. "Cestoval jsem hodně a různě, ale na kole je to tak intenzivní, jako když tu zemi procházíte pěšky. A jste rychlejší."

Předloni dojeli s kamarádem do Turecka, jen tak, žádná křeč, žádné rekordy, prostě pro radost: "Vyjedete od baráku, člověk vnímá, jak se krajina mění, jak jsou jiní lidé, kultura, je to pozvolné. A pak – došlapete do úplně jiného světa."

typologie cyklistů

Očima Zdeňka Kukala, provozovatele "Kololodi"

Tradicionalista

Jezdil na cesty na kole vždycky, už na favoritu před převratem (má ho často dosud). Absolutně imunní vůči trendům, jeho oblíbeným oděvem je bavlněné triko a pumpky.

Cyklosexuál

Opak tradicionalisty. Sleduje nejnovější trendy v technice i detailech funkčního oblečení.

Potkáme ho na velmi kvalitním celoodpruženém horském kole na silnici a často i v barech, kde jezdí "hubou" – o ježdění totiž především hodně mluví. Kolo bere jako prostředek k seznámení.

Biker

Čím těžší terén na hranici sjízdnosti, tím větší výzva pro něj. Má nepřekonatelný odpor k asfaltu.

Soustředí se především na vlastní track a techniku jízdy, okolní přírodou se nenechá rozptylovat.

Zarputilý silničář

Pro něj je hlavní co nejrovnější asfalt, svist tenkých plášťů, přesně vypočtené otáčky a dokonalá energetická bilance. Často jezdí v pelotonu. Muži převažují.

Cykloturista

Kolo je mu spíš než sportovním nástrojem prostředkem k poznávání krajiny. Nasává veškeré dojmy z cesty. Muži i ženy, nejčastěji na trekkových kolech s brašnami.

Cykloturista II.

(Ryze ženská varianta) Jejich výskyt ilustruje pasivitu mnohých mužů, ony už vzdaly snahu vytáhnout je z gauče.

V cyklotlupách podobně "postižených" žen vyrážejí na sportovně náročné cesty.

Fyzicky zdatné romantičky s výrazným stádním pudem.

Rekreant

Na špatném kole vyrazí spíš tak na hodinku promenádní jízdy po rovině, tam a zpátky. Ženy i muži.

Gastrocyklista

Kolo je mu prostředkem pro vytvoření té nejlepší chuti k jídlu a pití a k poznávání zajímavých restauračních zařízení na cestě.
Muži převažují.

Extremista

Chce si sáhnout na dno sil při co největším výkonu v extrémním prostředí. Dlouhé etapové závody napříč žhnoucími, nebo naopak zmrzlými kontinenty. Cesty na kole kolem světa. Při úspěchu je v euforii totálnímu vyčerpání navzdory. Muži převažují.

vaše cyklotoulky světem

Jezdíte na kole do ciziny? Jaká jsou vaše nejoblíbenější místa? Kde nejdál nebo nejvýš jste si na kole zajezdili? Podělte se o svoje zkušenosti s ostatními čtenáři v diskuzi.