Cyklistický výlet okolím Chebu

Další zajímavá cyklotrasa v Karlovarském kraji začíná v Chebu, odkud nás zavede přes Komorní Dvůr a Slatinu do Františkových Lázní (km 171,5). Jedno ze tří měst známého lázeňského trojúhelníku nabízí městskou památkovou rezervaci, Františkův pramen, přírodní památku Amerika, koupaliště a kemp.

Expozice Muzea Františkovy Lázně najdeme také u přírodní rezervace Soos, po červené turistické značce 6,5 km a hrad Ostroh 6 km po silnici. V další obci na trase Dvoreček můžeme obdivovat památný dub letní, který je starý 300 let. Pokračování cyklotrasy nás dovede na křižovatku silnic asi 1 km od hradu Ostroh. Po prohlídce pokračujeme přes obce Poustka (hrázděná lidová architektura), Zelený Háj, Mýtinka a Vojtanov (vlakové spojení, hraniční přechod) do vesnice Starý Rybník (km 184,3). Za statkem jsou schovány zříceniny gotického hradu na skalnatém ostrohu z r. 1360 a v obci cenná roubená chalupa č.p. 2 s hrázděným štítem z 18. století. Další zastávkou bude Skalná (km 185,3). Pozdně románský hrad z doby okolo r. 1200 je jednou z nejzachovalejších románských staveb tohoto druhu u nás. Poté projedeme Velký Luh a opět se zastavíme, tentokrát v městečku Plesná (km 193,0). Původní ves, o níž se prameny zmiňují již v r. 1185 jako o vsi waldsaského kláštera, byla povýšena 12.9. roku 1900 na městys. Když projedeme obcemi Smrčina a Vackov dostaneme se do města hudebních nástrojů Lubů (km 200,6). Na cestě do Kraslic máme ještě jednu zajímavou zastávku. Vydáme se totiž z Lubů přes Valtéřov do osady Kostelní (km 205,8). Lákadlem pro návštěvníky je zde kostel svatého Jiljí, jednolodní románský kostel z 2. poloviny 12. století, v 17. století byl barokně upraven a svého druhu je nejstarší v západních Čechách. U kostela najdeme kamenný smírčí kříž a pod bývalou školou, hned vedle silnice, další dva. Asi kilometr po červené turistické značce (směr Kraslice) je to na jedno z nejkrásnějších výhledových míst v kraji Vysoký kámen. Krátké, ale strmé stoupání odmění za pěkného počasí trpělivého turistu výhledy na západní Krušné hory, Slavkovský les, Smrčiny a Halštrov. Silnice nás z Kostelní dovede přes Počátky do Kraslic (km 215,2). Jedno z největších center Krušných hor má už od 13. století bohatou hornickou tradici. Po úpadku hornictví na konci 17. a během 18. století došlo k rozvoji krajkářství, textilního a chemického průmyslu. V roce 1631 přišel do Kraslic první houslař, později se rozvíjí výroba dřevěných a plechových dechových nástrojů. Z pamětihodností města si prohlédneme alespoň novorománskou stavbu kostela Božího těla, před kterým je umístěn sloupek rozcestí turistických značených tras. Obnovené vlakové spojení do Klingenthalu můžeme využít k některé z delších vyjížděk do pohraničí v Sasku, kde jsou dobře značené a udržované stezky. Opačným směrem se lze i s kolem svézt do Sokolova a dále do stanic na trati z Chebu do Karlových Varů a Chomutova. My však pokračujeme dál. Šetřete dechem, čeká nás docela prudké stoupání.

Cyklus Po euroregionu na kole připravuje Ladislav Zoubek. Autor pracuje v Klubu českých turistů Krušné hory a podílí se na přípravě vzniku sítě cyklistických tras a stezek v západočeském pohraničí.