Tedy 75 centimetrů od zaparkovaných aut ani nahodou nestačí. Když pak někdo, kdo zezadu na sedadle není vidět, otevře dveře a vy narazíte koncem řídítek, tak letíte doleva pod jedoucí auta.

To jsou rady. Třeba ta první. Jezdit dál od zaparkovaných aut v ulicích kde stojí parkující auta po obou stranách. To vás sestřelí brzy někdo v protisměru. V tom případě je jediná možnost. Jezdit po chodníku a být hluchý vůči chodcům. To mě v Praze velí pud sebezáchovy !!!

Na kole jezdím mezi 8 a 12 tis. km /rok, také dost km v Rakousku , Itálii , Německu aj. . Nedávno jsem byl na Slovensku a v Maďarsku . Řekl bych , že jsou tady vztahy a podmínky pro cyklisty stejné jak u nás. Oproti tomu v Rakousku panuje daleko větší ohleduplnost . Nepamatuji se , že by mně někdo předjížděl , když jede auto v protisměru , což je u nás běžné . A že jsem dosud neměl vážný úraz ( kromě zlomené klíční kosti vlastní blbostí) je zřejmě tím , že jezdím zejména ve městech tak , že si nikdy přednost nevynucuji . Dost mi trvalo , nežli jsem se naučil jezdit po Berlině , kde mají cyklisté vlastní semafory a svůj jízdní pruh . Praze se raději na kole vyhýbám.

Jo zpomalovací pruhy zklidňují dopravu

Nejnebezpečnější jízdu jsem viděla včera, borec jel na kole po chodníku, v uších sluchátka, jednou rukou cvakal něco do mobilu, oči od displeje zvedal jen na zlomek sekundy, když už prakticky na něco nebo někoho narážel...

Ja tuhle videl cyklistu, ktery delal takove divne gesto .. jako by si zapaloval .. bylo mi to divne .. a kdyz prijdel bliz, vskutku, mel v ruce zapalenou cigaretu. To ale nebylo vse ! V te druhe mel otevreneho lahvace. Kdo umi, umi.

Nejnebezpečnější úsek pro kolo je v Praze mezi Klementinem a divadlem. Tam už jsem se natáhl přímo před zraky turistů co přecházejí silnici a koleje od Karlova mostu.

Pro bezpečné ježdění na kole je jednoduché pravidlo. Jsem neviditelný!!!

Mínusáři patrně nepochopili, že to pravidlo neznamená jet zamaskován a neosvětlen, aby cyklista splýval s okolím. To naopak a k tomu musí při jízdě počítat s tím, že bude často ignorován, jako by ho někteří řidiči aut vůbec neviděli. Mimo to jsem si všiml, že na kole jsem "neviditelný" i pro spoustu chodců a prostě s tím musím počítat.

Upřímně řečeno, jako chodec cyklisty rád nemám. Často se motají po chodníku, odmítají slézt, když vjedou do hloučku... to my koloběžci jsme na tom líp.

Nám nedělá problém kdykoli seskočit a ke všemu jsme tak nějak všeobecně milejší a hezčí

koloběžko to vaše plouženi je použitelné jen tak do 10 km,navíc ty nové koloběžky co vystřídaly v praze segwaye mají gumy jak terénní auta.

Jezdím na kole v létě i v zimě. Největší lahůdkou pro mě jsou řidiči autobusů. Jako ve filmu Slavnosti sněženek.

Já včera zažil jednoho "profi" řidiče autobusu na příměstské lince u Prahy, naštěstí v tu chvíli jen jako pasažér autobusu. Přehledný rovný úsek, úzká silnice, do protisměru mu jede osobní auto, řidič autobusu to neřeší a místo toho aby přibrzdil a počkal, tak klidně v tu chvíli předjíždí cyklistu a ještě při tom kroutí hlavou, že si cyklista vůbec dovolil vydat se na silnici. Cyklistovi nechal pár cm. To vám hlava nebere

Důležitý je vždy mít všech pět pohromadě a jezdit s helmou.

Spousta cyklistů by musela spadnout na hlavu a to opakovaně, aby se jim rozsvítilo a začali jezdit s přilbou. Kvůli sobě, ne řidičům aut.