Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Curych: město bankéřů i kuřáků marihuany

  9:40aktualizováno  9:40
Švýcarský Curych byl odjakživa křižovatkou. Už v roce 15 př.n.l. zřídili Římané na břehu Limmatu, známější ze dvou zdejších řek, celnici. Dnes Curychem cestuje celý svět. Na předměstí v Klotenu stavbaři sotva stačí dobudovávat dráhy obřího letiště. Město je navíc křižovatkou kultur. Je to svět, kde se snášejí nažehlení bankéři s kuřáky marihuany, kterou si zde mohou legálně opatřit.

Už od 19. století je dominantou centra Curychu nádraží, z něhož vyjíždějí přímé vlaky do všech koutů Evropy: superexpresy TGV do Francie, ICE do Německa, Pendolino do Itálie a po letech pauzy od letoška znovu i spoj bez přestupů do Prahy.

Jen klasické autobusové nádraží podle českého vzoru tu nehledejte. Hrstce mezinárodních linek stačí nenápadné parkoviště za hlavní vlakovou stanicí na Limmatstrasse. Švýcaři jezdí všude vlakem. Často i do hor.

Průsečík kultur
Se čtyřmi sty tisíci obyvateli největší, ale nikoli hlavní švýcarské město je také průsečíkem kultur. Sice projdete širší centrum za hodinu, přesto taková čtyřiadvacetihodinová zastávka nemusí být zbytečně dlouhá.

Stihnete tak třeba exkurzi do světa, v němž se snášejí nažehlení bankéři s pohodovou kulturou vyznavačů marihuany.

Místní milovníci drogy si ji mohou opatřit legálně. Nejnovější švýcarské zákony umožňují existenci hanfshopů s několika podmínkami: obejdou se bez reklamy, neprodají marihuanu cizinci ani zákazníkovi mladšímu 18 let. Domorodci pak s chutí a v klidu vykouří jointa třeba v parku u zemského muzea, na soutoku Limmatu a Sihlu.

Tady se v létě odehrávají pozoruhodná setkání: na zdejších lavičkách si totiž pánové v oblecích rádi přečtou své "Neue Zürcher mit" čili oblíbené dvojbalení šedivých seriózních novin s pestrobarevným bulvárním Blickem. ´

Štíty Alp
A co ještě vás tu čeká za překvapení? Až projdete z nádraží po Bahnhofstrasse k pobřežní promenádě, netěšte se, že spatříte Alpy. Ačkoli jsou jejich zasněžené štíty na dohled, usedlíci tvrdí, že nad Curyšským jezerem velehory vystoupí z mlžného oparu nanejvýš třikrát do roka.

Nemůžete se rozhodně spálit se zdejší kuchyní. Ať už se zakousnete u stánku na břehu Limmatu do lahůdkové bílé klobásy za šest franků nebo si objednáte za nejméně pětinásobek v některé z honosných restaurací v okolí Bahnhofstrasse züri-geschnätzlets - jemné telecí nudličky se žampiony ve smetanové omáčce.

A ty čokolády v Coopu naproti nádraží! Tolik regálů s tak bohatým výběrem čokolád jako v tomhle supermarketu sotva kde uvidíte na jednom místě...

Může se hodit

Jak se tam dostat
Přímým nočním spacím vagonem po trase Praha (18.17) Tábor (19.41) - České Budějovice (20.32) - Curych (6.27). Zpět Curych (22.33) - České Budějovice (8.39) - Tábor (9.26) - Praha (10.51). Zpáteční jízdenka se prodává za cenu od 118 eur (asi 3500 korun).

Noční autobusy Praha - Curych si účtují za cestu tam a zpět necelé 3000 korun, letenka s víkendovým noclehem stojí od 10 000 korun.

Jak ušetřit
30 hoteliérů v Curychu poskytuje po celý rok 2003 zdarma nocleh a stravu dětem, které se ubytují s rodiči o víkendu.

Kde hledat další informace
www.myswitzerland.com (turistický servis částečně v češtině)
www.zuerich.com (oficiální stránky města)
www.zvv.ch (curyšská hromadná doprava)

ZAJÍMAVÁ MÍSTA



Grossmünster


GROSSMÜNSTER
Se svými dvěma zaoblenými věžemi nejnápadnější ze tří chrámů, jež tvoří panoráma města. Stojí na pravém břehu Limmatu, opačném než místní tepna Bahnhofstrasse. Kupole byly přistavěny teprve v 18. století, když se uvažovalo o zbourání chrámu, který zde vznikl o 500 roků dříve.





 



Lindenhof

LINDENHOF
Tohle magické místo na nenápadné odbočce z lidnaté Bahnhofstrasse nesmíte minout. Z vršku plného lip a laviček nad Limmatem je parádní pohled na protější břeh s dvěma věžemi Grossmünsteru. Kromě vyhlídky tu můžete vstřebat i dějiny: v roce 1798 právě tady byla přijata švýcarská ústava. A už v roce 15 před Kristem zde Římané položili základní kámen města někdejší celnicí.

 


FRAUMÜNSTER
Tuhle kombinaci románského slohu a gotiky na náměstí Münsterhof proslavila malovaná okna Marka Chagalla, jež sem ovšem přibyla teprve v roce 1970: Kristovo, Jakubovo a Sionské. Je tady též památné místo českých emigrantů: na zemi před kostelem písemně děkují Švýcarsku za pomoc a přijetí po roce 1968.  




Bahnhofstrasse


BAHNHOFSTRASSE
Možná nejslavnější nákupní třída Evropy, spojnice curyšského hlavního nádraží s přístavem Bürkliplatz na jezeře, je dlouhá 1400 metrů. Jezdí tudy modrobílé tramvaje s dřevěnými sedačkami a pomaličku se "prozvánějí" skrz davy lidí.

 


 



St. Peter Kirche


ST. PETER KIRCHE
V Curychu sice nemají pražský orloj, přesto se pyšní hodinářskou raritou. Na půl cesty mezi vyhlídkou Lindenhof a Fraumünsterem se tyčí věž nejstaršího městského kostela s největším ciferníkem Evropy: v průměru měří 8,7 metru. A když vystoupáte 157 schodů, čeká na vás podstatně luxusnější výhled ve srovnání s "přízemním" Lindenhofem.

 

 



Uetliberg

UETLIBERG
Na západním okraji města můžete podniknout výšlap na kopec, pod nímž se rozprostírá Curych jako na dlani. Zajímavější cesta nahoru vede lesem od konečné stanice tramvaje číslo 13 Albisgütli (jede od nádraží). Trasa pro výstup je značená, ztratit byste se tu rozhodně neměli. Ale chce to pevné boty. Dojet tam lze i bez výšlapu vlakem linky S10 do stanice Uetliberg.

BAHNHOFSTRASSE. Možná nejslavnější nákupní třída Evropy, spojnice curyšského hlavního nádraží s přístavem Bürkliplatz na jezeře, je dlouhá 1400 metrů. Jezdí tudy modrobílé tramvaje s dřevěnými sedačkami a pomaličku se "prozvánějí" skrz davy lidí.

LINDENHOF. Tohle magické místo na nenápadné odbočce z lidnaté Bahnhofstrasse nesmíte minout. Z vršku plného lip a laviček nad Limmatem je parádní pohled na protější břeh s dvěma věžemi Grossmünsteru. Kromě vyhlídky tu můžete vstřebat i dějiny: v roce 1798 právě tady byla přijata švýcarská ústava. A už v roce 15 před Kristem zde Římané položili základní kámen města někdejší celnicí.

ST. PETER KIRCHE. V Curychu sice nemají pražský orloj, přesto se pyšní hodinářskou raritou. Na půl cesty mezi vyhlídkou Lindenhof a Fraumünsterem se tyčí věž nejstaršího městského kostela s největším ciferníkem Evropy: v průměru měří 8,7 metru. A když vystoupáte 157 schodů, čeká na vás podstatně luxusnější výhled ve srovnání s "přízemním" Lindenhofem.

UETLIBERG. Na západním okraji města můžete podniknout výšlap na kopec, pod nímž se rozprostírá Curych jako na dlani. Zajímavější cesta nahoru vede lesem od konečné stanice tramvaje číslo 13 Albisgütli (jede od nádraží). Trasa pro výstup je značená, ztratit byste se tu rozhodně neměli. Ale chce to pevné boty. Dojet tam lze i bez výšlapu vlakem linky S10 do stanice Uetliberg.

GROSSMÜNSTER. Se svými dvěma zaoblenými věžemi nejnápadnější ze tří chrámů, jež tvoří panoráma města. Stojí na pravém břehu Limmatu, opačném než místní tepna Bahnhofstrasse. Kupole byly přistavěny teprve v 18. století, když se uvažovalo o zbourání chrámu, který zde vznikl o 500 roků dříve.

Grossmünster (v popředí) je se svými dvojitými věžemi nejslavnější dominantou Curychu, největšího švýcarského města

Autoři: ,




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Další z rubriky

Ovšem typickým provensálským zákuskem jsou sýry. Většinou dostanete na výběr...
OBRAZEM: Nejlepší je zažít Provence na talíři. Jídla, na která nezapomenete

Když se rozhodnete vydat do Provence, asi se vás všichni budou ptát na víno a na levanduli. Přitom to nejlepší z této jižní části Francie se odehrává na...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.