Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čtyřkolky v poušti, oblíbená zábava v nejbohatším emirátu Abú Zabí

aktualizováno 
Do Perského zálivu se přes zimu jezdí hlavně za slunnými plážemi a teplým mořem. Ale uprostřed pouště u Abú Zabí, hlavního města SAE a zároveň nejbohatšího stejnojmenného emirátu, mají ještě lepší zábavu. Díky ní zapomenete i na vodu a lenošení pod slunečníky.

Jízda v terénních autech v písečných dunách nedaleko oázy Al Khazna | foto: Kamil Struha, MF DNES

Písek. Písek. Písek. Hodina a půl cesty autobusem po dálnici a okolo všude samý písek. Najednou se vůz otřese, jako by do něčeho narazil. Je to však jen díra, tedy desítky děr na cestě do moře žlutých dun. 

Konečně sjíždíme k zelené oáze Al Khazna. A zahlédneme malou osadu: pár dřevěných budov, bílých stanů a hájek palem. Takhle jednoduše se tu dříve normálně žilo a ještě před sedmdesáti lety podobně vypadalo i nedaleké Abú Zabí, hlavní a zároveň největší město Spojených arabských emirátů.

Staromódně však tábor působí jen na první pohled, elektřina už je tu samozřejmostí, velbloudy a koně u plotu nahradily moderní offroady. Všechno v posledních desetiletích změnily výnosy z ropných polí. Dokonce i tady v poušti. Dnes jsou emiráty po Lucembursku a Kataru třetí nejbohatší zemí světa.

"Vyrazte na čtyřkolky do pouště, to je ten správný adrenalin," poradil mi český manažer Jan Kužel, který pracuje už čtyři roky ve Spojených arabských emirátech.

Poblíž oázy Al Khazna ve Spojených arabských emirátech

U oázy Al Khazna ve Spojených arabských emirátech

Místo ploutví volant

Zhruba dva miliony turistů, kteří sem každoročně přijíždějí, sice láká hlavně moře, u něhož se dá opalovat také v době, kdy je v Česku zima, ovšem oázy rozeseté po poušti nabízejí mnohem akčnější zážitky.

Adrenalinový byznys se v okolí Abú Zabí za posledních deset let hodně zvedl. Lidé rádi vypadnou z okovů civilizace do prázdné pouště, aby si zajezdili na buginách či terénních vozech v dunách, kde neplatí skoro žádná pravidla a mohou si zde dovolit i to, co v evropských lesích a na loukách ochranáři či policie nepovolí.

Adrenalin v Abú Zabí

Když zastavíme v oáze, pomalu a neradi vylézáme z klimatizovaného autobusu do čtyřicetistupňového horka. V okolí vládne klid a nikde není vidět ani živáčka. Přesto si připadám jako v zoologické zahradě. Mezi stany mi nejdřív překříží cestu hupkající králík, za ním běží opice s rajčetem. Opičák se prý jmenuje Absul a přivezli ho až z Malajsie. Brzy se s naší skupinou skamarádí. Dostaneme ho na slaďounké datle a nepohrdne ani colou z plastu.

Už se těším na čtyřkolku, ale musíme dodržet dekorum – přichází tradiční místní přivítání. Dostáváme datle a kafe. Nápoj moc nevoní, ani pohled na něj není příliš vábný a chutná jako ředěný. Aspoň že není malý hrníček úplně plný, jinak bych tu byl nezvaný.

Souboj s dunami

Konečně je to tady a já startuju žlutou čtyřkolku, ale nic. Zkusím to znovu. Zase nic.

Nakonec se nade mnou smiluje jeden z místních v tradičním dišdaši, jakési dlouhé hnědé košili, o které zdejší lidé tvrdí, že je v horku náramně pohodlná. Aha, zapomněl jsem uvolnit pojistku.

První výjezd na menší dunku dopadl skvěle. Začínám si věřit a točím to hned na největší horu písku. Motor ječí, jak ho roztáčím do co nejvyšších otáček. Takhle se asi cítí závodník, když jede slavný závod Rallye Paříž – Dakar. Adrenalin se pomalu vyplavuje a pocit úplné svobody je skvělý.

Radost mě však vzápětí přejde. Zbývají dva metry na vrchol a začnou se protáčet kola. Jednou. Dvakrát. Třikrát. Stroj trošku couvá. Tolik adrenalinu jsem ani nepotřeboval. Sakra, vždyť jsem si zapomněl vzít helmu, bleskne mi zničehonic hlavou. Ale na strach z nehody a zlomenin není čas. Ještě přidám. Konečně se čtyřkolka chytla a jsem tam.

Přejíždím dolů a nahoru. Několikrát se hodně nahnu, ale udržím rovnováhu, nebo možná ten stroj drží mě. Když po dvaceti minutách brzdím smykem, už si zase připadám jako mistr světa.

Jízda na čtyřkolkách v písečných dunách nedaleko oázy Al Khazna

Jízda na čtyřkolkách v písečných dunách nedaleko oázy Al Khazna

Ale "místní řidič" mi ukáže, že patřím maximálně do okresního přeboru. Když kamarád Miloš uvázne v písku, sedá do buginy a jede mu na pomoc. Skáče přes duny a v některých místech visí do pravého úhlu.

V ústech najednou ucítím pachuť písku, člověk ho tu prý za rok spolyká kolečko. Emiráty jsou zkrátka kromě pobřeží a pár oáz jedna velká poušť. Tak do sebe hodím dvě malé vody a colu. Vše je samozřejmě dokonale chlazené v moderní lednici.

Bláznivé jízdy je třeba dávkovat postupně, a tak si jdeme odpočinout mezi sokoly. Tenhle dravec tu má výsadní postavení. V blízkém Abú Zabí mu dokonce bývalý vládce šejk Zayed bin Sultan Al Nahyan vybudoval kliniku. Sokoly tu v době, kdy ze země ještě netryskala ropa, museli kvůli lovu ovládat všichni muži.

Mladý Arab začíná pomalu točit návnadou, na které jsou ptačí pera. A v dálce  jeho kolega pomalu vypouští dravce. Ten se rychle blíží, zasáhne návnadu, sám však při tom padá na zem. Okamžitě ale znovu zasekne drápy do kořisti.

Aspoň v této show je trochu vidět, jak těžký tu kdysi musel být život, ale to už si pták pochutnává na mase, které dostal za odměnu.

Opičák Absul z oázy Al Khazna od všech loudí něco k jídlu, nepohrdne ani...

Opičák Absul z oázy Al Khazna od všech loudí něco k jídlu, nepohrdne ani rajčaty.

Ještěrka schovaná ve stínu palmy v oáze Al Khazna

Ještěrka schovaná ve stínu palmy v oáze Al Khazna

Hlavou dolů

Až teprve pak se rozjíždí ta pravá rallye. Místní řidiči nás naženou do tří bílých terénních toyot. Dál v poušti jsou prý prudší strže a zajímavější překážky. Start je pozvolný, abychom si zvykli, a pak už auto jen skáče. Zatímco na čtyřkolkách jsem se přes čtyřicítku ani jednou nepřehoupl, tady je šedesátka normální. Občas skoro visím hlavou dolů.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Prahy do Abú Zabí se dostanete leteckou linkou, kterou otevřely v září ČSA. Odtud si můžete přes stránky desertquadbiking.wordpress.com dojednat odvoz až do oázy Al Khazna.

Ceny
Jízda v terénních autech s večeří stojí 300 dirhamů (asi 1 300 korun). Patnáct minut na čtyřkolkách vyjde na 20 dirhamů (asi 90 korun).

"Pauza, dáme si sandboarding," ozve se řidič a my vystupujeme na vratkých nohách. Koukám se, kam schovali prkno na písek. Přichází však zklamání, z kufru vyndávají jen "dětské boby". Rozpomínám se na dětství, rozeběhnu se, sednu na zadek a jedu jako šnek.

Kamarád Miloš to zkusí po prsou. Tak to je ta finta! Jen dole vyklepává brýle plné písku, jak chytal malé vlnky. Ale tahle jízda nikoho moc nebere. Možná proto, že vynášení bobů nahoru hlubokým pískem je hodně únavné.

Naštěstí se rychle vracíme do aut. Jenže nemůžu zapnout pás, zasekl se pod vedlejší sedačkou. Na chvilku zpanikařím, ale pak se zapřu nohama. To je nádhera, jako bych se řítil po prudké horské dráze. Divoká jízda působí v krvavém západu slunce až démonicky. Řidič stále přidává. Kolegyně Hana křičí česky, že je jí špatně. Ale muž za volantem jen zesílí rádio, ze kterého vyhrávají místní tklivé písně. Tak to je opravdu adrenalin, říkám si při dojezdu do oázy.

Už tam čeká jehněčí a kuřecí ražniči s rýží, opravdová pochoutka. Od pouště nám k večeři vane příjemný vánek. A moře či pláže? Na ty jsem si celý den ani nevzpomněl.

Autor:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.