Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Arktidy za půl milionu. Serenity se vrátí na Severozápadní cestu

aktualizováno 
Bývala to neprostupná cesta arktickou ledovou divočinou. Ale díky tání ledovců se k pobřeží Severní Ameriky na takzvanou Severozápadní cestu vydává stále více lodí. Výletní kolos Serenity letos zvládl proplout z Anchorage do New Yorku za necelý měsíc. A přes obavy ekologů i lodních přepravců se na stejnou trasu vydá i příští rok.

Třináctipatrová loď Crystal Serenity dlouhá 250 metrů nabídla na cestě Severním ledovým oceánem tisícovce pasažérů maximální luxus v podobě kasina, kina, fitness centra, 11 barů, šesti restaurací, kaple nebo golfového odpaliště.

O cestu, která odstartovala 16. srpna, byl takový zájem, že se lístky vyprodaly za jediný měsíc. Ty nejlevnější přitom stály 22 tisíc dolarů (přes půl milionu korun), maximální cena se pak pohybovala okolo hranice 120 tisíc dolarů, což jsou skoro tři miliony korun.

Pro značný úspěch se firma rozhodla tuto cestu zopakovat. Podle cestovního plánu by měla loď vyplout z Aljašky v úterý 15. srpna a do New Yorku by měla dorazit 16. září. Ceny lístků startují na částce 21 855 dolarů.

Plán cesty výletní lodi Serenity Severozápadní cestou pro rok 2017

Plán cesty výletní lodi Serenity Severozápadní cestou pro rok 2017

Letošní cesta by mohla znamenat průlom v lodní turistice. Poptávka značně převyšuje současnou nabídku, jenže podobné cesty obřích lodí napěchovaných turisty vzbuzují značné obavy nejen u ekologických organizací, ale také u kanadských úřadů a některých lodních dopravců.

Kanaďané totiž do dnešního dne prozkoumali zhruba desetinu této oblasti, na trase je málo přístavů, kde s dá v případě nouze přistát a značně omezený je i přístup záchranářů, kterým by zahájení záchranných prací v případě havárie lodi trvalo několik dnů.

Špatné satelitní pokrytí v této oblasti navíc způsobuje značné problémy s navigací během samotné cesty. „Ledová pole se můžou pohybovat rychlostí až 4-5 uzlů, jenže lodě obdrží satelitní snímky se zpožděním až 20 hodin,“ říká Tero Vauraste, výkonný ředitel finské firmy Arctia, která se specializuje na výrobu ledoborců. „Severozápadní průjezd je dlouhý tisíce a tisíce námořních mil, kde není absolutně nic. Je důležité začít debaty o regulaci dopravy v této oblasti,“ doplňuje Vauraste.

Na hranici únosnosti

Že by případná havárie lodi se zhruba 1700 pasažéry na palubě mohla v této oblasti způsobit velkou ekologickou katastrofu, si uvědomují snad úplně všichni. I proto společnost Crystal Cruises začala první cestu připravovat tři roky dopředu.

Crystal Serenity na návštěvě v Sydney
Crystal Serenity v Bordeaux v roce 2004

Zástupci firmy navštěvovali místní komunity, řešili s úřady bezpečnostní opatření. Během plavby měla Serenity po svém boku britský ledoborec RRS Ernest Shackleton a na palubě převážela také dvě helikoptéry, které kromě letů s turisty podrobně mapovaly okolní terén.

I tak se po celém světě objevují kritické hlasy, které tyto komerční cesty v ekologicky citlivých oblastech silně kritizují. „Tato cesta symbolizuje nebezpečí plavby ohromných výletních lodí v Arktidě. Unikátní divočina již nyní trpí kvůli klimatickým změnám a rychlému odtávání ledovce. Příjezd mega-výletních lodí tento stav posune ještě dál k hranici únosnosti,“ uvedl pro britský Guardian manažer Světového fondu na ochrany přírody pro Spojené království Rod Downie.

Křišťálová Lupa 2016

Proplutí Severozápadní cestou

Průjezd Severozápadní cestou podél severního pobřeží Severní Ameriky patří mezi nejnáročnější námořní plavby. V minulosti se pokusilo objevit tuto trasu několik expedic, ale buď neuspěly a vrátily se zpět, nebo se už nikdy neobjevily.

První, kdo dokázal celým kanadským arktickým souostrovím proplout, byl Roald Amundsen. Cesta na lodi Gjöa ve směru z Atlantického oceánu k Beringově průlivu mu trvala tři roky a skončila v roce 1906.

Od té doby tuto cestu projelo zhruba 200 lodí většinou vědeckých expedicí. Díky tání arktického ledu se přitom počet těchto lodí prudce zvyšuje. Zatímco v 90. letech minulého století zvládaly podle serveru E15 pouze čtyři lodě za rok, loni už jich bylo dvacet.

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Najdete na iDNES.cz