Crac des Chevaliers

Projíždíme vesnicí a k autu se sbíhají pihovaté zrzavé děti. Mávají a ukazují ke kopci, na kterém se tyčí hradby a věže mohutného středověkého hradu. Scéna z anglického či irského venkova. My jsme ovšem v severozápadní Sýrii a přijíždíme k největšímu křižáckému hradu na Blízkém Východě, Cracu des Chevaliers, Hradu rytířů.

Hrad v arabštině nazývaný Qala´at al-Hosn´ je jednou z nejobdivovanějších historických památek Sýrie a symbolem období křižáckých válek.
Hrad se nachází severně od silnice z Homsu do Tartusu v místě, kde je přerušen hřeben hor táhnoucí se od Turecka na jih do Libanonu. Kdo ovládal úzký pruh nížiny mezi pohořími Antilibanon a Jebel al Nusayriyah, kontroloval jedinou cestu mezi pobřežím Středozemního moře a syrským vnitrozemím. Strategickému významu místa odpovídá mohutnost opevnění a rozloha pevnosti 3000 čtverečních metrů. V dobách největšího rozkvětu koncem 12. století byl Crac des Chevalier domovem pro posádku o síle 5 000 mužů.
Historie hradu začíná kolem roku 1150, kdy stavba hradu z čediče a vápence začala na místě původní pevnosti homských emírů. Křižáci několikrát odolali pokusům o dobytí hradu, především ve druhé polovině 12. století za éry sultánů Nur ad-Dina a Saladina. Do rukou muslimů hrad definitivně padl v roce 1271, kdy se posádka výměnou za volný odchod ze země vzdala vojákům sultána Beybarse.
Dnešní podoba hradu se příliš neliší od časů před 800 lety. V opevnění trávíme mnoho hodin procházením spletitých chodeb, věží i rozlehlých sálů. V uzavřených prostorách je atmosféra dávných křižáckých dob dokonalá. V jižní části hradu jsou patrné dostavby v arabském stylu, které provedl sultán Beybars.
Hradby poslouží rovněž jako rozhledna. V dálce jsou vidět zasněžené vrcholky Antilibanonu, v mracích marně hledáme další dominantu zdejšího kraje, hrad v Safitě. Prohlídka končí. Jako většina poutníků míříme do hostince v podhradí a vracíme se do reality současné Sýrie.
Epocha křižáckých výprav zanechala na Blízkém východě nesmazatelné stopy. Potomci křižáků splynuli s místním obyvatelstvem, množství staveb nese prvky křesťanské i islámské kultury. Syřané si odkazu naší civilizace váží. Křižácké hrady byly spjaty s jednou z  nejkrvavějších a nejproblematičtějších etap dějin křesťanství, přesto památky zůstaly zachovány bez vážné újmy až do dnešních časů.

Crac des Chevalier leží 221 km od Damašku, poněkud daleko na jednodenní výlet. Přenocovat můžete v Hamě vzdálené 106 km nebo Tartusu na pobřeží (73 km). Pravidelné mikrobusové spojení až k hradu existuje ovšem pouze z Homsu. Za devadesátiminutovou cestu (59 km) zaplatíte pouhých 20 syrských liber.
Pokud vás na hradě zastihne večer, hostinec pod hlavní branou nabízí několik volných míst k přespání.
Vstupné činí 200 syrských liber.

Crac des Chevaliers, chlouba křižáckých výprav na Blízký východ. Přestože v roce 1271 jej křižáci opustili, hrad nebyl nikdy dobyt.

Chlapec v popředí nezapře dávné evropské předky.