Córdoba: město mešit a katedrál

  12:43aktualizováno  12:43
Nejlepším obdobím pro návštěvu Córdoby je jaro, kdy sluneční výheň ještě nežene návštěvníka ze středu Evropy k moři. V Córdobě si pochutnáte na skvělém andaluském víně či chuťovkách "tapas", poslechnete si drsné i vášnivé flamenco v podání místního zpěváka a kytaristy. Córdoba však nabízí ještě něco navíc...

To, co město v zákrutu líně plynoucí řeky Guadalquivir nabízí navíc, je především dotek historie. A skutečně slavné.

Kdo by si pomyslel, že právě Córdoba se kdysi, když Londýn, Paříž či Madrid byly ještě v plenkách, pyšnila tím, že byla největším a nejvýznamnějším městem Evropy a hlavním městem velkého chalífátu Al-Andalus, který dal jméno dnešní autonomní oblasti Španělska?

"Melting pot"
V desátém století, jak tvrdí historici, prý Córdoba měla na sto tisíc budov, paláců a mešit, knihoven, devět set veřejných lázní, ulice měly dlažbu a za noci byly osvětlené... Na chalífově dvoře se scházeli arabští, židovští i křesťanští učenci. Podle všeho měla tehdy Córdoba podstatně více obyvatel, než má dnes.

Odtud také vyšel židovský kupec Abrahám, syn Jakubův, jemuž vděčíme za první popis Prahy. Byl členem poselstva vyslaného chalífem Al-Hakimem II. do střední Evropy - i to je příklad snášenlivosti, která tehdy v zemi Al-Andalus panovala.

Córdobští fanoušci koridy vám hrdě připomenou slavné rodáky, legendární toreadory El Cordobése či Manoleta, a méně pyšně dodají, že už to teď tady s koridou není, co bývalo.

Křesťanský kříž v mešitě
A největším svědectvím oné dávné historie je monumentální mešita, zabírající notný kus města u břehů Guadalquiviru. Mnohokrát v průběhu staletí rozšířená stavba byla založena v roce 785 na místě někdejšího vizigótského křesťanského kostela a ještě staršího chrámu z dob Římanů. Typický osud staveb ve sledu dobyvatelů...

Nakonec islámskou mešitu pokořili vítězní křesťanští panovníci, když nechali v jejím středu vystavět katedrálu. Od té doby je zmatek i s jejím jménem, někdo ji nazývá mešitou, jiný katedrálou, další zase mešitou-katedrálou.

MŮŽE SE HODIT

Procházka Córdobou 


Křesťanský kříž v mešitě

KŘÍŽ V MEŠITĚ
Je to zvláštní uvidět uprostřed islámské mešity, plné filigránské výzdoby a kamenného krajkoví, křesťanský kříž. Kaple obklopují i mohutnou loď katedrály, která nese znaky jak pozdní gotiky, tak především baroka a typického místního mudéjarského slohu vycházejícího z islámských stavebních tradic.


 


 Kamenné sloupy v mešitě

KLES KAMENNÝCH SLOUPŮ
Strop córdobské mešity kdysi neslo přesně 1013 kamenných sloupů z mramoru, jaspisu či porfyru, mnohdy jen přenesených z dřívějších staveb, jak dokazují jejich různorodé hlavice. Nyní jich zbylo jen 850, zbytek padl za oběť výstavbě křesťanské katedrály.

 

 



Květinová ulice

KVĚTINOVÁ ULICE
Tahle miniulička ve čtvrti Judería se jmenuje Květinová. Je proslavená stejně jako dvorky, patia, córdobských domů. Každoročně v květnu se zde pořádá soutěž o nejkrásnější patio s květinami. Vybrat to nejlepší musí být těžký úkol, protože půvabná jsou patia skoro všechna.


 

 


Římský most

ŘÍMSKÝ MOST
Jen kousek pod mešitoukatedrálou spojuje oba břehy Guadalquiviru v podstatě původní most z dob římské kolonizace Hispánie. A stále slouží svému účelu, jen místo koní a pěších teď na něm převažují auta. Teď na jaře je v řece relativně dost žlutohnědé vody, v horkém létě jí však podstatně ubude.


 


Socha učence Maimonida

OŠOUPANÉ STŘEVÍCE
To, že má bronzová socha židovského učence a filozofa Maimonida, córdobského rodáka, pěkně vyleštěné střevíce, je kvůli legendě. Kdo si totiž na ně sáhne, tomu prý přejde mudrcova moudrost do hlavy. A sáhne si na ně určitě každý, kdo zavítá do někdejší židovské čtvrti Judería hned za mešitou.

 

 


Zvonice

VĚŽ V POMERANČOVÉM PATIU
Vysoká zvonice, která se tyčí nad pravidelně rozsazenými pomerančovníky, zdálky jen stěží připomíná, že byla kdysi minaretem, odkud muezzin svolával věřící do mešity. Až do patnáctého století zde rostly datlové palmy, které měly Arabům připomínat jejich pouštní domov.




------------------------------------------------------------------------------------------

Jak se tam dostat
Pobytové zájezdy do Andalusie zajišťuje po celý rok například cestovní kancelář Fischer, stejně jako i okružní poznávací cesty po této části Španělska, při nichž nemůže chybět návštěva Córdoby.

Kdy se tam vydat
Zřejmě nejlepším obdobím pro návštěvu Córdoby je jaro, kdy andaluská výheň návštěvníka ze středu Evropy ještě nežene za osvěžením u moře.

KŘÍŽ V MEŠITĚ. Je to zvláštní uvidět uprostřed islámské mešity, plné filigránské výzdoby a kamenného krajkoví, křesťanský kříž. Kaple obklopují i mohutnou loď katedrály, která nese znaky jak pozdní gotiky, tak především baroka a typického místního mudéjarského slohu vycházejícího z islámských stavebních tradic.

LES KAMENNÝCH SLOUPŮ. Strop córdobské mešity kdysi neslo přesně 1013 kamenných sloupů z mramoru, jaspisu či porfyru, mnohdy jen přenesených z dřívějších staveb, jak dokazují jejich různorodé hlavice. Nyní jich zbylo jen 850, zbytek padl za oběť výstavbě křesťanské katedrály.

KVĚTINOVÁ ULICE. Tahle miniulička ve čtvrti Judería se jmenuje Květinová. Je proslavená stejně jako dvorky, patia, córdobských domů. Každoročně v květnu se zde pořádá soutěž o nejkrásnější patio s květinami. Vybrat to nejlepší musí být těžký úkol, protože půvabná jsou patia skoro všechna.

ŘÍMSKÝ MOST. Jen kousek pod mešitoukatedrálou spojuje oba břehy Guadalquiviru v podstatě původní most z dob římské kolonizace Hispánie. A stále slouží svému účelu, jen místo koní a pěších teď na něm převažují auta. Teď na jaře je v řece relativně dost žlutohnědé vody, v horkém létě jí však podstatně ubude.

OŠOUPANÉ STŘEVÍCE. To, že má bronzová socha židovského učence a filozofa Maimonida, córdobského rodáka, pěkně vyleštěné střevíce, je kvůli legendě. Kdo si totiž na ně sáhne, tomu prý přejde mudrcova moudrost do hlavy. A sáhne si na ně určitě každý, kdo zavítá do někdejší židovské čtvrti Judería hned za mešitou.

VĚŽ V POMERANČOVÉM PATIU. Vysoká zvonice, která se tyčí nad pravidelně rozsazenými pomerančovníky, zdálky jen stěží připomíná, že byla kdysi minaretem, odkud muezzin svolával věřící do mešity. Až do patnáctého století zde rostly datlové palmy, které měly Arabům připomínat jejich pouštní domov.

I z leteckého snímku Córdoby na první pohled vystupuje mohutná stavba mešity a křesťanské katedrály v jednom

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz