Při havárii letounu Concorde společnosti Air France, který se loni 25. července krátce po startu zřítil nedaleko letiště Charlese de Gaulla u Paříže, přišlo o život 113 osob, převážně německých turistů. Čtyři z obětí zemřeli při dopadu stroje na
hotel ve městě Gonesse severně od metropole. Pro Francii byla tato katastrofa i psychologickou ránou, neboť projekt vyvinutý společně s Británií byl v zemi předmětem obdivu a pýchy.
"Stříbrným ocelovým ptákům", jak je letadlům Concorde pro elegantní vzhled také přezdíváno, odebraly úřady povolení létat 16. srpna 2000. British Airways a Air France, které dohromady provozují dvanáct těchto strojů, vyjádřily naději, že letouny se na pravidelné linky brzy vrátí. Tisk a odborníci však optimismem příliš nehýřili. Poukazovalo se například na to, že Concorde byl postaven na technologii 60. let, která bude muset být dříve či později nahrazena.
Podle scénáře francouzského Úřadu pro vyšetřování nehod způsobila havárii kovová lišta, která upadla z jiného letounu na startovací dráhu a poškodila pneumatiku podvozku. Ta po kontaktu s lištou explodovala a její kusy prorazily jednu z nádrží plných paliva, které se ihned vznítilo. Podobný větší incident se stal
pouze v roce 1979 na washingtonském Dullesově letišti. Aerolinky musely investovat do odolnějších pneumatik a palivových nádrží, platily i posádky a mechaniky, kteří se podíleli na technických zkouškách strojů. British Airways navíc
ve svých letounech nechaly vylepšit interiér a nainstalovat nové sedačky. Všechny stroje prošly kompletní revizí.
Concorde může pojmout mezi 100 a 144 cestujícími, což považováno za přepych. Letět dokáže rychlostí asi 2200 kilometrů za hodinu, přičemž trať Londýn-New York (7556 kilometrů) je schopen překonat za 3,5 hodiny. Zpáteční letenka však stojí 6636 liber, což je v přepočtu téměř 400.000 korun. |
Prototyp Concorde číslo 001 vzlétl 2. března 1969 na 29 minut v okolí francouzského Toulouse, číslo 002 nesl letoun, který byl o měsíc později vyroben ve Velké Británii. O půl roku později překonal Concorde rychlost zvuku a v listopadu 1970 dosáhl rychlosti dvakrát větší než zvuk (Machovo číslo 2). Na pravidelné linky byl letoun nasazen 21. ledna 1976 společností Air France na trase Paříž-Rio de Janeiro a současně firmou British Airways mezi Londýnem a Bahrajnem. Vzápětí se letoun prosadil na linkách z New Yorku do Londýna a Paříže.
Velmi vysoké jsou jeho provozní náklady - spotřebuje tolik pohonných hmot jako obří Boeing-747, který sice létá dvakrát pomaleji, ale se 400 cestujícími. "Concorde je leteckou variantou starodávného automobilu, báječný na pohled, avšak beznadějně nepraktický," napsal list The Times. Při cestách přes Atlantik ho využívají zejména zaneprázdnění obchodníci, významní politici nebo celebrity uměleckého světa.
Concorde Air France |
Z Londýna odstartoval nadzvukový letoun Concorde k prvnímu zkušebnímu letu od loňské havárie, kdy zahynulo 113 lidí. Zkušebního letu se účastní inženýři, kteří pracovali na změnách, jež stroje podstoupily, 22. října 2001 |
Z Londýna odstartoval nadzvukový letoun Concorde k prvnímu zkušebnímu letu od loňské havárie, kdy zahynulo 113 lidí. Zkušebního letu se účastní inženýři, kteří pracovali na změnách, jež stroje podstoupily, 22. října 2001 |
Z Londýna odstartoval nadzvukový letoun Concorde k prvnímu zkušebnímu letu od loňské havárie, kdy zahynulo 113 lidí. Zkušebního letu se účastní inženýři, kteří pracovali na změnách, jež stroje podstoupily, 22. října 2001 |