Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Concordy usilují o návrat ztraceného lesku

  13:46aktualizováno  13:46
I když loňská havárie letadla Concorde nebyla tím nejtragičtějším neštěstím posledních let, vyvolala velké emoce. Jednalo se totiž o první katastrofu supersoniku ze 70. let, který byl až dosud považován za naprosto spolehlivý. Na čas tak tyto stroje přestaly létat. Nyní ale Air France a British Airways, jediné společnosti vlastnící stroje Concorde, oznámily, že ve středu obnoví po více než roce provoz těchto symbolů technického vývoje a luxusu.

Při havárii letounu Concorde společnosti Air France, který se loni 25. července krátce po startu zřítil nedaleko letiště Charlese de Gaulla u Paříže, přišlo o život 113 osob, převážně německých turistů. Čtyři z obětí zemřeli při dopadu stroje na
hotel ve městě Gonesse severně od metropole. Pro Francii byla tato katastrofa i psychologickou ránou, neboť projekt vyvinutý společně s Británií byl v zemi předmětem obdivu a pýchy.

"Stříbrným ocelovým ptákům", jak je letadlům Concorde pro elegantní vzhled také přezdíváno, odebraly úřady povolení létat 16. srpna 2000. British Airways a Air France, které dohromady provozují dvanáct těchto strojů, vyjádřily naději, že letouny se na pravidelné linky brzy vrátí. Tisk a odborníci však optimismem příliš nehýřili. Poukazovalo se například na to, že Concorde byl postaven na technologii 60. let, která bude muset být dříve či později nahrazena.

Podle scénáře francouzského Úřadu pro vyšetřování nehod způsobila havárii kovová lišta, která upadla z jiného letounu na startovací dráhu a poškodila pneumatiku podvozku. Ta po kontaktu s lištou explodovala a její kusy prorazily jednu z nádrží plných paliva, které se ihned vznítilo. Podobný větší incident se stal
pouze v roce 1979 na washingtonském Dullesově letišti. Aerolinky musely investovat do odolnějších pneumatik a palivových nádrží, platily i posádky a mechaniky, kteří se podíleli na technických zkouškách strojů. British Airways navíc
ve svých letounech nechaly vylepšit interiér a nainstalovat nové sedačky. Všechny stroje prošly kompletní revizí.

Concorde může pojmout mezi 100 a 144 cestujícími, což považováno za přepych. Letět dokáže rychlostí asi 2200 kilometrů za hodinu, přičemž trať Londýn-New York (7556 kilometrů) je schopen překonat za 3,5 hodiny. Zpáteční letenka však stojí 6636 liber, což je v
přepočtu téměř 400.000 korun.
Od počátku roku 2001 začaly společnosti se zkušebními lety, plné obnovení provozu však bude velmi drahou záležitostí. Podle odhadů deníku Le Figaro se náklady pohybují okolo 110 miliónů eur (zhruba čtyř miliard korun). Jde však také o otázku prestiže a důvěry, což dokazuje fakt, že u Air France představuje provoz letounů Concorde pouhé jedno procento obchodního obratu. Odstavení letadel a personálu stálo Francouze 60 miliónů eur, přičemž cena zničeného stroje se odhaduje na 33,2 miliónu eur.

Prototyp Concorde číslo 001 vzlétl 2. března 1969 na 29 minut v okolí francouzského Toulouse, číslo 002 nesl letoun, který byl o měsíc později vyroben ve Velké Británii. O půl roku později překonal Concorde rychlost zvuku a v listopadu 1970 dosáhl rychlosti dvakrát větší než zvuk (Machovo číslo 2). Na pravidelné linky byl letoun nasazen 21. ledna 1976 společností Air France na trase Paříž-Rio de Janeiro a současně firmou British Airways mezi Londýnem a Bahrajnem. Vzápětí se letoun prosadil na linkách z New Yorku do Londýna a Paříže.

Velmi vysoké jsou jeho provozní náklady - spotřebuje tolik pohonných hmot jako obří Boeing-747, který sice létá dvakrát pomaleji, ale se 400 cestujícími. "Concorde je leteckou variantou starodávného automobilu, báječný na pohled, avšak beznadějně nepraktický," napsal list The Times. Při cestách přes Atlantik ho využívají zejména zaneprázdnění obchodníci, významní politici nebo celebrity uměleckého světa.

Concorde Air France

Z Londýna odstartoval nadzvukový letoun Concorde k prvnímu zkušebnímu letu od loňské havárie, kdy zahynulo 113 lidí. Zkušebního letu se účastní inženýři, kteří pracovali na změnách, jež stroje podstoupily, 22. října 2001

Z Londýna odstartoval nadzvukový letoun Concorde k prvnímu zkušebnímu letu od loňské havárie, kdy zahynulo 113 lidí. Zkušebního letu se účastní inženýři, kteří pracovali na změnách, jež stroje podstoupily, 22. října 2001

Z Londýna odstartoval nadzvukový letoun Concorde k prvnímu zkušebnímu letu od loňské havárie, kdy zahynulo 113 lidí. Zkušebního letu se účastní inženýři, kteří pracovali na změnách, jež stroje podstoupily, 22. října 2001

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.