Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co skrývají ledy Antarktidy?

  15:18aktualizováno  17:03
Pod ledovým pancířem Antarktidy se údajně skrývá obří kráter. Ten měl vzniknout dopadem obřího meteoritu, který zahájil oddělování Austrálie od jižní prapevniny Gondwany a způsobil největší katastrofu v dějinách Země.

Jde o masové vymírání na přelomu prvohor a druhohor, tedy před čtvrt miliardou let, kdy se pozemský život ocitl na okraji zániku. Tehdy vymřeli trilobiti a s nimi 96 procent všech mořských druhů.

Utrpěli zejména ramenonožci, hlavonožci, lilijice, mechovky. Život na pevnině byl postižen méně, ale i tam vymřelo 70 procent existujících druhů. Zasaženi byli zvláště plazi a obojživelníci.

Se senzační zprávou o pádu meteoritu vystoupil na nedávném jednání Americké geologické unie profesor Ralph von Frese z americké Ohio State University.

"Velikost a umístění (kráteru -pozn. red.) na území Wilkesovy země ve Východní Antarktidě, ležící jižně od Austrálie, naznačuje, že to mohlo zahájit rozpad superkontinentu Gondwana. Tento náraz byl mnohem větší než ten, který zabil dinosaury, a ve své době musel způsobit katastrofální škody," uvedl americký geolog.

Tvrdil, že ve Wilkesově zemi na východě Antarktidy se nachází obrovský kruhovitý hřbet obklopující území velké téměř jako Morava -má průměr přibližně 480 kilometrů. Tento útvar prý vznikl při dopadu tělesa širokého asi padesát kilometrů.

Pro srovnání: kráter Chixculub v Mexiku, spojovaný s menším masovým vymíráním a zánikem dinosaurů před 65 miliony let, vznikl při dopadu tělesa asi pětkrát menšího a možná až tisíckrát lehčího.

"Balvan" s padesátikilometrovými rozměry, jehož údajné stopy našel von Frese v Antarktidě, by dokázal hladce zamáčknout do země celou Prahu. Navíc by přibral Kladno a Český Brod, jakož i všechno ostatní mezi těmito městy.

"Všechny ekologické změny, které by následovaly po dopadu meteoritu, mohly vytvořit vysoce nehostinné prostředí, v němž bylo těžké přežít. Dává tedy smysl, že v té době zanikla velká část života," argumentoval von Frese.



Umístění údajného kráteru na východě Antarktidy ukazuje radarový snímek

Co je vlastně pod ledem

To, že ledovcový štít Antarktidy skrývá něco neobvyklého, ukázala měření jemných gravitačních odchylek, která provádí dvojice amerických družic GRACE. Podle von Freseho odhalila tato měření masovou koncentraci materiálu ze zemského pláště. Něco takového podle něho vzniká při dopadu velkých těles na povrch planet a jejich oběžnic.

"Kdybych viděl podobný jev na Měsíci, očekával bych, že v jeho okolí uvidím kráter. Na Měsíci je asi dvacet kráterů podobné či větší velikosti, takže nepřekvapuje, že jeden nacházíme i tady na Zemi," prohlásil americký geolog.

Odvolával se i na další, nezávislý experiment: jeho tým, složený z vědců USA, Ruska a Jižní Koreje, zkoumal spornou oblast pod ledem také pomocí radaru, a i ten zjistil kruhovitý útvar obřích rozměrů.

Kritická reakce však přišla brzy -jak von Frese přiznal, už na zasedání geologické společnosti narazil na "spoustu skepse" vůči svým tvrzením o obřím meteoritu.

Jedním z kritiků je geolog Ian Dalziel z Texaské univerzity v Austinu, který v internetové verzi časopisu Nature zhodnotil von Freseho hypotézu takto: "Je to možné, ale určitě to není nejpravděpodobnější výklad." Podle Dalziela mohly podobný útvar vytvořit i běžné geologické procesy na Zemi, například sopečná aktivita.

Kde začíná fantazie?

Měření pomocí družic a radarů však poskytlo určitá fakta, o nichž mohou geologové diskutovat. To další, co von Fresemu zajistilo obrovskou pozornost tisku, však už nemělo s fakty příliš mnoho společného.

Když profesor a jeho tým našli v Antarktidě stopy po obřím kráteru, usoudili, že musí být pozůstatkem po nesmírné katastrofě. A co horšího než velké vymírání před 250 miliony let Země zažila?

Takže kráter musel vzniknout při tomto kataklyzmatu, které mohlo narušit i soudržnost Gondwany, jejímž štěpením vznikly nejen dnešní kontinenty Afrika, Austrálie a Jižní Amerika, Antarktida, ale i území a ostrovy jako Arábie, Indie, Madagaskar, Nový Zéland a Papua-Nová Guinea. Důkazy? Žádné vlastně nejsou, i když profesor von Frese nyní nabízí, že je půjde do Antarktidy hledat.

Nic zatím nedokazuje ani to, že kráter vskutku vznikl před čtvrt miliardou let. Von Frese se sice odvolává na gravitační měření, ale ta o věku mnoho nevypovídají.

Americký vědec ani nevysvětluje, proč měl být dopad meteoritu tak důležitý pro vznik Austrálie, když ta se od Gondwany zcela oddělila až 150 milionů let po největším vymírání.

Najít přesvědčivý důkaz pro kteroukoli z jeho domněnek bude těžké. Hypotetický kráter leží pod téměř dvěma kilometry ledu, takže k němu se asi americký geolog nedostane. Může pátrat na úpatí ledovce, zda najde horniny změněné žárem vznikajícím při pádu meteoritu.

Britská geoložka Jane Francisová z univerzity v Leedsu je však přesvědčena, že ani tam nebude mít větší úspěch. Podle ní geologové již zkoumali horniny Transantarktického pohoří, staré 250 milionů let.

"Tento geologický sled byl již prozkoumán dříve a nikdo nenašel důkaz podporující podobný (meteoritický - pozn. red.) úder jako tento," řekla Francisová v Nature News.

Zatím tedy dál zůstává v platnosti teorie, podle níž stojí za největším vymíráním obří sopečná erupce, která pokryla lávou rozsáhlé oblasti dnešní Sibiře a naplnila atmosféru množstvím jedovatých a skleníkových plynů.

Tato katastrofa téměř zničila život na planetě, zároveň však otevřela dveře dinosaurům, kteří pak "vládli" Zemi dalších 185 milionů let.

 

Pod antarktickým ledem se podle geologa Ralpha von Freseho skrývá kráter, který je stopou po meteoritu, jenž prý způsobil největší vymírání v dějinách Země. Umístění údajného kráteru ve Wilkesově zemi na východě Antarktidy ukazuje snímek sestavený pomocí gravitačních měření.

Pod antarktickým ledem se podle geologa Ralpha von Freseho skrývá kráter, který je stopou po meteoritu, jenž prý způsobil největší vymírání v dějinách Země. Umístění údajného kráteru ve Wilkesově zemi na východě Antarktidy ukazuje radarový snímek.

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Amsterdam pohlcuje kriminalita, v noci se z města stává džungle

Amsterdam se stabilně řadí mezi nejnebezpečnější evropské metropole. Na sto...

Nizozemská metropole je po setmění místem, kde přestávají platit zákony, varuje tamní ombudsman. Přetížená policie...

Začíná Alka turnaj. Chorvaté si připomínají slavné vítězství proti Osmanům

Na město Sinj dohlíží z místa bývalé pevnosti Panna Marie.

Každý první srpnový víkend bývá v ulicích chorvatského města Sinj k vidění originální rytířský turnaj, který se pořádá...

Najdete na iDNES.cz