Pražské letiště ve čtvrtek 10.července na žádost Británie a Spojených států zpřísnilo odbavování cestujících. Pasažéři letící do těchto zemí se musí při odbavení zout a nesmí na palubu brát žádné tekutiny, gely, zubní pasty apod.
Vedení letiště doporučuje, aby cestující přišli k odbavení už tři hodiny před plánovaným odletem. "Policejnímu prezidentovi jsem ještě jednou zdůraznil, aby byli jeho lidé při kontrolách opravdu přísní a neúprosní," řekl MF DNES ministr vnitra František Bublan.
Z roztoku na čočky výbušnina
Letecká doprava prožila bezpečnostní revoluci vzápětí po 11. září 2001. Zmaření nově chystaných útoků britskou policií však ukázalo, jak je tento druh dopravy stále zranitelný.
Cokoli zdánlivě neškodného, třeba sušené dětské mléko, roztok na čočky či lak na vlasy, se totiž mohou proměnit ve vražednou zbraň, která pomocí baterie mobilního telefonu pošle k zemi letadlo se stovkami cestujících. Právě smícháním několika tekutých chemikálií chtěli podle britských úřadů teroristé vyhodit do povětří hned několik letadel směřujících do USA.
O podobný útok se teroristé pokusili už v roce 1995 na Filipínách, a to pomocí nitroglycerinu smíchaného s roztokem na kontaktní čočky.
Ani dnes, deset let poté, však běžně používaná bezpečnostní zařízení na letištích něco takového odhalit nedokážou. Zejména pak, když se bomba stane bombou z odlakovače až po bezpečnostní kontrole.
"Neškodné materiály mohou být propašovány na palubu letadla a pak smíchány tak, že vznikne bomba," uvedl včera ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff a dodal, že úřady se budou zabývat tím, jak této hrozbě zabránit.
Nejzranitelnějším místem jsou příruční tašky, které procházejí méně intenzivní kontrolou než ostatní zavazadla. "Běžně používaná zařízení jsou postavena na kontrole kovů. Zachytí nůž, pistoli či granát, nikoli však plastické či tekuté výbušniny, natož něco, co ještě výbušninou není," říká expert na bezpečnostní zařízení Ivan Flek.
Klíčoví jsou tedy lidé, kteří tato rentgenová zařízení obsluhují. Jsou cvičeni tak, aby poznali případné odpalovací zařízení napojené třeba na počítač či mobilní telefon. "Naši zaměstnanci jsou pro tyto účely důkladně cvičeni. Provádíme také namátkové fyzické kontroly cestujících," říká mluvčí České správy letišť Veronika Sedláčková.
Díry v bezpečnostním systému nahrazují jiná opatření
Zařízení, která umějí "vyčenichat" výbušniny, existují. Zdaleka ne všechna letiště je však mají v takovém množství, aby pokryly každý let. To je případ pražského letiště v Ruzyni, ale i londýnského Heathrow. I proto britské úřady včera na odhalení komplotu teroristů reagovaly opatřeními, která svou přísností nemají obdoby.
Letecké společnosti tvrdí, že by bylo finančně neúnosné v krátké době vyměnit starší přístroje za nové, které dokážou odhalit nebezpečný náklad včetně výbušnin. "Bohužel není možné dosáhnout nejvyššího stupně bezpečnosti, aniž by mezinárodní letecká doprava kvůli zpožděním a nákladům zkolabovala," říká britský bezpečnostní expert Alex Standish.
Analytici se proto shodují: teroristickou hrozbu nikdy nemůžeme zcela eliminovat, můžeme ji jen snížit. "Je to nekonečná hra. Nikdy nemůžeme říct, že je něco stoprocentně bezpečné, nemůžete zastavit lidi, kteří jsou odhodláni," citovala agentura Reuters Chrise Pope z londýnského institutu RUSI.
Řada leteckých společností už nyní zakazuje na palubě nože, nůžky či potřeby pro manikúru. V roce 2004 Evropská unie rozšířila zákaz o další potenciální zbraně včetně bruslí, rybářských prutů či skateboardů, USA se pak rozhodly zapovědět zapalovače. V letadlech amerických, britských či izraelských aerolinií cestují takzvaní šerifové.
|
Co vzít do letadla do USA nebo Velké Británie |
|
Co je nově zakázáno
|
|
Co je dovoleno
|
