Co s chátrajícím zámkem?

O budoucnosti chátrajícího zámku v Letovicích diskutovali v pátek občané s místními radními a snažili se tak najít společné řešení. Většina zúčastněných se shodla na využití zámku pro veřejnéé účely. V areálu by tak mohla vzniknout sportovní hala, muzeum či restaurační prostory. Rychlou rekonstrukci komplikuje ale nevyřešená otázka restituce.

Přibližně 500 lidí se v pátek  přišlo podívat do jízdárny letovického zámku na Blanensku, kam je na debatu o jeho budoucím využití a šálek čaje pozvala radnice města. Většina příchozích si podle starosty Letovic Josefa Novotného přála, aby pokračovala rekonstrukce zámku a aby sloužil potřebám obyvatel. Letovičtí nejčastěji navrhovali, aby se zimní jízdárna zámku využila k vybudování sportovní haly, ve zbylé části by pak mohlo být muzeum města, výstavní a restaurační prostory. Letní jízdárna by se mohla podle názoru občanů upravit pro pořádání akcí pod širým nebem. Využití zámku ale komplikuje jeho restituce. Pozemkový úřad v Blansku totiž rozhodl o vrácení zámku Alexandru Kálnokymu, kterému byl majetek zkonfiskován v roce 1945 jako maďarskému občanovi na základě takzvaných Benešových dekretů. Letovická radnice se však proti rozhodnutí odvolala ke Krajskému soudu v Brně.  Městské zastupitelstvo by nyní mělo začít jednat o využití   zámku. Město se totiž s Kálnokym předběžně dohodlo na jeho případném dlouhodobém pronájmu. Chátrající zámek stojí na základech již zaniklého hradu ze 16. století a v minulosti patřil 11 šlechtickým rodům. Posledním z nich byl maďarský rod Kálnoky, jehož majetkem bylo také 1000 hektarů lesní půdy v okolí Letovic.
  

Letovický zámek stojí v současné době na základech hradu z 16. století.