Mostečáci nejsou žádní patrioti, všichni obyvatelé jsou zbaveni svých kořenů, nechali si ukrást a zbourat město, které patřilo k nejstarším a nejkrásnějším v celé republice. Historii vyměnili za moderní panelové bydlení první kategorie s ústředním topením a teplou vodou. Neudělali to samozřejmě dobrovolně, o likvidaci královského města rozhodla komunistická vláda. Výsledek je však stejný. V České republice nenajdete místo s tragičtějším osudem.
Most je městem bez duše, tak vysoká je daň za 100 milionů tun uhlí, které pod městem ležely. Přezdívku Panelákov si na vizitku asi nikdo dobrovolně nedá, takže místním nezbývá než vzpomínat a nostalgicky nakupovat kalendáře s obrázky dávno neexistujícího města.
Díra v lidských srdcích
Mostečáci nejezdí za babičkami na vesnici, protože vesnice z jeho okolí většinou také zmizely. Na Mostecku padlo na 80 vesnic, jejichž obyvatelé byli přemístěni do Nového Mostu.
V polovině 60. let navíc komunisté rozhodli, že zbourají také celý historický Most, město plné zajímavé architektury a četných gotických památek. Navíc se k nešťastnému městu nezachovali zrovna s pietou, neboť opuštěné domy dali v plen filmařům, kterým ulice vysídleného města posloužily jako kulisy pro natáčení válečných filmů.
Brutální zkáze unikl pouze kostel Nanebevzetí P. Marie, který byl na kolečkách přesunut o kilometr dál. Ale ani ten neprožívá renesanci. Kostel stojí na okraji zatopené díry, daleko od lidských obydlí a ještě dál od lidských srdcí.
Město se vylidňuje
S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že Mostečáci už dávno nežijí, ale jen přežívají. V době komunismu jim byly výše uvedené ztráty kompenzovány materiálním dostatkem, mostecká řeznictví a obchody s ovocem byly vždycky zásobeny o trochu lépe než zbytek republiky. Děti ve škole dostávaly zadarmo svačiny a každý rok jezdily do školy v přírodě.
Dnes je ve městě velká nezaměstnanost a obyvatelé Most průběžně opouštějí. Zatímco těsně po revoluci žilo ve městě 72 tisíc lidí, dnes je to jen 66 tisíc. A demografové soudí, že se tento pokles nepodaří zastavit. A to přesto, že v Mostě jsou k dispozici jedny z nejlevnějších bytů v republice, neboť 3 kk se zde dá sehnat za neuvěřitelných 300 tisíc korun. „Pořídil jsem tu krásný byt pro syna, ten se mi ale vysmál, že tady se zahrabávat nebude,“ vypráví mi u piva jeden místní a posteskne si, že syn se radši zadlužil a platí si drahý pronájem v Praze. Přitom muž má prý v Mostě prosperující firmu, kterou měl syn časem převzít.
Jazyk plný germanismů
Starší Mostečáci nemluví zrovna spisovnou češtinou. Most ležel v Sudetech a jeho obyvatelé byli z velké části Němci. Ostatně Karel Poláček ve své krásné knize Bylo nás pět poslal Láďu Bajzu do Mostu, aby se tu naučil německy.
I když většina Němců byla po válce odsunuta, v jazyce zdejších lidí zůstaly stovky germanismů. Ráno si dají pořádný frištik, neboť venku může být frišno, nezapomenou si vzít na šichtu vercajk, aby všechno bylo v cajku, po obědě si dají šlofíka a k večeru rozfajrují oheň. Nutno však poznamenat, že germanismy používá hlavně nejstarší generace a ze současného jazyka tudíž rychle mizí.
Místo náměstí tramvaje
Mostečáci nemají žádné přirozené centrum, město je jen shlukem sídlišť. Jak už před lety poznamenal jeden z obyvatel, základem starého Mostu byla tři náměstí, základem nového Mostu je tramvaj. A pozor, neříká se jí tramvaj, ale rychlodráha, neboť spojuje město s Litvínovem a s obří chemičkou, která stojí mezi oběma městy.
Ostatně právě kvůli chemičce se v zimě v době inverze v Mostě téměř nedalo dýchat, lidé nevětrali a pokud nemuseli, nevycházeli ven. Tato situace se v poslední době sice zlepšila, ale když fouká ze severu, ve městě to občas stále trochu smrdí.
Černý trojúhelník
I když z hlediska životního prostředí je na tom Most mnohem lépe než na konci osmdesátých let. Mostecko bylo součástí černého trojúhelníku, který měl extrémně poškozené životní prostředí, což se podepsalo především na přírodě i zdraví obyvatel a průměrný věk tu patřil k nejkratším v republice.
Odstrašujícím příkladem znečištění byla smradlavá řeka Bílina, které se říká také Běla. Zatímco za první republiky se v ní lidé ještě koupali, v sedmdesátých letech to byla páchnoucí černá stoka bez jediné rybičky. Také dnes je Běla značně zamořená, což byl také důvod, proč nemohla být použita k zatopení jezera na místě starého Mostu.
Mostecký „Mácháč“
Přestože Most má nejvyšší míru nezaměstnanosti v republice, která se loni pohybovala kolem 12,6 procent, dívají se Mostečáci do budoucnosti s optimismem. Mnoho z nich totiž čeká v brzké budoucnosti život plážových povalečů, zvlášť vzhledem ke spoustě volného času, kterou disponuje početná komunita nezaměstnaných.
Vytěžená díra na místě starého Mostu byla během posledních deseti let zatopena vodou přivedenou z Ohře a na místě gotického města tak vzniklo obří jezero , které má rozlohu 300 hektarů a je větší než slavný Máchův „Mácháč“.
U jezera vznikne spousta pláží a rekreačních areálů a vzhledem k stále teplejším rokům lze očekávat, že to bude taková podkrušnohorská Riviéra. Ale prý bude všechno spuštěno až za pět let, zatím zde za koupání hrozí pokuta 15 tisíc korun.