Žebravý poutník zvaný Sádhu je další z typických rysů Indie.

Žebravý poutník zvaný Sádhu je další z typických rysů Indie. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Nežení se z lásky a nesmí jíst levou rukou. Co by Ind nikdy neudělal

  • 137
Jen málo zemí světa je tak odlišných. Indie je ve všem jiná, ostatně když dělala marketingovou kampaň, vybrala si slogan „Neuvěřitelná Indie!“ Když se ovšem zeptáte běžného Inda na jednoduchou charakteristiku země, s odzbrojujícím úsměvem vám sdělí, že pro Indii je typické to, že tam nic nefunguje a všechno je rozbité.

Indové neumějí o věci pečovat, nedokážou je udržovat ve fungujícím stavu. „Třeba taková zásuvka. Nejdřív vypadne jeden šroubek, pak další, po pár měsících celá zásuvka. Chvíli visí na šňůře a nakonec se šňůra utrhne. Než by dotáhli jeden šroubek, vymění pak celou zásuvku,“ vysvětluje velký znalec Indie a jeden ze spolumajitelů „etnického“ obchodu Sanu Babu Ivan Marusič a dodává, že třeba takový seznam výmluv, proč něco nejde, je v Indii téměř nekonečný.

Zákaz levé ruky

Indové nepoužívají levou ruku k žádným běžným činnostem, nic s ní nepodávají, nic s ní neberou, levá ruka je totiž nečistá a používá se pouze k umytí zadnice při velké potřebě, neboť toaletní papír zde stále není příliš rozšířen. A protože Indové nejí příborem, ale rukama, zůstává jim k jídlu pouze pravá ruka. Prsty si uhnětou rýžovou kuličku se zeleninou, naopak plackou čapátí si nabírají omáčku.

Stolování trvá docela dlouho a žádný Ind díky tomu nehltá. Samozřejmě bohatší Indové již umějí používat příbor, ale stejně dávají přednost jedení rukou, které jim umožňuje zapojit do jídla také hmat. Nemusíme dodávat, že jídla jsou velmi kořeněná a pálivá. Ostatně pálivý je také indický, notně přeslazený čaj.

Posvátná kráva

Správný Ind nejí hovězí maso, protože kráva je považovaná za posvátné zvíře. Je symbolem hojnosti a bohatě stačí, že dává mléko, ze kterého se vyrábí celá řada vegetariánských produktů. Ind krávu nesmí zabít, ani konzumovat její maso, což je zakotveno také v právním řádu. Na druhou stranu se Indové o krávy příliš dobře nestarají a většinou je na vesnicích, ale i ve městech vyženou do ulic, aby si samy obstaraly potravu, takže je občas k vidění situace, jak kráva vyjídá popelnice a pochutnává si třeba na igelitu.

Ostatně špína, hluk a odpadky všude, kam se podíváte, to je také současná Indie. Ale vraťme se ještě k hovězímu. Třeba takový McDonald’s v Indii neprodává klasické hamburgery a nabízí místo nich burgery plněné kořeněnými bramborami.

Krávy jsou v Indii posvátné a když se rozhodnou odpočívat třeba na pláži, nikdo je odtud nevyhání.

A další indický, tentokrát „technický“ unikát. Kulatá loď.

Drtivá osudovost

Velmi odlišné jsou také vztahy mezi chlapci a dívkami. Zatímco mladí kluci se běžně drží za ruce, což je projevem kamarádství, chlapec s dívkou se na ulici za ruce držet nesmí a neexistuje ani líbání na veřejnosti. Navíc o lásce si většina Indů může nechat jenom zdát.

„Dvacetiletý kluk mi vyprávěl, jak je zamilovaný do nějaké dívky, ale je mu to stejně k ničemu, protože táta ho ožení se sousedovou dcerou, neboť se znají od mládí a už před deseti lety se na tom sňatku domluvili. A berou to jako neoddiskutovatelný fakt, se kterým nic neudělají, neboť tak to prostě je,“ vzpomíná režisér Radim Špaček, který v Praze již několik let pořádá festival bollywoodských filmů.

V Indii stále platí pravidlo, že sňatky domlouvají rodiče, a přestože nám to připadá naprosto nepochopitelné, více než dvě třetiny sňatků stále organizují rodiče či příbuzní.

Nedotknutelní mimo hru

Indové si nejsou rovní, neboť v zemi stále funguje zažitý kastovní systém, byť oficiálně byl ústavou zrušen již v polovině minulého století. Ale v praxi, zvláště na venkově, stále platí. Vedle čtyř hlavních kast existuje ještě skupina dalitů, tedy nedotknutelných, která stojí na okraji společnosti a nemá téměř žádná práva. Všichni přitom věří, že nedotknutelní se v této kastě narodili proto, aby odčinili hříchy z minulých životů.

„Zažil jsem situaci, kdy v autobuse stála žena z vrstvy nedotknutelných se dvěma miminky v náručí a nikdo ji nepustil sednout,“ popisuje drobný střípek z indické reality cestovatel Jan Stach.

Rodina je základ indické společnosti a sňatky stále domlouvají rodiče.

V Indii, zvláště na venkově, stále vládne kastovní systém, který rozděluje obyvatele do mnoha skupin.

Jak se věští budoucnost

Většina Indů se neobejde bez služeb astrologa, který jim zdatně pomáhá na cestě životem a nahrazuje svým způsobem služby psychologa. Pokud chce Ind udělat velký obchod, pokud se rozhoduje o stěhování do jiného města nebo o koupi domu, vždy se jde poradit se svým astrologem. Kanceláře s nápisem astrolog či palmist (čtení z ruky) najdete snad v každé druhé ulici. A ti nejchudší si nechávají věštit přímo na ulici.

Nahlédnutí do budoucnosti nemusí být drahé, cena začíná od nějakých dvaceti korun výše a není k tomu potřeba téměř nic. Stačí jen hodit devět mušliček nebo pouze natáhnout ruku. A pak už pečlivě poslouchat.

Bělící krémy

Indové nesnášejí opalování (když se jdou vykoupat do moře, jsou oblečení), protože v tamní společnosti platí pravidlo, že čím světlejší Ind, tím pochází z vyšší kasty, takže nedotknutelní jsou tradičně nejtmavší.

Ostatně místní lifestylové časopisy jsou plné reklam na bělící krémy, které jsou v poslední době v módě. Ale to se týká jen nejbohatších vrstev, protože většina Indů má úplně jiné problémy. Průměrná mzda zde totiž činí nějakých šest tisíc korun, ale spousta Indů má ještě daleko méně. A navíc třetina obyvatel druhé nejlidnatější země světa stále neumí číst a psát.

, pro iDNES.cz