Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Neutrácí za jídlo a nesnáší cizáky. Co by Humpolečák neudělal

aktualizováno 
Nedělní oběd bez králíka si neumí představit, pořád sleduje, co dělají sousedi, a za svačinku odmítá utratit víc než deset korun. Maloměšťáků je v celé zemi spousta, ale v Humpolci je jich prý nejvíc. Ono žít ve městě, jehož název je synonymem pro neohrabané a hrubé chování, není jednoduché. Asi i proto Humpolečáci tráví víkendy zásadně na chatě nebo zahrádce a na radnici nechtějí žádnou změnu.

Humpolec je dokonalým příkladem českého maloměsta. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

„Život ve velkém městě je hektický, u nás naopak vládne pohoda, nemusíte se bát pustit děti s kolem na ulici a za tři minuty jste v lese. A když k tomu připočtete čistý vzduch, má život v Humpolci své kouzlo,“ já bych tedy neměnila, svěřuje se mladá žena s kočárkem v centru města.

Fotogalerie

Humpolečáci jsou také jako jedni z mála občanů v Česku víceméně spokojeni se svou politickou reprezentací, neboť na radnici už 25 let funguje stejné politické uskupení a starosta Jiří Kučera vládne městu 12 let.

Humpolec má rovněž příznivé podmínky pro podnikání, občané platí nízkou daň z nemovitosti a podprůměrné jsou zde také ceny vodného a stočného. Proto zde má téměř každý svůj „barák“ nebo ho alespoň staví.

Ale jsou tu i stinné stránky. Poněkud drsnou charakteristiku spoluobčanům vystavila humpolecká rodačka, úspěšná novinářka a šéfredaktorka Markéta, která nechce zveřejnit celé jméno. Humpolečák je podle ní nezřídka i maloměšťák trpící pocitem méněcennosti s touhou vykonat velký čin. „Setkáte se tu se závistí a pomlouváním. Soused má nové auto, jak si na to asi vydělal..? Kdo si to může dovolit chodit jednou týdně na kosmetiku..? Koukej, jak velkou táhne tašku, už zase byli v Havlíčkově Brodě na nákupech...“ Prostě se řeší vše, co vidíte za oknem a na ulici. Nikomu nic není lhostejné, neboť všichni všem závidí stejným dílem. Ostatně, když Stanislav Bernard koupil místní pivovar a začal vařit slušné pivo, stěžoval si, že ho místí dlouhá léta zatvrzele odmítali pít.

Zemská jablka

Humpolečáci, stejně jako obyvatelé dalších měst a vesnic na Vysočině, mají poněkud odlišný slovník od obecné češtiny a stále zatvrzele užívají slova, která normálního Čecha trochu tahají za uši. Třeba když slušnou dívku nazývají děvkou, čokoládu čekuládou, pokoj seknicí a porcelán porculánem. A to nemluvíme o von, vona, vono...

Největší nářeční zvláštností je ovšem rozlišování mezi stromovými a zemskými jablky, tedy mezi jablky a brambory, což vede k poněkud schizofrenické situaci, neboť když vás někdo požádá, abyste přinesli ze sklepa jablka, správný Humpolečák se optá, zda myslí jablka zemská nebo stromová.

Světově proslulý antropolog Aleš Hrdlička odešel z Humpolce již ve 13  letech...

Světově proslulý antropolog Aleš Hrdlička odešel z Humpolce již ve 13 letech do New Yorku.

Praotec Humpolečáků

Ostatně když jsme u těch slov, pro Humpolečáka není vůbec jednoduché žít s tak hrozným názvem svého města, neboť humpolácký znamená neotesaný či neohrabaný, což prý označovalo charakter místních lidí, kteří měli na Vysočině těžký život a při jednání se šlechtou či vrchností se chovali poněkud hrubě a neotesaně. A to jim prý zůstalo až do dnešních dob.

Naopak neplatí tradovaná verze, podle níž se název města odvíjel od „praotce“ Gumpolda, který měl Humpolec podle legendy v dobách Přemyslovců založit. A tak zatímco praotce Čecha historici se skřípěním zubů přijímají, vymodlený praotec Humpolák je spíše zbožným snem místních patriotů.

Žít se dá i levně, v nabídce nechybí kilo salámu za 69 korun.

Žít se dá i levně, v nabídce nechybí kilo salámu za 69 korun.

Každou rodinu utuží nedělní oběd s králíkem na tucet způsobů.

Každou rodinu utuží nedělní oběd s králíkem na tucet způsobů.

Nikdy neutrácej!

Humpolečáci nerozhazují peníze a nehýří. Všechno má svou cenu a nic nesmí stát víc, než je rozumné. Tedy pivo do dvaceti korun a svačina do deseti. Stejně jako na mnoha jiných maloměstech najdete v Humpolci na cedulích nápisy lákající na oběd za 59 korun či na deset deka gothaje za šest devadesát, což vám se dvěma rohlíky udělá krásnou svačinku za pětku.

„V Humpolci se neustále na něco šetřilo. K holiči se smělo jít jednou za měsíc a malovat se také nebylo úplně vhodné, aby sousedi neřekli, že příliš utrácíme za šminky,“ vypočítává místní zvyky Markéta. Proto jsou zde stále v oblibě nápoje pro rychlou opici jako ‚magické oko‘, tedy zelená utopená v pivu, či legendární ‚mozek‘, tedy griotka smíchaná s vaječným koňakem.

Naopak jen málokterý Humpolečák si dokáže představit slavnostní nedělní oběd bez králíka, ať už pečeného na česneku, smaženého jako řízek nebo v podobě svíčkové s knedlíkem.

Hotel Fabrika v Humpolci získal v posledních letech několik ocenění.

Hotel Fabrika v Humpolci získal v posledních letech několik ocenění.

Hliníkárium aneb muzeum Hliníka, co se přestěhoval do Humpolce.

Hliníkárium aneb muzeum Hliníka, co se přestěhoval do Humpolce.

Kdy přijede Hliník?

Ačkoliv je Humpolec spjatý s mnoha slavnými osobnostmi, ať už je to husitský kazatel Jan Želivský, básník Ivan Magor Jirous, básník a překladatel Jan Zábrana či otec jednotného lidstva, antropolog Aleš Hrdlička, nejslavnější Humpolečák je z úplně jiného soudku.

Do osudu města zasáhla s absurdní osudovostí jedna kratičká věta z filmu Marečku, podejte mi pero z roku 1976, díky níž se zrodil nejslavnější Humpolečák, jehož jméno zná sice každý Čech, ale nikdo ho v životě neviděl. Ano, místní si nejvíce váží svého „Hliníka, který se přestěhoval do Humpolce“. Humpolečáci mu vystavěli nejen muzeum s názvem Hliníkárium, ale také mu odhalili pamětní desku v místní Stromovce, na níž je nápis: „Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané...“ Ale protože jsou od přírody šetřiví, dostal na památku jenom kus šutru.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.