Co bude s Luční boudou?

Co bude dál s krkonošskou Luční boudou? Proč je v současnosti z části zavřená? Podle současných majitelů je problém ve velikosti chaty, kterou je i v době sezony těžké naplnit turisty. "Ti, kteří vybudovali Luční boudu po vypálení československou armádou v roce 1938 do dnešní podoby - tedy německý wehrmacht a socialistické ČSTV - neuvažovali ekonomicky. My nyní potřebujeme především zvýšit efektivitu provozu a změnit celkovou dispozici Luční boudy," konstatuje jednatel společnosti Trecon Vladimír Čutta.

Proto se z dřívější kapacity necelých čtyř set lůžek dnes na Luční boudě obsazuje maximálně polovina míst. Zavřená je vinárna i knihovna s čítárnou. Kromě lůžkové části je v provozu pouze restaurace se čtyřmi sty místy, společenská místnost, herna s vybavením na stolní tenis a kiosek s občerstvením.

Příští rok chtějí majitelé chaty otevřít unikátní expozici ze sbírek geologa, polárníka a horolezce Josefa Sekyry srovnávající nejdrsnější kouty Asie a Antarktidy s výjimečnými klimatickými podmínkami vrcholů Krkonoš. "Obrovská rozloha boudy se naplno projevuje hlavně při jejím vytápění. Topíme elektřinou a hodně tepla utíká velkými chodbami, proto se snažíme rozsah využívaných prostor co nejvíce omezit. Provoz a údržba nás stojí spoustu peněz, které těžko získáváme, protože obsadit i nižší počet pokojů není vůbec jednoduché," konstatuje provozovatelka Helena Rejžková.

Zlatá éra je nenávratně pryč

Přitom ještě v 80. letech 20. století trápily správce Luční boudy přesně opačné problémy. V té době byla kapacita chaty asi 370 lidí, ale na Silvestra dokázali na Luční ubytovat až 430 hostů. Jezdili sem pravidelné středoškolské lyžařské výcviky i turisté z bývalého východního Německa. I dnes je Luční bouda po většinu roku v provozu. Výjimkou je pouze listopad a duben, kdy je na horách nejméně turistů. V tomto období je chata pro veřejnost uzavřena a lidé se mohou zastavit pouze v kiosku s občerstvením.

"I v hlavní sezoně je ale velice obtížné boudu plně obsadit," vysvětluje Rejžková. Upřesňuje, že většinu hostů tvoří Češi, kteří se v létě věnují pěší turistice a v zimě vyrážejí na běžky. "Hromadné výpravy k nám už nejezdí," konstatuje. Milovníkům sjezdového lyžování prý nelze pobyt na Luční boudě doporučit. "Nejbližší sjezdovky jsou v polském Karpaczi a cesta zpět vede poměrně náročným horským terénem. Lidé se proto většinou raději ubytují ve větším pohodlí dole v lyžařských střediscích a k nám se vydají pouze na oběd," říká Rejžková.

Jediné hřebenové stanoviště Horské služby

Ubytovaným hostům mohou pobyt na Luční boudě značně znepříjemnit i rozmary počasí, které se na hřebenech často zkazí i na hodně dlouhou dobu. "Lidé u nás mohou zůstat viset třeba celý týden, protože se k nám kvůli špatným povětrnostním podmínkám nedostanou rolby, policisté ani Horská služba. Už jsem zažila, že jsme byli odříznuti od okolního světa celý měsíc," upozorňuje Rejžková.

Proto má Horská služba na Luční boudě své jediné stálé zimní hřebenové pracoviště v celých Krkonoších. "Na Luční boudě sloužíme v týdenních směnách. Služba pravidelně hlásí údaje o počasí a pokud se v okolí vyskytne nějaký problém, okamžitě zasáhne," sděluje Ludvík Strejček ze stanice Horské služby ve Špindlerově Mlýně. Záchranáři u Luční boudy jednou týdně provádějí i měření sněhu ke stanovení příslušného stupně lavinového nebezpečí.

Má Luční bouda budoucnost?

Helena Rejžková je původem z Prahy a letos v zimě Luční boudu provozuje už čtvrtou sezonu. "Je tu sice třeba čtrnáct dnů ošklivo, ale potom vyjde nádherný týden a ten mi všechno vynahradí. Nikdo nevěřil, že tu vydržím. Ale zatím jsem celkem spokojená a myslím si, že Luční bouda má budoucnost, protože se k nám vracejí tuzemští hosté. Znovu začínají objevovat krásu Krkonoš," myslí si provozovatelka.

Luční bouda je totiž pro pěší turistiku jako stvořená. Nejbližším turistickým cílem je Sněžka, vzdálená přibližně tři kilometry. V zimě kolem Luční boudy prochází velké množství běžeckých tratí po hřebenech Krkonoš. V bývalé kapličce pod Studniční horou je známý památník obětem hor.

HISTORIE CHATY

* Luční bouda je nejstarší chatou v hřebenové části Krkonoš a se svými 5600 metry čtverečními zastavěné plochy je i jednou z největších chatou ve střední Evropě.

* Stojí na místě bývalého hospodářského stavení, které v 19. století majitelé několikrát rozšířili, takže v roce 1914 měla již 120 pokojů. 2. října 1938 Luční bouda spolu s nedalekou Rennerovou boudou vyhořela. Chatu za 2. světové války obnovili němečtí nacisté, kteří ji využívali jako výcvikové středisko wehrmachtu. Po válce využívala Luční boudu československá armáda, pak Československý svaz tělesné výchovy a od roku 1990 Klub českých turistů. V roce 1993 Luční boudu v privatizaci koupila soukromá firma CDH Chrastava, která ji zastavila Investiční a poštovní bance. Současným vlastníkem Luční boudy je pražská společnost Trecon.