Přírodní rezervace Divoká Oslava
Na dlouhých úsecích meandrující řeky nenarazíte na žádný zásah civilizace v podobě rekreační chaty či splavu. Celé území je chráněno jako národní přírodní rezervace Divoká Oslava.
Krajinářsky a přírodovědně nejcennější je především úsek v délce zhruba 30 km pod Náměští, kde si řeka razí cestu přes velmi tvrdé granulitové horniny. To se projevilo vznikem četných skalisek, které na mnoha místech dodávají oslavanskému údolí ráz kaňonu. Pokud sem vyrazíte, upozorňujeme, že značené trasy po krkolomných kozích stezkách mohou být v době náledí velmi těžko schůdné a nebezpečné.
Přes řeku pouze brodem
K putování kaňonem Oslavy si můžete vybrat pravý nebo levý břeh. Po pravém vede z Náměště nad Oslavou zelená značka, která střídavě traverzuje strmé svahy, schází k řece anebo obchází mohutné meandry přes náhorní pláň nad kaňonem. Z četných míst se otevírají vyhlídky na klikatící se řeku, strmé svahy zdobí zachovalé listnaté lesy a rozsáhlá suťová pole.
Ledopád na zamrznutém pravostranném přítoku Oslavy
K zajímavostem pravého břehu patří zřícenina Sedleckého hradu, vyhlídkový altán Gloriet a boční strž Divoká rokle s četnými peřejemi a drobnými vodopády. Prakticky stejný charakter má i protilehlý levý břeh, kde červeně značená turistická trasa prochází kolem zříceniny hradu Lamberka a místy dokonce i korytem řeky.
Oba protilehlé břehy nespojuje žádný most, přejít na opačnou stranu lze na dlouhém úseku pouze přes brod pod Vlčím kopcem. V zimě je to možné pouze při dostatečně silné vrstvě ledu, s čímž je nutné počítat a dopředu si promyslet cíl putování i způsob zpáteční dopravy.
Ketkovák (Levnov)
Ozdobou údolí Oslavy je Ketkovický hrad, lidově zvaný Ketkovák. Stojí na rozeklaném skalnatém hřebenu, který je sevřen mezi kaňonovitá údolí řek Oslavy a zleva přitékající Chvojnice. V těchto místech už stopy civilizace znát jsou (stojí tu četné chaty, přes řeku vede most), ani zde však v zimě příliš živo nebývá. Z Ketkováku toho sice mnoho nezbylo, jeho poloha v krajině je však neopakovatelná.
|
Jak se dostat do údolí Oslavy |
Historie Ketkovického hradu byla poměrně krátká. Založení je datováno někam do první poloviny 14. století, přičemž o sto let později se již uvádějí jenom trosky. Roku 1442 byl totiž hrad dobyt a záměrně pobořen vojsky moravských stavů, neboť za jeho hradbami se ukrývali lapkové z Rakouska.
Ruiny upadly postupem času v zapomnění, a když je novodobě objevili trampové a turisté, nebylo známo ani jejich původní jméno. Podle nejbližší vesnice se pro zříceninu vžilo označení Ketkovák a teprve mnohem později historikové přišli na to, že se vlastně jedná o hrad uváděný v historických dokumentech jako Levnov.
Ketkovický hrad
Údolí Jihlavy
Vzdušnou čarou pouhých 6 kilometrů na jih od řeky Oslavy se vine další překrásné a v zimě opuštěné údolí. Vytvořila jej řeka Jihlava a na některých úsecích se podobá jako vejce vejci své nedaleké sousedce. Jistý rozdíl je patrný pouze v tom, že turistická trasa nevede vždy kolem řeky a rozsáhlé údolní plochy jsou zaplaveny vodami přehrad Dalešice a Mohelno a také ne vždy vkusnými architektonickými skvosty normalizačních víkendových chatek.
Skalnaté ostrohy nad řekou lákaly ve středověku stavitele hradů. Nejrozsáhlejší z nich se jmenuje Templštejn a od výše zmíněného Ketkováku jej dělí necelé 2 hodiny chůze. Zajímavostí je, že na starších mapách býval Templštejn značen černě jako objekt nevýznamný pro turistiku. Proč tomu tak bylo, není zřejmé, neboť hrad samotný i příroda okolo jsou doslova kouzelné.
Hrad Templštejn nad údolím Jihlavy
|
Jak se dostat do údolí Jihlavy Údolí Jihlavy je přístupné jenom autobusy z Třebíče, Moravského Krumlova nebo Brna. Autobusy jezdí docela často díky nedaleké atomové elektrárně Dukovany. |
Připomínka zakázaných templářů
Templštejn je jednou z nemnoha památek, které připomínají působení rytířského řádu templářů na našem území. Tento řád, založený k ochraně posvátných míst v Palestině, byl totiž za dramatických okolností již roku 1312 zrušen a vyvlastněn. Při tehdejším proslulém inkvizičním procesu byli templáři obviněni z homosexuality, skutečným důvodem jejich likvidace však byl rozsáhlý řádový majetek.
Templštejn, založený na sklonku 13. století, patřil templářům vlastně jenom chvilku. Vzpomínkou na toto období je pětiúhelníkové hradní jádro zaujímající vrchol hradního kopce. Všechny další části byly postaveny šlechtickými držiteli, kterým hrad připadl po konfiskaci řádového majetku. Relativně dobře se zachoval například průchozí pylon u hradního jádra, zeď paláce se třemi okny a mohutná, zřejmě nedokončená obranná zeď na příčném skalisku před příkopem.
A ještě jedna zajímavost na závěr: hrad Templštejn potěší každého, kdo nerad chodí do kopce. Z Jamolic (2,5 km) vede až k bráně pohodlná žlutě značená trasa, která v závěrečných metrech před hradem nestoupá, jak tomu většinou bývá zvykem, ale naopak velmi příjemně klesá. Pro červenou značku z opačného směru však platí pravý opak!
|
Může se hodit NEJKRÁSNĚJŠÍ TRASY: 2) Ketkovice – Ketkovický hrad (červená) – Ketkovický mlýn (červená) – Senorady (žlutá) – Biskoupský kopec (žlutá) – Templštejn (červená) – Jamolice (žlutá). Vzdálenost cca 15 km. MAPY: |
