Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cisterciácký klášter založil Vok z Rožmberka

aktualizováno 
Jméno městečka v podhůří Šumavy jižně od Českého Krumlova, kde sídlí slavný cisterciácký klášter, je poprvé zmiňováno v listině z roku 1259 jako Hohenfurt. Německý Hohenfurt či latinsky Altum Vadum znamenalo jedno a totéž - vyšší brod. Česká podoba, ovšem značně zkomolená, se poprvé objevuje v zápisech roku 1349 jako Wisnowibrod. Žádný Višňový Brod ani sad zde pochopitelně nebyl.

Správná česká podoba jména totiž zněla Vyšní čili Vyšší Brod. Přívlastek měl význam a platnost superlativu a znamenal, že tento Brod je nejvýše položeným místem proti proudu řeky. Nic víc ani nic míň.

První jasná zpráva o úmyslu založit ve Vyšším Brodě konvent pochází z roku 1258 a hovoří o rozhodnutí generální kapituly v Citeaux o prohlídce místa, na němž chtěl Vok z Rožmberka založit nový cisterciácký klášter. Založení konventu dokumentují písemnosti zachované roku 1259. Dne 23. května potvrdil pražský biskup Jan na žádost Voka z Rožmberka darování kostelů v Rožmitále a Přídolí bratřím cisterciáckého řádu. Následuje Vokova žádost určená opatovi a konventu v Citeaux, aby bylo místo nového založení darováno řádu.

Existuje však možnost, že listina se žádostí je naopak nejstarší písemností ze všech a že dokumentuje vůbec první krok podniknutý pro založení vyšebrodského konventu. K 1. červnu 1259 se hlásí další dvě písemnosti. V první z nich daruje Vítek z Krumlova řádu les, v němž konvent vznikl, ve druhé tento krok potvrzuje Budivoj z Krumlova. Zároveň se dozvídáme o tom, že pražský biskup posvětil ve Vyšším Brodě kostel. Dne 29. května 1261 byla vydána další Vokova listina, v níž se autor vyjadřuje, že začíná nově zakládat a stavět vyšebrodský konvent.

NEJSTARŠÍ STAVBA STÁLA NA HŘBITOVĚ

Podle řádové tradice stála nejstarší sakrální stavba na hřbitově, východně od závěru dnešního konventního chrámu. Šlo prý o kapli P Marie se sochou Piety, která existovala ještě před založením konventu. O kapli P. Marie na klášterním hřbitově skutečně hovoří písemnosti z 22. července 1385 a ze 17. února 1411, o soše Piety mluví rukopis z roku 1629. Dále je jasné, že dnes existující kapli sv. Anny klášterní tradice ztotožňovala právě s nejstarším klášterním kostelem. Jako mateřský konvent byl pro novou lokalitu vybrán rakouský Wilhering.

Zakladatel vyšebrodského opatství Vok z Rožmberka byl rádcem krále Přemysla Otakara II. Vedle této důležité funkce dosáhl ještě hodnosti maršálka Českého království a stal se i zemským hejtmanem ve Štýrsku. Podobně jako Zlatou Korunu postihl konvent ve Vyšším Brodě pád Přemysla Otakara II. Proto musel pražský biskup (podle svědectví opata Martina IV) v roce 1281 urovnávat spory o zcizené klášterní zboží. Obtíže této doby asi pozdržely výstavbu budov, o nichž víme, že ještě v roce 1278 nebyly dokončeny. Dne 13. července 1278 totiž slíbil Jindřich II. z Rožmberka, že bude klášteru platit ročně 10 hřiven, a to do doby, než bude stavba hotova.

V té době nebyl dostavěn ani konventní kostel, protože 12. listopadu 1281 věnoval na jeho vybudování týž Jindřich pět vesnic. Toto datum bývá dokonce vysvětlováno jako samotný začátek stavby konventního chrámu. Výstavba konventu pokročila do roku 1290 tak dalece, že popravený Záviš z Falkenštejna mohl být pohřben v kapitulní síni. Odpustkové listiny z let 1292-93 svědčí opět o výstavbě kostela.

Ke dni 15. června 1293 se dokonce vyhlašují odpustky těm, kteří přispějí na lustry a další zařízení. Zdá se, že alespoň chór stavby byl přibližně hotov, o čemž by měla svědčit také zpráva o svěcení hlavního oltáře v roce 1292. Významné období výstavby představuje doba Petra I. z Rožmberka (+1347) jmenovaného jako druhý zakladatel. Ten pobýval v klášteře jako laik, na stará kolena snad dokonce jako familiarius. Pro konventní kostel dal opatřit vynikající cyklus maleb tzv. Mistra vyšebrodského. V roce 1346 učinil nadání 60 kop grošů na výstavbu křížové chodby.

CO NEZNIČILI HUSITÉ, DOKONČILI KOMUNISTÉ

V roce 1422 klášter dobyli husité (těsně předtím vznikla slavná Vyšebrodská madona), ale nebyl vážněji poškozen. Urbář z roku 1530 svědčí o tom, že ani jeho pozemkové vlastnictví neutrpělo vážné škody. Ty se dostavily až o mnoho staletí později. Jejich razance však byla neúprosná.

Konvent byl zrušen komunisty v roce 1950. Obnoven je od roku 1990. V klášteře bylo a je uchováno mnoho vzácných skvostů české předhusitské kultury. Vedle úžasné knihovny a starobylého archivu ukrývaly pevné zdi především cyklus devíti gotických desek, dílo tzv. Mistra vyšebrodského oltáře vzniklé někdy před rokem 1350 a slavný Závišův kříž, který byl součástí klášterního pokladu. Chór kostela se stal nekropolí deseti generací Rožmberků. V chórové zdi je vsazen náhrobník Petra z Rožmberka (1611).

O tom, proč byl klášter založen, existují dvě pověsti. Podle jedné se zakladatel šťastně vrátil z bavorského vojenského tažení a z vděčnosti, že přežil, pojal úmysl klášter založit. Podle druhého podání se prý jednou vydal pan Vok, aby se pomodlil u poutní kapličky sv. Anny. Při brodění řekou se však odchýlil z cesty a dostal se i s koněm do dravého proudu, který jej hodil na hlubinu. Ve smrtelných úzkostech a s modlitbou na rtech se Rožmberk loučil se světem. V posledním okamžiku ještě stačil vzkřiknout slib, že v případě své záchrany zde vystaví klášter a slavný kostel. Náhle se otevřela nebesa a sama Panna Maria mu podala ruku, a zachránila mu tak život.

Řádoví bratři žijící ve Vyšším Brodě patřili k cisterciákům. Tento mnišský řád se v roce 1098 oddělil od benediktinských mnichů. O rozvoj a rozšíření řádu se zasloužil zejména Bernard z Clairvaux, jehož spis Charta caritatis (Charta lásky) tvoří pramen cisterciácké spirituality. Cisterciáni se mj. stali šiřiteli gotiky a v místech svého působení zaváděli nové zemědělské metody. Cisterciáci nosí bílý hábit s černým škapulířem (mnišské roucho přikrývající ramena, záda a prsa, spadající až ke kotníkům) a černým cingulem (liturgické roucho) a do chóru bílý plášť. Opati mají černou mozetu (krátký pláštík s kapucí, spínaný zpředu řadou knoflíků). Kolárek (límeček u krku) má zašpičatělý tvar s černými knoflíčky Znakem řádu je modrý štít posetý zlatými liliemi s burgundským srdečním štítkem (pětkrát modrozlatě kosmo děleným s červeným lemem). Jednotlivá opatství mají vlastní znaky.

POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA: SOAT ŘEBOŇ; VLČEKSOMMERFOLTÝN, ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH KLÁŠTERŮ, LIBRI 1998; KAINDL, GESCHICHTE DES ZISTERZIENSERSTIFTES HOHENFURT …, 1930; ČECHURA, POČÁTKY VYŠEBRODSKÉHO KLÁŠTERA, JSH, 1981; KUTHAN, POČÁTKY A ROZMACH GOTICKÉ ARCHITEKTURY V ČECHÁCH, 1983; CHARVÁTOVÁLÍBALPOJSL, ŘÁD CISTERCIÁKŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH VE STŘEDOVĚKU, 1994.


 

Klášter Vyšší Brod

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.