Nejlevnější způsob, jak si s nárůstem obyvatel i s migrací nespokojených rolníků poradit, je právě rozšiřování současných měst a budování nových, ještě větších. Jen tak lze podle odborníků zajistit potřebnou infrastrukturu, bydlení, zaměstnání, a přitom mít pod kontrolou znečišťování ovzduší, kterému rozptýlený průmysl škodí.
Profesor zeměpisu z pekingské univerzity Čou I-sing předpovídá vznik "propojených centrálních oblastí" či obrovských souměstí pohlcujících velká města jednotlivých regionů. Na severu by se takové gigantické souměstí soustřeďovalo kolem desetimiliónových aglomerací Pekingu a Tiencinu vzdálených od sebe asi 110 kilometrů. "Pekingu chybí orná půda a přístav, Tiencin má však obojí. Spojením bude Peking silnější," podporuje svou hypotézu Čou.
Šanghaj rozkládající se podél ústí řeky Jang-c'-ťiang se stane nejrozsáhlejším velkoměstem co do rozlohy i počtu obyvatel, předvídá Čou. Třetí přirozená konurbace by měla ležet v deltě Perlové řeky a zahrnovala by Hongkong a zvláštní hospodářská pásma Šen-čen a Ču-chaj.
Poslední významné centrum by tvořila megalopole táhnoucí se od přístavu Ta-lianu k provinční metropoli Šen-jangu. Ačkoli vláda chce v rámci takzvaného plánu "západního rozvoje" podporovat také chudé vnitrozemí, geografové a ekonomové
se shodují, že tyto regiony nikdy bohaté přímořské oblasti nedostihnou. "Západ nemá dobré spojení a chybí mu přístavy," vysvětluje Čou. "Všechna urbanistická centra budou ležet na pobřeží."
 |
