Číňané žízní, země se mění v poušť

Vyprahlá pole, vyschlé studny a žíznící lidé. Tak to nyní vypadá ve většině oblastí na severu a západě Číny, postižených největším suchem přinejmenším za posledních deset let. Dramatickým nedostatkem vody trpí téměř dvacet milionů lidí a jen o něco menší počet kusů dobytka. V některých krajích už několik měsíců nespadla ani kapka životodárného deště. Podle čínských zdrojů byla zničena úroda na mnoha milionech hektarů zemědělské půdy. Situaci ještě zhoršují prašné bouře, které jsou v severní Číně na jaře pravidlem.

Nejhůře postihlo sucho severovýchodní Čínu, většinu oblastí kolem Žluté řeky a jihozápadní Čínu. Krize by údajně mohla ohrozit i hlavní město Peking, i když tamní úřady zatím o drastickém omezení spotřeby vody neuvažují. Nedostatek vody je starý čínský problém. Mnohé experty však znepokojuje, že se stává rok od roku naléhavějším. "Stačí se podívat na kdysi dravý tok Žluté řeky," prohlásil v listu China Daily jeden z čínských vodohospodářů. "Dnes je její koryto vyschlé po většinu roku."

Odborníci soudí, že vinu za stále větší čínskou žízeň nesou zejména tři faktory: růst populace, zemědělství a rozvoj průmyslu. Úřady se pomalu snaží zvyšovat značně subvencované ceny vody tak, aby se postupně pokryly skutečné náklady a docílilo se efektivnějšího využívání vodních zdrojů. Opatření byla nicméně zavedena pouze v několika málo oblastech, zpravidla pouze v reakci na citelné nedostatky. Největším spotřebitelem vody ve střední a severní Číně je s osmdesáti procenty nadále zemědělství, které se tak nejpodstatnější měrou podílí na vysoušení řek, jezer a podzemních rezervoárů.

Spotřebu vody by mohly podstatně snížit efektivnější zemědělské technologie, odborníci si však stěžují, že vláda jejich zavádění nepodporuje. S tím souvisí i rapidně se rozšiřující plocha čínských pouští. Obrovité pouštní duny kus po kuse ukrajují plochu úrodné půdy a už se přiblížily na sedmdesát kilometrů k Pekingu. A blíží se přinejmenším o tři kilometry ročně. Tomu, že nejde o žádnou legraci, nasvědčuje i pozornost, kterou věnují "útoku pouště" nejvyšší orgány země. I když to asi mnohé překvapí, už nyní přes 27 procent rozlohy Číny pokrývá jen písek a kamení. A co je horší, každoročně se v neplodnou pustinu promění dalších 2500 kilometrů čtverečních země.

Podle badatele Ning Ta-tchunga je jednou z příčin obrovská spotřeba dřeva na topení, nadměrné spásání trávy dobytkem a přílišné zatěžování zemědělské půdy. Čínské vedení chce rostoucí žízni severních oblastí čelit kontroverzním projektem na odklonění vodnaté řeky Jang -c'ťiang k severu, odkud by se z ní "pumpovala" voda do vyprahlých krajů. Ekologové to považují za šílenství.