Vlakem jste z Šanghaje v Dequingu za dvě hodiny a už od nádraží vidíte zelené kopce všude kolem. Bydlet se dá ve městě, ale do scénické oblasti je to zhruba hodina cesty, takže je mnohem praktičtější najít si bydlení až v horách.
Plno nabídek je na internetu na platformách jako Booking nebo Agoda. Za slušné peníze (zhruba pět set korun za noc) můžete bydlet v rodinných penzionech i se snídaní.
Taxikářská rallye
Základ je ovšem dostat se tam. Pokud si však bookujete ubytování předem, což rozhodně doporučuji, hodně vám to usnadní. Za prvé proto, že Čína u turistických víz požaduje seznam míst, kde budete bydlet. Za druhé proto, že anglicky mluvící majitelé penzionů vám mohou domluvit taxi.
Cesta s taxikářem do hor ale vyžaduje malinko pevnější nervy. Pokud usnete už ve městě, ušetří vám to dost stresu. Cesta nahoru je jedna serpentina za druhou, sem tam skála na jedné straně a strž na druhé.
Rychlost se tomu však nepřizpůsobuje a taxíky v zatáčkách předjíždějí ve stylu “kdo víc troubí, ten má přednost”.
Pokud se chcete dostat do hor, nezbývá než věřit, že v tomhle stylu se všichni učili řídit a vědí, co dělají.
Balkony do zeleně
Ve scénické oblasti už pak bude vaše oáza klidu. Většina domů stojí ve svahu a okna jsou obrácená do zeleně. Ráno tak máte výhled do nekonečného moře bambusových lesů.
Restaurace tu moc nehledejte, ale najíst se zpravidla dá v ubytování. U nás vařila babička domácích a bylo to jedna z nejlepších jídel, co jsem v Číně měla.
Jedly jsme pak ještě jednou na rozcestí ve vedlejší vesnici v nějaké místní vývařovně. Nebudu lhát – angličtinou si vážně nepomůžete a jídelní lístek v jiném jazyce než v čínštině taky nehledejte.
Oběd v místním bistru, kde nám umíchali to, na co jsme si ukázaly do lednice.
Jezero v Moganshanu. Klid a nikde nikdo
Pokud ale dokážete ukázat v pár znacích v překladači, co chcete, vždycky se domluvíte. Já jako vegetarián jsem si dokázala vyjednat i tofu s rýží a zeleninou prostě tak, že mě kuchařka zavedla dozadu do kuchyně a já jsem jí ukazovala na suroviny do lednice a ona z nich pak něco vyrobila.
Asi nezajímavější věcí, kterou můžete v Moganshanu vidět, jsou jezera. Zeptejte se v ubytování, jestli vám půjčí kola. To je totiž nejlepší způsob, jak se po kraji pohybovat.
Nám se takhle podařilo objevit jedno jezero, kde jsme strávily den, aniž bychom kohokoli potkaly.
Lanové mosty
Tou hlavní turistickou atrakcí – podle příruček – je scénická oblast. Jezdí tam pravidelná linka a vstup do „parku“ koupíte rovnou s jízdenkou. Dá se tam dojet i na kole, ale je to dlouhá vyčerpávající cesta do kopce, která je v případě letní sezóny okořeněná úmorným horkem a vzdušnou vlhkostí za hranou evropské únosnosti.
Autobus má však klimatizaci, takže jedinou vadou na kráse jsou zase ty serpentiny a závodnické řidičské dovednosti místních.
Panoramata a výhledy ze scénické oblasti v Moganshanu
Výhledy ze scénické oblasti jsou perfektní. Sem tam je na cestě „občerstvovací stanice“ v podobě bistra. Rada pro neznalé – pokud uvidíte, že místní zrovna jedí, udělejte také občerstvovací pauzu, otevřeno bývá jen v čase oběda a ten oproti tomu českému a začíná dřív. Ve dvě odpoledne tak můžete dost dobře narazit všude na zavřené dveře.
Jinak má scénická oblast všechno – panoramata, aleje, vyhlídky s altány, malé vodopády i fotogenické lanové mosty. S představami zaplněnými městy plnými smogu a nekonečnými džunglemi betonu vám podle fotek nikdo neuvěří, že jste byli právě v Číně. Ale i takhle Čína vypadá – aspoň na místech, které ještě neobjevily davy turistů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
