Kdysi se tu mocně zalíbilo švýcarským malířům pracujícím na dvoře saského krále v Drážďanech. Rozlehlá krajina mezi Děčínem a německou Pirnou, rozdělená mohutným kaňonem řeky Labe, umělcům připomínala domovinu, a tak o ní začali mluvit jako o Saském, respektive Českém Švýcarsku.
Název se vžil na obou stranách hranice. Symbolem národního parku se stala Pravčická brána, ale byla by škoda přehlédnout další nádherná místa.
Vyhlídka Belvedér
Labské stěny a vyhlídka Belvedér
Nejstarší a jednu z nejhezčích vyhlídek na České Švýcarsko najdete kousek od obce Labská Stráň poblíž Děčína. Stupňovitá terasa i přilehlý hotel Belvedér nabízejí romantický výhled na sto třicet metrů hluboký labský kaňon či na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.
Místo původně sloužilo pro účely koncertů a jiných šlechtických kratochvílí, budova hotelu tu stojí od konce devatenáctého století.
Česká silnice
Pozůstatky skalního hradu Schauenstein
České Švýcarsko se od června tohoto roku pyšní zbrusu novou naučnou stezkou. Vede po původní obchodní trase spojující Čechy a Sasko a na dvanácti zastávkách vás seznámí s bohatou historií koridoru, jímž například kdysi vtrhla do Čech pruská vojska.
Stezka nazvaná Česká silnice vede z Vysoké Lípy do zaniklé osady Zadní Jetřichovice a hned první zastávka stojí za to. Je jí zřícenina skalního hradu Šaunštejn, jenž sloužil jako strážní sídlo, ale byly i doby, kdy mu bylo přezdíváno Loupežnický hrad.
Dalším atraktivním zastavením na České silnici je Uhlířova chaloupka ze známé pohádky Pyšná princezna se zbytky milíře, v němž se vyrábělo dřevěné uhlí.
Kyjovské údolí
Kyjovské údolí
Mezi čerstvě opravené trasy v Českém Švýcarsku patří cesta Kyjovským údolím, tvořeným říčkou Křinicí. Kyjovské údolí se rozprostírá od rekreační vsi Kyjov až k Zadním Doubicím a cestou minete spoustu zajímavostí: vyhlídku Skalní bratři, hradiště Kyjovský hrad, Jeskyni víl, kde v zimě vzniká působivá ledová výzdoba, nebo zříceninu Brtnického hrádku ze třináctého století. Údolí Křinice je rovněž domovem mnoha vzácných druhů zvířat.
Gabrielina stezka
Malá Pravčická brána
Nejvyhledávanější turistická trasa Českosaského Švýcarska spojuje Pravčickou bránu s rekreační osadou Mezní Louka u Hřenska. Gabrielina stezka vede podél impozantních skalních útvarů, mezi kterými stojí za povšimnutí skála Beckstein.
Je pojmenovaná podle Carla Becka, který tady v roce 1888 uskutečnil vůbec první horolezecký výstup na území dnešní České republiky. Mimochodem, stalo se to takzvaným čistým výstupem, tedy bez podpůrných pomůcek včetně cepínů. Fyzicky nenáročná Gabrielina stezka měří osm kilometrů.
