Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chrám Krista Spasitele přitahuje věřící i nevěřící

  12:16aktualizováno  12:16
Po rekonstrukci Kremlu, která je spojena patrně s největším korupčním skandálem postsovětského Ruska, je moskevský Chrám Krista Spasitele zřejmě druhou nejpompéznější stavbou v Moskvě. Na jeho výstavbu, která začala v roce 1995 a skončila loni v létě, prý padlo od 200 do 600 miliónů dolarů. Přesné sumy se nezveřejňují, protože šlo o sponzorské dary z různých zdrojů. Jména sponzorů jsou zvěčněna v mramorových zdech chrámu. Na rozdíl od Velkého kremelského paláce, kam se musí zájemci objednávat půl roku dopředu a zaplatit za vstupenky 500 rublů (asi 680 korun), je vstup do hlavního ruského chrámu volný.

Jen v době největších pravoslavných svátků je třeba buď vystát frontu, anebo mít zvláštní propustku. Lidé neváhají stát frontu a tvrdí, že podívaná stojí zato. Prostory chrámu ohromují svou mohutností, malbami, dokonalostí. Cizinci, kteří vstupují do chrámu s veselým štěbetáním, uvnitř dojatě mlčí a při vystupování se otáčejí a křižují podobně jako pravoslavní věřící. Italky a Japonky si zřejmě ze samé úcty k velkoleposti navlékají na hlavu šátky. Žena nesmí být v pravoslavném chrámu bez pokrývky hlavy, avšak cizinky to většinou nerespektují.

Chrám Krista Spasitele byl původně postaven na příkaz cara Alexandra I. Ten v roce 1812 rozhodl, že v Moskvě bude postaven chrám k uctění Krista Spasitele. Sám však svůj záměr nerealizoval a teprve v roce 1839 za cara Mikuláše I. byl položen základní kámen na místě, které sám vybral. Výstavba trvala zhruba 40 let a teprve v květnu 1883 byl chrám vysvěcen za přítomnosti cara Alexandra III. Jeho základy jsou ve tvaru kříže a fasáda působí ze všech stran stejným dojmem. Chrám má pět kupolí, z nichž prostřední je největší a nejvyšší.
 

Chrám, kterému Moskvané říkali pro jeho kopule lesknoucí se zlatem "sluníčko", byl 5. prosince 1931 vyhozen do vzduchu. Bolševici se ho snažili nejprve rozdrtit sbíječkami a kladivy, avšak zdi mohutné stavby odolávaly. Stalin, znechucený
nemohoucností ničitelů, přikázal budovu vyhodit do vzduchu. Moskvané dosud tvrdí, že veškerá neštěstí, jež postihla Rusko po zboření chrámu, byla Božím trestem za hřích, kterého se dopustili jejich spoluobčané.

Na místě, kde dnes opět stojí chrám, měl být původně postaven pět set metrů vysoký dům sovětů a před ním jen o něco málo nižší Lenin. Tuto hrůznou myšlenku se naštěstí sovětskému vedení nepodařilo uskutečnit a léta zde byl bazén.
Teprve bývalý ruský prezident Boris Jelcin v květnu 1995 přikázal chrám znovu postavit.

Loni v srpnu byl nový chrám vysvěcen a letos se v něm poprvé konala oslava pravoslavných Vánoc. Prezident Vladimir Putin se tehdy na hlavní mši objevil s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Manželky obou představitelů se při liturgii křižovaly, i když Ljudmila Putinová v minulosti tvrdila, že není věřící, a Doris Schröderová sotva vyznává pravoslaví. Duchovní však nic nenamítali.

Do chrámu se dnes chodí na liturgie, na exkurze, na koncerty duchovní hudby, nebo jen pro "očistu duše". Budova pojme na 10.000 lidí. Její zdi jsou tlustší než tři metry a výška je 105 metrů. Největší zvon váží 29 tun. Kupole jsou pokryty nerezovou
ocelí a tenkou vrstvou zlata. Chrání je přitom také vrstva tzv. damantového prachu. Malby na stěnách tvoří 22.000 metrů čtverečních. Přes 9000 metrů čtverečních je malováno zlatem.

Chrám, který je mimo jiné i sídlem patriarchy moskevského a celé Rusi, je bedlivě hlídán. Ochranka se nehalí do církevního hávu. Prohledat může kohokoli a cokoli. V chrámu se nesmí fotografovat, natáčet, vstupovat se psem a muži musejí smeknout. Ochranka tvrdí, že je k tomu nemusí vyzývat. Lidé jsou prý většinou zcela ohromeni tím, co vidí. Návštěvníci se jen diví, jak si chudé a ekonomicky slabé Rusko mohlo dovolit takový přepych.

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.