Téměř karibské pobřeží u městečka Bol na Brači

Téměř karibské pobřeží u městečka Bol na Brači | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Zátoky jako z Karibiku. Prozkoumali jsme nejhezčí zákoutí Chorvatska

  • 47
Přestože Chorvatsko patří mezi nejpopulárnější cíle našich i evropských turistů, můžete tuto zemi zažít úplně jinak. Stačí, když přijedete ještě před sezonou. Tedy abychom byli úplně přesní, je potřeba najít termín, kdy služby již začínají fungovat a počasí přeje, ale turisté ještě nejezdí. Pak poznáte úplně jiné Chorvatsko.

Z mých zkušeností ta doba začíná poslední týden v dubnu a pokračuje až do prvních týdnů června. Kdo má rád babí léto a teplejší vodu na koupání, může do Chorvatska vyrazit třeba v říjnu.

Ideálním prostředkem pro poznávání jadranského pobřeží a ostrovů je plachetnice. Na lodi máte zajištěno vlastní zázemí a můžete se pohybovat nezávisle a volně. Jarní počasí jachtařům přeje, většinou do plachet pofukuje příjemný vítr a ceny pronájmů lodí jsou několikanásobně nižší.

Příjemné jsou také poloprázdné silnice bez kolon. S trochou nadsázky se dá říci, že pokud pojedete do Chorvatska autem v květnu, ve většině vozů s českou, slovenskou a polskou SPZ sedí jachtaři.

Hlavním bonusem je ale absence davů turistů. V uličkách měst potkáte vesměs jen místní, pláže jsou prázdné a čisté a stůl v restauraci najdete bez problémů.

Během naší týdenní plavby jsme poznali ostrovy Vis, Hvar, Brač, Šćedro, Šolta a Drvenik, koupali se v nádherných zátokách, ochutnávali víno a procházeli se kamennými městy.

Nejznámější Chorvatská pláž bez lidí

Vyplouváme z mariny Kaštela a první dva dny věnujeme ostrovu Brač. Ještě před vyplutím stihneme krátkou návštěvu starobylého městečka Trogir s jeho kamennými uličkami a proslulou katedrálou sv. Vavřince. Město je na seznamu UNESCO a zatímco v létě tudy proudí davy turistů, my jsme tu byli docela sami.

Naše loď uhání v příjemném větru na jih, k ostrovu Brač. Odpoledne připlouváme do zátoky Bobovišća, kde vyvazujeme loď na malebném nábřeží. Jsme tu jediná plachetnice, večer připlují ještě další dvě, asi abychom se tu sami nebáli. Hospoda je poloprázdná, sedíme s místními u piva a grilovaných olihní.

Ráno v zátoce Bobovišca na ostrově Brač

Časně ráno nafukuji kajak, který jsme vzali s sebou a pádluji do nedaleké zátoky, kde najdu spoustu prázdných lastur chráněných kyjovek. Poté zvedáme kotvy a po větru uháníme úžinou mezi ostrovy Brač a Hvar k východu. Naším cílem je nejznámější chorvatská pláž Zlatni rat (zlatý roh) u městečka Bol.

Je to nejenom nejznámější chorvatská pláž, ale podle některých průvodců se řadí mezi nejkrásnější pláže světa. Výběžek ve tvaru rohu tvoří oblázky, které se podle směru větru přesouvají a mění tak tvar pláže. V létě je tu narváno k prasknutí, dnes tu potkáme sotva pár desítek lidí – a to přesto, že panuje teplo a voda je na koupání.

Ostrov Hvar a smolné ostrovy

Se soumrakem připlouváme na ostrov Hvar, kde kotvíme nedaleko rybářské vesnice Vrboska se spoustou rybářských lodí a jachtařskou marínou.

Ostrov Hvar je se svými 68 kilometry nejdelší ostrov v Jaderském moři, slunce na něm prý svítí nejvíce dnů v roce a jeho břehy podle nejnovějších průzkumů omývají nejprůzračnější vody celého Jadranu. Východní polovina Hvaru je úzká jako čepel šavle a najdete tu opuštěné či nepřístupné zátoky s pěknými plážemi.

Pláž Zlatni rat je nejznámější pláží v Chorvatsku. V květnu tu ale moc lidí nepotkáte.

Večer v městečku Jelsa na Hvaru

Prohlédli jsme si starobylá městečka Jelsa a Stari Grad, ale největším magnetem je proslulý Hvar, ležící na samém západě ostrova. Centrum města tvoří náměstí s katedrálou sv. Štěpána a barokní zvonicí ze 17. století. Nad městem se tyčí pevnost Španjol ještě o sto let starší, odkud se otevírá nádherný rozhled. Zatímco v létě je náměstí plné lidí, nyní tu panuje pohoda a jedinými turisty, zdá se, jsou cyklisté, kteří se vylodili z bárky vyvázané na nábřeží.

Přeplouváme na nedaleké Smolné ostrovy (Pakleni otoci) a vyvazujeme se na bóji na ostrově Sv. Klement v hezké chráněné zátoce s krásnou pláží. V létě sem lodě lifrují turisty z nedalekého Hvaru, nyní je pláž v zátoce prázdná a panuje tu klid. Jméno ostrov dostal podle zdejšího kostelíka tohoto světce, který je patronem námořníků.

Pěšky vyrážíme na vínko do restaurace, která je ukryta ve stínu staletých olivovníků. Cestou procházíme jakousi botanickou zahradou se spoustou kaktusů, pryšců a dalších exotických rostlin.

Osamělý Vis

Počasí nám přeje a vítr nás rychle posouvá na další ostrov Vis, který je nejvzdálenějším ostrovem od Chorvatského pobřeží. Za dob bývalé Jugoslávie byl Vis kvůli své strategické poloze uzavřen pro cizince a zákaz vstupu byl zrušen teprve v roce 1989.

Díky tomu zde můžeme obdivovat zachovalou přírodu i zbytky vojenských opevnění. Tento kout Jadranu by si jistě zasloužil delší pobyt než jeden den, nicméně i tak stačíme nasát jeho atmosféru.

Ostrov Vis a pohled na vesnici Komiža

Vesnice Komiža na západním pobřeží nás vítá hezkým nábřežím a malebnými domky s úzkými uličkami. Přestože je daleko před sezonou, skoro všechny restaurace jsou otevřené a převážné osazenstvo jsou místní nebo jachtaři. Následujícího rána podnikneme alespoň krátkou procházku ke kostelíku, stojícím ve svahu nad vesnicí, odkud je hezký pohled na zátoku i vysoké hory zvedající se z moře.

Velkou zajímavostí je nedaleký ostrov Biševo s proslulou Modrou jeskyní. Tato jeskyně je přístupná jen z lodi a v létě je obrovskou turistickou atrakcí – turisté sem jezdí za hrou barev, které vytváří světlo pronikající do zatopené jeskyně otvory ve skále. Jeskyně je přístupná i pro jachtaře, ale jenom za klidného moře, což se nám bohužel tentokrát nepoštěstilo.

Vis nás nadchl a příště si určitě vyšetříme více času nejenom na návštěvu Modré jeskyně, ale také na celodenní výlet po ostrově, který se dá zvládnout například na vypůjčených skútrech.

Zátoky jako v Karibiku

Čeká nás návrat a delší přeplavba z Visu na ostrov Šolta. Pěkně se rozfoukalo, takže uháníme slušnou rychlostí na sever k chorvatskému pobřeží. Naším prvním cílem je zátoka na ostrově Veli Drvenik s romantickým názvem Blue Lagoon. Kotvíme v mělké vodě a obdivujeme barvu moře, které tady svým odstínem připomíná Karibik. V zátoce jsme sami a za mírného pohupování se můžeme oddávat zasloužené siestě a průzkumu pobřeží na kajaku.

Odpoledne se přesouváme na náš poslední ostrov, Šolta. Ke kotvení volíme hezkou a chráněnou zátoku u vesnice Nečujam. Navečer se část posádky jde projít, část využívá kajak k průzkumu hezkého pobřeží. Nakonec se všichni sejdeme v hospůdce na návrší s hezkým výhledem a krásný den zakončujeme u sklenky vína.

Zátoka na Hvaru u městečka Jelsa

Týden poznávání ostrovů střední Dalmácie utekl jako voda pod kýlem lodi a my poslední den plavby míříme k naší domovské maríně. Poznali jsme nádherná místa, zátoky a pláže kde jsme byli skoro sami a mohli jsme tak naplno vychutnat jejich „genius loci“.

Díky plachetnici se náš pocit exkluzivity ještě znásobil a loď nás dopravila na místa jinak nepřístupná. Zkrátka – Chorvatsko není jenom země pro masovou turistiku a přeje i vyznavačům krásné přírody a aktivní dovolené.

Zátoky jako z Karibiku. Prozkoumali jsme nejhezčí zákoutí Chorvatska.

Může se hodit

Sezona a počasí: pro mimosezonní plavbu v Chorvatsku je ideální období od cca konce dubna do půlky června a potom od půlky září do konce října. Na jaře je delší den a většinou fouká vítr, což přeje sportovnějším plavbám; moře je ale spíše studené. Červenec a srpen je nejvyšší sezona – teplé moře, stabilní počasí, ale většinou málo fouká vítr. Od konce srpna začíná opět foukat a klesají ceny lodí. Moře je stále teplé, ale dny se rychle zkracují. Kvalitní námořní předpověď počasí nabízí chorvatský server www.meteo.hr nebo server www.windy.com

Život na lodi: dovolenou na plachetnici lze s trochou nadsázky přirovnat k cestování obytným automobilem. Moderní lodě nabízejí překvapivě hodně prostoru a relativní komfort v rámci možností. Lodě jsou vybaveny většinou dvoulůžkovými kajutami, WC a sprchou, prostorným „salonem“ pro společné posezení, kuchyňským koutem s ledničkou a plynovým vařičem. Každá loď má navigační a bezpečnostní vybavení, včetně nafukovacího člunu a GPS navigace. Lodě se půjčují v týdenních turnusech (sobota-sobota), nalodění je v sobotu večer, zpět v maríně je třeba být následující pátek večer.

Kolik stojí dovolená na jachtě: Cena lodě je zásadní položkou rozpočtu, ovlivňuje ji zejména sezona, velikost a stáří plavidla. Kdo chce ušetřit, zvolí termín v dubnu, květnu nebo v říjnu, kdy jsou oproti létu ceny často třetinové. Ceny lodí se pohybují od cca 800 eur na týden a výše, katamarány jsou dražší než jednotrupé plachetnice. Při plném obsazení lodi tak vychází cena dovolené na 11metrové plachetnici pro 8 osob v mimosezoně od cca 3 000 Kč/os. (pronájem lodi, tranzit log, pojištění kauce, kotvení, nafta). Na internetu najdete několik českých vyhledávačů lodí – např. www.yachtnet.cz

Samostatně, nebo s kapitánem? Pro první samostatnou plavbu byste měli mít za sebou minimálně 2-3 týdny plavby pod dozorem zkušeného kapitána. Posádka by měla sestávat z lidí, které dobře znáte a víte, že vám pomůžou s ovládáním lodi a při přístavních manévrech. Informace o kapitánských kurzech v Chorvatsku najdete zde:

Kdo se necítí na samostatnou plavbu, může si s lodí najmout i kapitána; cena kapitána bez lodi se pohybuje okolo 20 000 Kč/týden.

Chorvatského kapitána zajišťují místní charterové společnosti, například www.croatia-yacht-charter.com Kompletní servis včetně zkušeného českého kapitána, zajištění pronájmu lodi nebo sestavení plánu plavby zajišťuje v tuzemsku několik společností – najdete je např. zde.

, pro iDNES.cz