Vyhlídka na Kornati z vrcholu ostrova Smokvica patří k nejhezčím na Jadranu.

Vyhlídka na Kornati z vrcholu ostrova Smokvica patří k nejhezčím na Jadranu. | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Osamělé Chorvatsko. Výlet po stopách pirátů v nádherném parku Kornati

  • 3
Chorvatské souostroví Kornati patří právem mezi klenoty Jadranu. Jeden z osmi národních parků Chorvatska tvoří 89 vápencových ostrovů, připomínajících perly pohozené v průzračné tyrkysové vodě. Souostroví od pevniny dělí asi 20 km moře a kromě několika samot a malých vesniček je zcela neobydlené.

Není divu, že Kornati je vyhledávaným cílem mnoha návštěvníků. Protože možnosti ubytování na ostrovech jsou velmi omezené, většina výletníků je odkázána na jednodenní plavby lodí, vyplouvajících převážně z nedalekého ostrova Murter.

Takový výlet ovšem postrádá jakoukoliv romantiku, nehledě k tomu, že za pár hodin toho moc neuvidíte. Nejlepší způsob poznání Kornatských ostrovů představuje plachetnice nebo motorová jachta.

Plavidlo vám dá svobodu zakotvit v některé z mnoha zátok, můžete objevovat divoké vnitrozemí ostrovů, kochat se vyhlídkami a užívat si klidu a pohody, když odpoledne výletní lodě odplují.

Vyrazili jsme sem koncem léta na týdenní plavbu plachetnicí a byli jsme uneseni nevšední krásou.

Ve skutečnosti je těch ostrovů skoro 150 (část z nich leží mimo národní park), takže jsme měli skutečně z čeho vybírat.

Nejhezčí vyhlídka

Vyplouváme ze Šibeniku, což sice není nejbližší marína od Kornat, ale za den plavby bychom měli dosáhnout prvního ostrova v parku. Kdo spěchá, může vyplout například z maríny Hramina na ostrově Murter.

Vítr je příznivý, a tak se ladně prosmýkneme mezi ostrovy Tijat a Zmajan, stihneme koupání na ostrově Kaprije a odpoledne již kotvíme v zátoce na ostrově Smokvica. Teto výrazný ostrov leží na samém jihovýchodním okraji parku a výletní lodě k němu nezajíždějí. I proto je to jedna z mých oblíbených zastávek na Kornatech.

Malebná zátoka Lojena na ostrově Smokvica

Druhým důvodem je nádherný výhled, který se otevírá z vrcholku ostrova. Kotvíme v zátoce Lojena, na jejímž konci najdeme několik malebných domků, restauraci a molo, kde je možné vyvázat loď. Cesta na vrchol vede odtud a stoupá podél vápencových zídek, fíkovníků a oskeruší až na holý vrchol s nádherným pohledem na Kornatské souostroví.

Ostrovy pirátů

Následující dny trávíme mezi ostrovy. Plujeme podél největšího ostrova Kornat, který dal jméno celému souostroví i národnímu parku.

Strmé a suché svahy se zdvihají k zaoblenému hřebeni a z lodi můžeme pozorovat ovce a linie kamenných zídek, které oddělují jednotlivé pastviny. Kornatské ostrovy bývaly kdysi zalesněné a lesy byly vypáleny za účelem pasení ovcí. Tak se stalo, že člověkem víceméně zdevastovaná krajina je dnes chráněna jako přírodní unikát.

V minulosti využívali labyrinty ostrovů a zátok piráti, kteří se zde ukrývali a využívali krytých zátok k bezpečnému kotvení svých lodí. Na ostrově Mana můžete dodnes vidět kulisy z pirátského filmu natáčeného v roce 1959. I dnes na některých ostrovech najdeme bezpečná kotviště a jachtařům může posloužit například komfortní marína na ostrově Piškera.

S naší plachetnicí směřujeme k severozápadu a proplouváme úžinou mezi ostrovem Kornat a Levrnaka. Ostrov Levrnaka se pyšní krásnými zátokami pro kotvení a také tu najdeme tradiční restauraci se specialitami z ryb a jehněčího masa.

Pohled na Kornati od Telaščice

Koupání v některých zátokách připomíná Karibik.

Na pravém břehu, na ostrově Kornat, pozorujeme jednu z mála historických památek souostroví, kterou je byzantská věž Tureta ze 6. století. V zátoce pod věží lze zakotvit a k věži vystoupat za dalšími nádhernými výhledy.

Koupání jako v Karibiku

Připlouváme k ostrovu Katina, který leží těsně za administrativní hranicí parku. Najdeme krásnou zátoku a v tyrkysové vodě se vyvazujeme na jednu z bójí. Děti okamžitě skáčou do vody a užívají si koupání jako v Karibiku. Mě však láká vrchol nad zátokou, takže jakmile je loď a posádka zaopatřená, nazouvám pevné boty a přejíždím na břeh.

Chození po zdejších ostrovech má svá specifika – někde najdete jakous takous pěšinku, ale většinou se budete probíjet suchým a rozpukaným terénem vápencových skal, kamenů a děr. Toto prostředí skvěle vyhovuje ovcím, jejichž stád najdete na ostrovech nepočítaně. I mně se podaří po pár desítkách minut vyplašit tyto polodivoké sudokopytníky, kteří odbíhají do uctivé vzdálenosti.

Západ slunce na ostrově Katina

Za půlhodinku už stojím na dalším rozhledovém vrcholu, odkud mohu obdivovat 360° výhled do krajiny. Všude okolo se z hladiny zdvihají ostrovy nejrůznějších velikostí a tvarů a v dálce na severovýchodě se rýsuje hlavní chorvatské pobřeží.

Nejvyšší útesy a slané jezero

Následující den se rozhodujeme udělat si výlet k unikátnímu slanému jezeru na ostrově Dugi Otok. Trochu se sice vzdálíme z národního parku, ale krajina na kráse nijak neztratí.

Večer u slaného jezera Mir

V zátoce a stejnojmenné rezervaci Telaščica se chytáme na bójku a po polední polévce sedáme do nafukovacího člunu a veslujeme k pobřeží. Zde se ukrývá jezero Mir, jedno z mála evropských slaných jezer. Mořská voda do něj proniká přes četné pukliny ve vápenci a díky mělkosti a odpařování je voda v jezeře mnohem slanější a teplejší než v moři. Jezero můžete obejít kolem dokola a odpoledne tu už ani nejsou turisté z výletních lodí.

Doslova pár stovek metrů od jezera najdeme útesy Grpaščak, jedny z nejvyšších útesů na Jadranu – bílé skály tu padají do hloubky 160 metrů a z jejich hrany bývají vidět delfíni nebo orli. Výhledem z útesů zakončujeme symbolicky naše toulání na plachetnici po Kornatských ostrovech.

Mapa plavby po chorvatském souostroví Kornati

Může se hodit

Park a vstupy: za pobyt (kotvení) v národním parku Kornati se platí poplatek, který závisí na velikosti plavidla. Například třídenní pobyt na plachetnici do 11 metrů činí v plné sezoně 600 ku (asi 2 100 korun). Komplet ceník je zde. Zakoupení mimo park je levnější, seznam prodejních míst je zde.

Sezona a počasí: Pro plavbu v Chorvatsku je ideální období od poloviny května do konce září. Na jaře je delší den a většinou fouká vítr, což přeje sportovnějším plavbám, ale moře je o něco chladnější. Červenec a srpen je nejvyšší sezona – teplé moře, stabilní počasí, ale většinou málo fouká vítr. Od konce srpna začíná opět foukat a klesají ceny lodí. Moře je stále teplé, ale dny se rychle zkracují. Kvalitní námořní předpověď počasí nabízí chorvatský server www.meteo.hr.

Život na lodi: dovolenou na plachetnici lze s trochou nadsázky přirovnat k cestování obytným automobilem. Moderní lodě nabízejí překvapivě hodně prostoru a relativní komfort v rámci možností. Lodě jsou vybaveny většinou dvoulůžkovými kajutami, WC a sprchou, prostorným „salonem“ pro společné posezení, kuchyňským koutem s ledničkou a plynovým vařičem. Každá loď má navigační a bezpečnostní vybavení, včetně nafukovacího člunu a GPS navigace. Lodě se půjčují v týdenních turnusech (sobota-sobota), nalodění je v sobotu večer, zpět v maríně je třeba být následující pátek večer.

Kdo se necítí na samostatnou plavbu, může si s lodí najmout i kapitána; ceny se pohybují okolo 20 tisíc korun za týden. Chorvatského kapitána zajišťují místní charterové společnosti, například www.croatia-yacht-charter.com.

Kompletní servis včetně zkušeného českého kapitána, zajištění pronájmu lodi nebo sestavení plánu plavby zajišťuje v tuzemsku několik společností – najdete je např. zde: http://www.inspira-sailing.cz.

, pro iDNES.cz