Není divu, že Kornati je vyhledávaným cílem mnoha návštěvníků. Protože možnosti ubytování na ostrovech jsou velmi omezené, většina výletníků je odkázána na jednodenní plavby lodí, vyplouvajících převážně z nedalekého ostrova Murter.
Takový výlet ovšem postrádá jakoukoliv romantiku, nehledě k tomu, že za pár hodin toho moc neuvidíte. Nejlepší způsob poznání Kornatských ostrovů představuje plachetnice nebo motorová jachta.
Plavidlo vám dá svobodu zakotvit v některé z mnoha zátok, můžete objevovat divoké vnitrozemí ostrovů, kochat se vyhlídkami a užívat si klidu a pohody, když odpoledne výletní lodě odplují.
Vyrazili jsme sem koncem léta na týdenní plavbu plachetnicí a byli jsme uneseni nevšední krásou.
Ve skutečnosti je těch ostrovů skoro 150 (část z nich leží mimo národní park), takže jsme měli skutečně z čeho vybírat.
Nejhezčí vyhlídka
Vyplouváme ze Šibeniku, což sice není nejbližší marína od Kornat, ale za den plavby bychom měli dosáhnout prvního ostrova v parku. Kdo spěchá, může vyplout například z maríny Hramina na ostrově Murter.
Vítr je příznivý, a tak se ladně prosmýkneme mezi ostrovy Tijat a Zmajan, stihneme koupání na ostrově Kaprije a odpoledne již kotvíme v zátoce na ostrově Smokvica. Teto výrazný ostrov leží na samém jihovýchodním okraji parku a výletní lodě k němu nezajíždějí. I proto je to jedna z mých oblíbených zastávek na Kornatech.
Druhým důvodem je nádherný výhled, který se otevírá z vrcholku ostrova. Kotvíme v zátoce Lojena, na jejímž konci najdeme několik malebných domků, restauraci a molo, kde je možné vyvázat loď. Cesta na vrchol vede odtud a stoupá podél vápencových zídek, fíkovníků a oskeruší až na holý vrchol s nádherným pohledem na Kornatské souostroví.
Ostrovy pirátů
Následující dny trávíme mezi ostrovy. Plujeme podél největšího ostrova Kornat, který dal jméno celému souostroví i národnímu parku.
Strmé a suché svahy se zdvihají k zaoblenému hřebeni a z lodi můžeme pozorovat ovce a linie kamenných zídek, které oddělují jednotlivé pastviny. Kornatské ostrovy bývaly kdysi zalesněné a lesy byly vypáleny za účelem pasení ovcí. Tak se stalo, že člověkem víceméně zdevastovaná krajina je dnes chráněna jako přírodní unikát.
V minulosti využívali labyrinty ostrovů a zátok piráti, kteří se zde ukrývali a využívali krytých zátok k bezpečnému kotvení svých lodí. Na ostrově Mana můžete dodnes vidět kulisy z pirátského filmu natáčeného v roce 1959. I dnes na některých ostrovech najdeme bezpečná kotviště a jachtařům může posloužit například komfortní marína na ostrově Piškera.
S naší plachetnicí směřujeme k severozápadu a proplouváme úžinou mezi ostrovem Kornat a Levrnaka. Ostrov Levrnaka se pyšní krásnými zátokami pro kotvení a také tu najdeme tradiční restauraci se specialitami z ryb a jehněčího masa.
Na pravém břehu, na ostrově Kornat, pozorujeme jednu z mála historických památek souostroví, kterou je byzantská věž Tureta ze 6. století. V zátoce pod věží lze zakotvit a k věži vystoupat za dalšími nádhernými výhledy.
Koupání jako v Karibiku
Připlouváme k ostrovu Katina, který leží těsně za administrativní hranicí parku. Najdeme krásnou zátoku a v tyrkysové vodě se vyvazujeme na jednu z bójí. Děti okamžitě skáčou do vody a užívají si koupání jako v Karibiku. Mě však láká vrchol nad zátokou, takže jakmile je loď a posádka zaopatřená, nazouvám pevné boty a přejíždím na břeh.
Chození po zdejších ostrovech má svá specifika – někde najdete jakous takous pěšinku, ale většinou se budete probíjet suchým a rozpukaným terénem vápencových skal, kamenů a děr. Toto prostředí skvěle vyhovuje ovcím, jejichž stád najdete na ostrovech nepočítaně. I mně se podaří po pár desítkách minut vyplašit tyto polodivoké sudokopytníky, kteří odbíhají do uctivé vzdálenosti.
Za půlhodinku už stojím na dalším rozhledovém vrcholu, odkud mohu obdivovat 360° výhled do krajiny. Všude okolo se z hladiny zdvihají ostrovy nejrůznějších velikostí a tvarů a v dálce na severovýchodě se rýsuje hlavní chorvatské pobřeží.
Nejvyšší útesy a slané jezero
Následující den se rozhodujeme udělat si výlet k unikátnímu slanému jezeru na ostrově Dugi Otok. Trochu se sice vzdálíme z národního parku, ale krajina na kráse nijak neztratí.
V zátoce a stejnojmenné rezervaci Telaščica se chytáme na bójku a po polední polévce sedáme do nafukovacího člunu a veslujeme k pobřeží. Zde se ukrývá jezero Mir, jedno z mála evropských slaných jezer. Mořská voda do něj proniká přes četné pukliny ve vápenci a díky mělkosti a odpařování je voda v jezeře mnohem slanější a teplejší než v moři. Jezero můžete obejít kolem dokola a odpoledne tu už ani nejsou turisté z výletních lodí.
Doslova pár stovek metrů od jezera najdeme útesy Grpaščak, jedny z nejvyšších útesů na Jadranu – bílé skály tu padají do hloubky 160 metrů a z jejich hrany bývají vidět delfíni nebo orli. Výhledem z útesů zakončujeme symbolicky naše toulání na plachetnici po Kornatských ostrovech.
Může se hoditPark a vstupy: za pobyt (kotvení) v národním parku Kornati se platí poplatek, který závisí na velikosti plavidla. Například třídenní pobyt na plachetnici do 11 metrů činí v plné sezoně 600 ku (asi 2 100 korun). Komplet ceník je zde. Zakoupení mimo park je levnější, seznam prodejních míst je zde. Sezona a počasí: Pro plavbu v Chorvatsku je ideální období od poloviny května do konce září. Na jaře je delší den a většinou fouká vítr, což přeje sportovnějším plavbám, ale moře je o něco chladnější. Červenec a srpen je nejvyšší sezona – teplé moře, stabilní počasí, ale většinou málo fouká vítr. Od konce srpna začíná opět foukat a klesají ceny lodí. Moře je stále teplé, ale dny se rychle zkracují. Kvalitní námořní předpověď počasí nabízí chorvatský server www.meteo.hr. Život na lodi: dovolenou na plachetnici lze s trochou nadsázky přirovnat k cestování obytným automobilem. Moderní lodě nabízejí překvapivě hodně prostoru a relativní komfort v rámci možností. Lodě jsou vybaveny většinou dvoulůžkovými kajutami, WC a sprchou, prostorným „salonem“ pro společné posezení, kuchyňským koutem s ledničkou a plynovým vařičem. Každá loď má navigační a bezpečnostní vybavení, včetně nafukovacího člunu a GPS navigace. Lodě se půjčují v týdenních turnusech (sobota-sobota), nalodění je v sobotu večer, zpět v maríně je třeba být následující pátek večer. Kdo se necítí na samostatnou plavbu, může si s lodí najmout i kapitána; ceny se pohybují okolo 20 tisíc korun za týden. Chorvatského kapitána zajišťují místní charterové společnosti, například www.croatia-yacht-charter.com. Kompletní servis včetně zkušeného českého kapitána, zajištění pronájmu lodi nebo sestavení plánu plavby zajišťuje v tuzemsku několik společností – najdete je např. zde: http://www.inspira-sailing.cz. |