Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chopok - Ďumbier pěšky nebo na lyžích

  10:13aktualizováno  10:13
Nejkrásnější úseky hřebenových přechodů většiny pohoří vedou po jejich nejvyšších vrcholech. Nejinak je tomu i ve slovenských Nízkých Tatrách. Oblíbená hřebenovka z Chopku (2024 m n.m.) na Ďumbier (2043 m n.m.) se podle turistických průvodců dá v létě zdolat za dvě a půl hodiny, ale v zimě se i s výstupem na hlavní hřeben a návratem do údolí jedná o celodenní výlet. V tomto roční období je to náročná akce pro zkušené turisty.

Doporučit lze skialpinistické lyže se stoupacími pásy a pro jistotu mačky nebo cepín s sebou. Lyže lze nahradit sněžnicemi a dobrými pohorkami. A pravověrní turisté, kterým nevadí brodit se hlubokým sněhem třeba po pás, mohou oželet i sněžnice.

Obvyklý itinerář trasy začíná v Breznu na jižní straně hor. Okolo osmé hodiny ranní odtamtud vyjíždí autobus k hotelu Srdiečko. Sem se dá vyjet i osobním autem (20 SK za celodenní parkovné). V devět se spouští lanovka k hotelu Kosodrevina (80 SK), pěšky nebo na lyžích je nutno dojít k vleku Dereše (30 SK) a jím vyjet ke Kamenné chatě těsně pod Chopkem.

Ubytování ve společné noclehárně zde stojí 100 SK, v samoobslužné restauraci se lze najíst a napít. Každý den je zde vyvěšena přesná předpověď počasí, a tak je zde poslední možnost túru vzdát anebo přeložit na druhý den. Za špatného počasí je totiž nejen nepříjemná, ale i nebezpečná. A navíc se z ní prakticky nedá utéci.

Za dostatečného množství sněhu se podél tyčí od Kamenné chaty podjíždí z jižní strany Chopok a Konské a lyžaři se tak po čtvrt hodině pohodlného traverzu objeví v širokém Demänovském sedle (asi 1750 m n.m.). Pokud ho je však méně, čemuž letošní neustálé odtávání napadaného sněhu odpovídá, objeví se vršky kamenných polí a je nutno připevnit lyže na batoh, opřít se o  hůlky a vyrazit po svých. Mezi hromadami kamení jde o nohy i hůlky, protože některé z nich vždycky zapadne do skalní škvíry v nejnevhodnější dobu.

V sedle se každoročně tvoří na severní straně několikametrové návěje, o kterých je rozumné se držet co nejdále vpravo. Odtud začíná první prudké stoupání na Krúpovu hoľu (1927 m n.m.). Rozcestník odtud ukazuje do čtyř stran, ale bezpečná je jen jedna trasa – stále po hřebeni. Ostatní jsou ohrožované lavinami, protože křižují prudké svahy.

Na lyžích se snažíme držet na hřebeni co nejvýše, abychom ani odtud lavinu neutrhli, při odtálém či zledovatělém sněhu sledujeme letní stezku vyskládanou z kamenných bloků. Chvíli jdeme víceméně po rovině, ale po pár stech metrech následuje druhý prudký výšvih, který nás táhlým svahem vyvede až ke kříži na vrcholu Ďumbieru (2043 m n.m.). Ondřejský dvojramenný letos má letos jen jedno rameno, protože o horní příčník přišel v jakési bouři. Leží u jeho paty. Vedle kříže se vloni objevila tabulka dvou skialpinistů, kteří v dubnu zahynuli pod lavinou ze severních svahů tohoto štítu.

Na nejvyšším místě stojí ještě betonový měřičský stolek, protože odtud se otevírá prvotřídní kruhový rozhled. Na jihu je nejvýraznější stolová hora Klenovského Veporu se Slovenského rudohoří, na východě se ukazuje kulatá Kráľova hoľa jako začátek Nízkých Tater, na východě se prohlédneme naši dosavadní trasu a na severu dominují Roháče a Vysoké Tatry. Jejich pomezí je jasné, protože zatímco první jsou sněhobílé, ve druhých se bílá střídá s černí skalních stěn.

Z Ďumbieru sjíždíme podél tyčí po přírodní grandiózní sjezdovce bez jakýchkoliv terénních nerovností k chatě Milana Rastilava Štefánika (1740 m n.m.). Ubytování zde přijde na 100 SK, v restauraci se dá najíst, napít i ohřát se u krbu.

Další tyče přibližně ve směru letní zelené značky nás od chaty svedou do úzkého údolí, kterým jako toboganem sjedeme nejprve kosodřevinou a poté lesem na parkoviště k chatě Trangoška (1120 m n.m.). Pokud jsme to stihli do čtyř hodin odpoledne, můžeme počkat na autobus. Jestli jsme nechali na Srdiečku auto, musí řidič obětovat čtvrthodinku chůze po silnici do kopce.

Závěrečný sjezd k Trangošce.

Pláně pod Ďumbierem

Na hřebenu se musí často pěšky

Cesta od Chopku (v pozadí) k Ďumbieru.

Autor:




Nejčtenější

Další vodní plochou, kterou je možné se při cestě kochat, je Zámecký rybník u...
Na kole za prohranou bitvou Napoleona. Putování okolím Ústí nad Labem

Pokud je pro vás ideální cyklistický výlet spojený nejen s poznáváním krajiny, ale i s místy, kde se psaly dějiny, přesměrujte svoji pozornost na sever Čech....  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Čerpací stanice pro lodě na ostrově Ugljan
Chorvaté otestovali své mariny. Vítězem je přístav na ostrově Krk

Plachtění na jachtě podél jadranského pobřeží v Chorvatsku je stále populárnější i mezi českými turisty. Podívejte se, které mariny ocenili jako nejlepší sami...  celý článek

Další z rubriky

Eiffelova věž po pátečních útocích v Paříži zůstává zavřená (15. listopadu 2015)
Rozhodnuto. Stavba neprůstřelné zdi okolo Eiffelovy věže začíná

Okolí Eiffelovy věže se brzy změní ve staveniště. Na začátku října začnou dělníci okolo symbolu Paříže budovat 2,5 metru vysokou neprůstřelnou zeď, která má...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.