Vrch Chmeľová (925 m) mnozí znalci považují za nejkrásnější kopec Bílých Karpat. Tvoří ho rozeklaný vápencový masiv, který vytváří v mírně modelované krajině převážně oblých kopců dramatickou a zdaleka viditelnou dominantu. Bělostné vápencové skály, které snad daly Bílým Karpatům jméno, vystupují v okolí Chmeľové jako monumentální soustava rovnoběžně uspořádaných skalních útesů, stěn a pásů. Celý tento nevídaný komplex nese název Vršatská bradla a patří k přírodním perlám Slovenska.
Pověstmi opředená Červená skala
Chmeľová je poměrně snadno dostupná a výstup na ni je možné zvládnout i během půl hodiny. Autem lze totiž přijet až do rekreační lokality Vršatec těsně pod kopcem ve výšce 750 m. To by však bylo příliš laciné! Turisticky poctivější a krajinářsky mnohem zajímavější výstupová varianta začíná ve vesnici Červený Kameň. Ta leží o plných 350 metrů níže, avšak z českého území je dobře dostupná.
Ve vesnici Červený kameň vás jako první upoutá impozantní vápencové skalisko trčící z boku údolí nad zástavbu domků. Jedná se o chráněný přírodní výtvor Červenokameňské bradlo, které je vlastně pokračováním mnohem mohutnějších Vršatských bradel přes údolí dál směrem k severovýchodu. Místní mu říkají Červená skala, a to kvůli červenému zbarvení jinak převážně světlé horniny. Výška tohoto úžasného monolitu dosahuje 45 m.
Výstup ke skále je krátký, strmý a bohužel nijak neoznačený. Cestu je třeba pohledat. Na jižním úpatí bylo roku 1931 zbudováno malé pietní místo. V uměle vystříleném otvoru ve skále je umístěna soška Panny Marie, Matky Boží. Tabulka s textem připomíná pověst o tom, že skála se jednou za rok otevírá... Výstup po severní hraně útesu na vrcholek s dvojramenným křížem je nezajištěný a značně exponovaný.
Na Chmeľovou po žluté
Důkladná prohlídka Červené skaly sice představuje nezanedbatelnou časovou ztrátu (od auta zaparkovaného u kostela minimálně 45 minut), je to ale zároveň příležitost prohlédnout si v plné kráse horu Chmeľovou a nastudovat výstupovou trasu, která na ni z údolí vede. Zvláště hezký je dopolední pohled, kdy se do svahů kopce opírají sluneční paprsky a jsou hezky vidět skalní věže Babky na severovýchodním hřebínku. Právě pod nimi se po loukách ubírá žlutě značená trasa od kostela.
Od počátku se jde vytrvale vzhůru přes sady a zarůstající remízky, pak po velké louce. Těsně před vstupem do lesa je dobré otočit se zpět a ještě jednou si prohlédnout fantastickou Červenou skalu, která je už nyní hluboko dole v údolí. Pak následuje stín starého bukového lesa s mnoha roztodivně tvarovanými kmeny. Divokost prostředí dotvářejí obrovské balvany, které se zřítily z okolních skalních srázů. Zde se na žlutou značku napojuje okružní trasa naučné stezky z Vršatského Podhradí s informačními tabulemi o okolní výjimečné přírodě.
Významným orientačním bodem je sedlo pod Chmeľovou, dnes hustě porostlé kopřivami. Výstup zde sice nekončí, vpravo na vrchol však vede už jenom slepá odbočka v délce asi 20 minut, což může sloužit jako psychická vzpruha pro toho, komu dochází dobrá nálada. Úzký chodník mezi pokroucenými buky v příkrém svahu je místy těžko schůdný, zvláště pak v opačném směru.
Vrchol Chmeľové tvoří dva hrby – vyšší s triangulačním bodem obklopuje les, nižší, oddělený travnatým sedýlkem, pak zakončuje skalní sráz. Mezi nimi stojí dřevěná chatka zbudovaná ve stylu reálného socialismu, zřejmě základna radioamatérů. Pokud je tady potkáte, chtě nechtě si budete muset vyslechnout, v čem spočívá jejich zvláštně zaměřený koníček.
Tip na dovolenouVyberte si z pestré nabídky pobytových nebo poznávácích zájezdů na dovolena.iDNES.cz a cestujte po Čechách. |
Výhled z Chmeľové je sice jen půlkruhový, za dobrého počasí vás ale čeká skvělý zážitek. Ze skalky kousek pod vrcholovou kótou se obzor zcela otevírá jižním a západním směrem, ostatní strany jsou zarostlé lesem. Dechberoucí pohled nabízí hluboko dole údolí Váhu s městy a vesnicemi a s jasně viditelnou lesklou stuhou umělého kanálu řeky. Směrem na Moravu potěší oči sytá zeleň lesů se zářícími plochami horských luk.
Docela nenápadně odtud vypadá bradlo se zříceninou hradu Vršatec, k němuž směřuje krátký sestup ze sedla pod Chmeľovou. Kdo zde delší dobu nebyl, toho asi dost nemile překvapí rozsáhlá stavební činnost, jejímž výsledkem má být nové hotelové monstrum přímo pod Chmeľovou. Dodatečně povolená černá stavba bez stavebního povolení a projektové dokumentace je napojená na vlivné osoby a štědrý penězovod...
Vršatské hradní bradlo a jedna z nejhezčích scenérií Slovenska
Sestup z Chmeľové ústí prakticky ke vstupu do areálu hradu Vršatec. Z toho sice mnoho nezbylo, nachází se však v tak pozoruhodném přírodním prostředí, že o návštěvníky rozhodně nemá nouzi. Navíc se prakticky až k němu dá přijet autem. Byl to skalní hrad, jenž měl původně strážit cestu z Pováží na Moravu. Nejstarší gotická část se rozkládala nahoře na skále, níže položený dolní hrad vznikl v 16. století. Z něj vedly nahoru tesané schody a uměle proražený tunel. Zkázu Vršatce roku 1707 způsobila neobvyklá a dost kuriózní okolnost – zničil ho výbuch skladiště střelného prachu.
Při návštěvě Vršatce nevynechejte výstup na vrchol skalního bradla. Zbytky hradu jsou zde sice velmi skromné, zato vyhlídka úchvatná. Určitě se odtud otevírá jedna z nejkrásnějších krajinných scenérií, které můžete na Slovensku spatřit: rozeklaná a bělostně zářící skaliska, propastné hlubiny vápencových útesů, téměř letecký pohled na vesnici Vršatské Podhradie i záplava Strážovských kopců a Malé Fatry na obzoru za údolím Váhu. Hodně vzdušný terén ovšem vyžaduje zvýšenou opatrnost.
Z Vršatce vede trasa zpět k autu zaparkovanému v Červeném Kameni přes dědinku Vršatské Podhradie, přilepenou k úpatí hradní skály, a dále po modré značce východním úbočím okolo Chmeľové. Při putování po této zpevněné cestě se nabízejí zajímavé pohledy na roztodivně utvářené skály i hřebeny hor v zamlžených dálavách. Předejít případné únavě (anebo si na ni naopak zadělat?) lze také návštěvou krčmy ve Vršatském Podhradí.
Může se hoditJak se tam dostat
Itinerář trasy Mapy |