Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Podzimní slovenské hory. Chmeľová, nejhezčí kopec Bílých Karpat

aktualizováno 
Necelé čtyři kilometry za naší státní hranicí se na Slovensku vypíná majestátní skalní masiv korunovaný vrcholkem druhé nejvyšší hory Bílých Karpat. Jmenuje se Chmeľová a zdolání vrchu je vždy nezapomenutelným zážitkem.

Vyhlídka z hradu Vršatec | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Vrch Chmeľová (925 m) mnozí znalci považují za nejkrásnější kopec Bílých Karpat. Tvoří ho rozeklaný vápencový masiv, který vytváří v mírně modelované krajině převážně oblých kopců dramatickou a zdaleka viditelnou dominantu. Bělostné vápencové skály, které snad daly Bílým Karpatům jméno, vystupují v okolí Chmeľové jako monumentální soustava rovnoběžně uspořádaných skalních útesů, stěn a pásů. Celý tento nevídaný komplex nese název Vršatská bradla a patří k přírodním perlám Slovenska.

Pověstmi opředená Červená skala

Chmeľová je poměrně snadno dostupná a výstup na ni je možné zvládnout i během půl hodiny. Autem lze totiž přijet až do rekreační lokality Vršatec těsně pod kopcem ve výšce 750 m. To by však bylo příliš laciné! Turisticky poctivější a krajinářsky mnohem zajímavější výstupová varianta začíná ve vesnici Červený Kameň. Ta leží o plných 350 metrů níže, avšak z českého území je dobře dostupná.

Fotogalerie

Ve vesnici Červený kameň vás jako první upoutá impozantní vápencové skalisko trčící z boku údolí nad zástavbu domků. Jedná se o chráněný přírodní výtvor Červenokameňské bradlo, které je vlastně pokračováním mnohem mohutnějších Vršatských bradel přes údolí dál směrem k severovýchodu. Místní mu říkají Červená skala, a to kvůli červenému zbarvení jinak převážně světlé horniny. Výška tohoto úžasného monolitu dosahuje 45 m.

Výstup ke skále je krátký, strmý a bohužel nijak neoznačený. Cestu je třeba pohledat. Na jižním úpatí bylo roku 1931 zbudováno malé pietní místo. V uměle vystříleném otvoru ve skále je umístěna soška Panny Marie, Matky Boží. Tabulka s textem připomíná pověst o tom, že skála se jednou za rok otevírá... Výstup po severní hraně útesu na vrcholek s dvojramenným křížem je nezajištěný a značně exponovaný.

Na Chmeľovou po žluté

Důkladná prohlídka Červené skaly sice představuje nezanedbatelnou časovou ztrátu (od auta zaparkovaného u kostela minimálně 45 minut), je to ale zároveň příležitost prohlédnout si v plné kráse horu Chmeľovou a nastudovat výstupovou trasu, která na ni z údolí vede. Zvláště hezký je dopolední pohled, kdy se do svahů kopce opírají sluneční paprsky a jsou hezky vidět skalní věže Babky na severovýchodním hřebínku. Právě pod nimi se po loukách ubírá žlutě značená trasa od kostela.

Chráněný přírodní výtvor Červenokameňské bradlo (Červená skala)

Chráněný přírodní výtvor Červenokameňské bradlo (Červená skala)

Od počátku se jde vytrvale vzhůru přes sady a zarůstající remízky, pak po velké louce. Těsně před vstupem do lesa je dobré otočit se zpět a ještě jednou si prohlédnout fantastickou Červenou skalu, která je už nyní hluboko dole v údolí. Pak následuje stín starého bukového lesa s mnoha roztodivně tvarovanými kmeny. Divokost prostředí dotvářejí obrovské balvany, které se zřítily z okolních skalních srázů. Zde se na žlutou značku napojuje okružní trasa naučné stezky z Vršatského Podhradí s informačními tabulemi o okolní výjimečné přírodě.

Významným orientačním bodem je sedlo pod Chmeľovou, dnes hustě porostlé kopřivami. Výstup zde sice nekončí, vpravo na vrchol však vede už jenom slepá odbočka v délce asi 20 minut, což může sloužit jako psychická vzpruha pro toho, komu dochází dobrá nálada. Úzký chodník mezi pokroucenými buky v příkrém svahu je místy těžko schůdný, zvláště pak v opačném směru.

Vršatské Podhradie, údolí Váhu a Strážovské vrchy

Vršatské Podhradie, údolí Váhu a Strážovské vrchy

Buky pod vrcholem Chmeľové

Buky pod vrcholem Chmeľové

Vrchol Chmeľové tvoří dva hrby – vyšší s triangulačním bodem obklopuje les, nižší, oddělený travnatým sedýlkem, pak zakončuje skalní sráz. Mezi nimi stojí dřevěná chatka zbudovaná ve stylu reálného socialismu, zřejmě základna radioamatérů. Pokud je tady potkáte, chtě nechtě si budete muset vyslechnout, v čem spočívá jejich zvláštně zaměřený koníček.

Tip na dovolenou

Vyberte si z pestré nabídky pobytových nebo poznávácích zájezdů na dovolena.iDNES.cz a cestujte po Čechách.

Výhled z Chmeľové je sice jen půlkruhový, za dobrého počasí vás ale čeká skvělý zážitek. Ze skalky kousek pod vrcholovou kótou se obzor zcela otevírá jižním a západním směrem, ostatní strany jsou zarostlé lesem. Dechberoucí pohled nabízí hluboko dole údolí Váhu s městy a vesnicemi a s jasně viditelnou lesklou stuhou umělého kanálu řeky. Směrem na Moravu potěší oči sytá zeleň lesů se zářícími plochami horských luk.

Docela nenápadně odtud vypadá bradlo se zříceninou hradu Vršatec, k němuž směřuje krátký sestup ze sedla pod Chmeľovou. Kdo zde delší dobu nebyl, toho asi dost nemile překvapí rozsáhlá stavební činnost, jejímž výsledkem má být nové hotelové monstrum přímo pod Chmeľovou. Dodatečně povolená černá stavba bez stavebního povolení a projektové dokumentace je napojená na vlivné osoby a štědrý penězovod...

Hrad Vršatec a vrch Chmeľová

Hrad Vršatec a vrch Chmeľová

Vršatské hradní bradlo a jedna z nejhezčích scenérií Slovenska

Sestup z Chmeľové ústí prakticky ke vstupu do areálu hradu Vršatec. Z toho sice mnoho nezbylo, nachází se však v tak pozoruhodném přírodním prostředí, že o návštěvníky rozhodně nemá nouzi. Navíc se prakticky až k němu dá přijet autem. Byl to skalní hrad, jenž měl původně strážit cestu z Pováží na Moravu. Nejstarší gotická část se rozkládala nahoře na skále, níže položený dolní hrad vznikl v 16. století. Z něj vedly nahoru tesané schody a uměle proražený tunel. Zkázu Vršatce roku 1707 způsobila neobvyklá a dost kuriózní okolnost – zničil ho výbuch skladiště střelného prachu.

Při návštěvě Vršatce nevynechejte výstup na vrchol skalního bradla. Zbytky hradu jsou zde sice velmi skromné, zato vyhlídka úchvatná. Určitě se odtud otevírá jedna z nejkrásnějších krajinných scenérií, které můžete na Slovensku spatřit: rozeklaná a bělostně zářící skaliska, propastné hlubiny vápencových útesů, téměř letecký pohled na vesnici Vršatské Podhradie i záplava Strážovských kopců a Malé Fatry na obzoru za údolím Váhu. Hodně vzdušný terén ovšem vyžaduje zvýšenou opatrnost.

Z Vršatce vede trasa zpět k autu zaparkovanému v Červeném Kameni přes dědinku Vršatské Podhradie, přilepenou k úpatí hradní skály, a dále po modré značce východním úbočím okolo Chmeľové. Při putování po této zpevněné cestě se nabízejí zajímavé pohledy na roztodivně utvářené skály i hřebeny hor v zamlžených dálavách. Předejít případné únavě (anebo si na ni naopak zadělat?) lze také návštěvou krčmy ve Vršatském Podhradí.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Autem se do obce Červený Kameň dostanete po horské silničce z moravského Brumova přes Nedašov a Nedašovu Lhotu. Parkovat je nejlepší u kostela, kolem něhož prochází značené trasy.
  • Možnosti veřejné dopravy z české strany jsou v této oblasti značně omezené. Jistou teoretickou možnost, jak se vrchu Chmeľová co nejvíce přiblížit, představují vlaky do stanice Vlárský průsmyk anebo autobusy z Brumova do osady Sidonie.

Itinerář trasy
Červený kameň – sedlo Chmeľové; 4 km (žlutá) – Chmeľová a zpět; 5 km (žlutá) – hrad Vršatec; 5,5 km (žlutá) – Vršatské Podhradie; 6 km (modrá) – sedlo Chotuč; 8 km (modrá) – Červený Kameň; 10 km (modrá)

Mapy
SHOCart 1 : 50 000 č. 1076 – Vršatec, Sulovské vrchy
VKÚ Harmanec 1 : 50 000 č. 119 – Strážovské vrchy, Trenčianske Teplice

Vrch Chmeľová (925 m)

Vrch Chmeľová (925 m). Zdroj: Cykloserver.cz

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Další z rubriky

Eiffelova věž po pátečních útocích v Paříži zůstává zavřená (15. listopadu 2015)
Rozhodnuto. Stavba neprůstřelné zdi okolo Eiffelovy věže začíná

Okolí Eiffelovy věže se brzy změní ve staveniště. Na začátku října začnou dělníci okolo symbolu Paříže budovat 2,5 metru vysokou neprůstřelnou zeď, která má...  celý článek

Českou stopu ve Lvově najdete téměř všude. Dnes tu ale moc Čechů už nepotkáte.
Putin na toaleťáku a hrdý lev. Lvov učaruje unikátní atmosférou Východu

Češi sem odjakživa patřili, mají to z vlasti jen kousek. Přesto jich tady teď moc nepotkáte. Jejich škoda. Lvov je totiž zapomenutou perlou západní Ukrajiny,...  celý článek

Pláž v řeckém Nafpliu je malá, kamenitá, ale krásná.
Pozdní léto u moře. Pět prověřených tipů v Evropě a blízkém okolí

Menší vedro, nižší ceny a většinou žádné davy návštěvníků jako v červenci či srpnu. To jsou ve zkratce hlavní výhody dovolené u moře na přelomu léta a podzimu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.