Denali National Park vznikl v roce 1917 zásluhou lovce a milovníka přírody Charlese Sheldona. Ten do oblasti Denali původně přijel za účelem studia horských ovcí Dallových již v roce 1906. Když zjistil, jak rychle jsou vybíjeny místními lovci a zlatokopy, pojal myšlenku utvořit národní park, kde by byly chráněny nejen ovce, ale i veškerá další unikátní a bohatá fauna i flóra tohoto divokého území. Celých deset let pak strávil
přesvědčováním vlivných politiků ve Washingtonu, až se mu podařilo svůj úmysl uskutečnit: vznikl Mt.McKinley National Park o rozloze cca 4 tisíc km čtverečních. V roce 1980 byl park téměř čtyřnásobně rozšířen a přejmenován na Denali National Park. (Ač byly nejvyšší hora Ameriky i park pojmenovány po americkém senátorovi a budoucím prezidentu, původní obyvatelé Aljašky horu odpradávna nazývali Denali, neboli "Veliká". Po změně názvu parku se nyní začíná stále více používat i původní název hory, Denali.)
Aby bylo možné park uchovat pokud možno v původní podobě a omezit vliv člověka na minimum, vede jim pouze jediná silnice, vytvořena na místě původní přístupové a dopravní komunikace zlatokopů. Ta vedla do oblasti Kantišny; v tomto bývalém těžebním městě 150 km dlouhá silnice konci. Pouze prvních 20 km je asfaltovaných - a pouze tento úsek je dnes také přístupný vlastní dopravou. Kvůli neustale narůstajícímu počtu turistů se v roce 1972 správa parku rozhodla zavést ojediněle - a téměř revoluční - omezení; zakázala vjezd motorovým dopravním prostředkům. Veškerou přepravu dnes obstarává pečlivě vytvořeny (a pochopitelně bezchybně fungující) systém autobusové kyvadlové dopravy.
Aby se dale zmírnil dopad přílivu tak obrovského počtu turistů (nyní již přesahující 300 tisíc ročně, tj. v oné krátké sezóně zhruba od poloviny května do poloviny září), byl v parku vytvořen systém zón. Každé jednotlivé skupině turistů, chystající se na pěší túru do parku, je přidělena jiná zóna, ve které se mohou podle libosti pohybovat a tábořit. Každá taková výprava má tudíž svůj kousek divočiny skutečně jen "pro sebe". Parkem nejenže nevedou žádné další silnice; nejsou tu ani pěšiny či stezky (s výjimkou několika krátkých naučných stezek v bezprostřední blízkosti turistického centra poblíž vstupu do parku). Jediné cestičky, ktere jsou z autobusu vidět, byly vytvořeny zvířaty, především horskými ovcemi.Vícedenní túry do parku je nutné rezervovat předem, anebo si je brzy ráno vlastnoručně vystát.
Pro typické, americké pohodlí milující turisty byly samozřejmě vytvořeny další, méně náročné formy návštěvy parku. Nejpopulárnější jsou tzv. Wildlife Tours, výkladové autobusové vyjížďky, zahrnující podrobnou přednášku řidiče, svačinu a "zaručené" spatření nějakého zvířete. Nejžádanější jsou samozřejmě velká zvířata, konkrétně "Velká čtyřka": medvěd grizzly, los, karibu a vlk. V místních průvodcích se uvádí i pravděpodobnost, s jakou člověk takové zvíře potká. Zatímco oba kopytníci mají nadpoloviční šanci, že se potkají s člověkem, vlka spatří méně než pět procent návštěvníků, Mt.McKinley vidí v celé kráse jen každý třetí (je stále zakryta mraky), medvěda ale naopak celých 95 % procent návštěvníků parku!
Přečtěte si reportáž z Denali National parku
 V takových hotýlcích se v Denali parku spí. |
 Údolí Katišny. |
 Vlak křižující národní park je v barvách devětačtyřicátého státu Spojených států. |
