Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cestovatele Holuba si cenila více cizina

  10:36aktualizováno  10:36
Češi jsou už staletí národem cestovatelů. Touhu poznávat daleké kraje jistě umocňovala uzavřenost v středoevropské kotlině, bez přímého přístupu k moři. V závěru minulého týdne se uskutečnila v Holicích konference s mezinárodní účastí věnovaná muži, který se stal legendou českých cestovatelských generací, Emilu Holubovi. Ten je příslušníkem starého rodu ze Šťáhlav na Plzeňsku. Před několika dny si česká veřejnost připomněla sté výročí Holubova úmrtí - slavný cestovatel skonal 21. února 1902 ve Vídni.

Emil Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích. Od mládí projevoval národní cítění a ke svému češství se vždy hrdě hlásil. V době vrcholícího poznávání Afriky nalezl v sobě odvahu zapojit se do soutěže s cestovateli západoevropských zemí, jejichž podmínky, zejména materiální, byly pro Holuba nedosažitelné.

I když území bylo v hrubých rysech známo z předcházejících cest Livingstona, přesto byl význam výpravy velký. Spočíval v široké dokumentační a sběratelské hodnotě, reprezentované více než třiceti tisíci exponáty. V tomto směru se těžko může někdo s Holubem srovnávat.
Do Afriky se vypravil na jaře 1872 po absolutoriu medicíny jako mladík sotva pětadvacetiletý. Zamířil ve stopách svého velkého vzoru Davida Livingstona do jižní Afriky. Jeho první pobyt na černém kontinentu se protáhl na celých sedm let. Podnikl tři expedice, jejichž dosah postupně prodlužoval až po řeku Zambezi. Na vše si však musel nejdříve vydělat lékařskou praxí v diamantových polích v Kimberley.

Do vlasti se Holub vrátil až na podzim 1879. Výsledkem prvního pobytu v Africe byla kniha Sedm let v jižní Africe, příznivě přijatá a přeložená do světových jazyků a také velká výstava ve Vídni. Hlavním cílem Holubova života však zůstávala příprava další velké výzkumné expedice do končin, které ještě neprošel Livingstone ani Stanley. Holubovým snem bylo projít Afrikou napříč od Kapského města až po Alexandrii v deltě Nilu.

Hlavním problémem bylo opět získat prostředky na tak náročnou cestu. Druhou cestu podnikl společně se svojí teprve osmnáctiletou manželkou Růženou Hofovou. V té době to bylo něco naprosto neobvyklého, aby se žena vydala na náročnou výzkumnou cestu do divokých a neprozkoumaných končin. Výpravě se podařilo překonat Zambezi a proniknout do oblastí, jimž se cestovatelé dosud raději vyhýbali. Ale i Holubova výprava se zde setkala s nepřekonatelnými překážkami.

Byla to především úmrtí členů expedice na tropické choroby. Definitivní konec výpravy však zapříčinilo až přepadení a vyplenění tábora divokými Mašukulumby. Nemocný a vyčerpaný cestovatel se vrátil na podzim 1887 do vlasti. Také kniha Druhá cesta po jižní Africe měla úspěch a stejně tak výstavy ve Vídni a zejména v Praze.

Holubova touha vybudovat africké muzeum, jemuž by věnoval své světově zcela jedinečné sbírky, se nesplnila. Narážel na malé české poměry. A přitom stačilo tak málo, obrátit se na cizinu a akceptovat její nabídky. Král Leopold II. usiloval o spolupráci Emila Holuba s H. M. Stanleyem v Africké mezinárodní společnosti a i Maďaři v rámci Rakouska-Uherska měli zájem o vytvoření Afrického muzea. Cizina přitom oceňovala zásluhy badatele a projevila to mimo jiné i desítkami řádů a vyznamenání včetně mnoha členství v zeměpisných a učených společnostech. Emil Holub snil o tom, že se vydá do Afriky ještě potřetí. Nestalo se tak. Útrapy a nemoci z cest předčasně ukončily jeho život ve věku pouhých čtyřiapadesáti let.

Afrického muzea se však Česká republika nakonec dočkala. V rodném městě Emila Holuba v Holicích postavili v roce 1964 v akci "Z" památník Dr. Emila Holuba - Africké muzeum. Budova památníku je rozdělena do čtyř částí. První částí expozice je cestovatelova pracovna s osobními věcmi, nábytkem a trofejemi. Ve vitrínách nalezneme fotografie, úřední a jiné dokumenty a knihy. Druhá část expozice je zaměřena na africkou faunu (vycpaniny velkých savců a ptáků) a sbírku domorodých hudebních nástrojů. Třetí - etnografická část ukazuje scenerii africké domorodé vesnice s původními figurínami z proslulé výstavy z roku 1892. Čtrvtou částí památníku (veřejnosti nepřístupnou) je depozitář a studovna.

Bohatě zastoupená konference v Holicích však dokumentovala, že jeho památka je živá a badatelský odkaz má trvalou hodnotu. Potvrdili to i zahraniční účastníci ve svých příspěvcích, věnovaných dílu Emila Holuba v širším mezinárodním kontextu.

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.