nakupovali jsme boty v NDR, jela jsem s autobusovým zájezdem do Halle a Dráždan - jedna paní si vezla nové boty  tak že svoje zahodila a jela v těch nových, na celnici ji celníci boty zabavili a musela si obout igelit. sáčky. Docela degradace lidskosti. Myslím celníků

No ten článek je trochu tendenční. Za socialismu jsme jeli do Bulharska přes Maďarsko a Rumunsko a byla to hrůza. V obchodech v Maďarsku nic, v Rumunksu nám z jídla bylo špatně. V Bulharsku na Nessebaru bylo naštěstí jídlo dobré i suvenýry jsme si přivezli. Ale to Maďarsko a Rumunsko děs a hrůza. To u nás v té době bylo proti ním všechno. Jen to moře pořád chybí :-).

Jojo... sentiment je swiň... "tehdy" (89) mi bylo 27, takže snad trochu vím, jak to chodilo za komančů. Jo - bylo to jednodušší v tom, že jsme všichni (já tvrdím "normální") věděli. KDO za TO může. Dnes? Můžeme si za TO sami - a  jsme - tvrdím - strůjci svýho osudu! A pochopit to není snandý.. a bolí.. 

Jasně, nejsem happy z naší "věrchušky", podle mne jsou to vesměs ubožáci (ale pravda je, že mým jediným vzdorem je, že se s nimi nechci mazat ani u volebních uren (bitte no commnet, že tím nahrávám komárlm). Byl to šedej humus (do roku 1989), ale i tak NIKDY NIKDY NIKDY zpátky ty ku*wy komunistický. A vy mladý (já už se cítím na 101 let :-: CESTUJTE, CESTUJTE, CESTUJE: Bože, jak vám závidím...

Když si vzpomenu na tu pakáž komunistickou, otevírá se mi nůž v kapse...

Moje první cesta do Paříže byla v srpnu 1968. Na dva týdny jsem dostal devizák 40 franků, ale v bance nějak neměli drobné, takže mi museli dát 50. Poprvé letadlem, poprvé Paříž, poprvé hromada dalších zážitků. Vracet jsem se měl někdy kolem 25.8. Nakonec jsem tam zůstal místo dvou týdnů čtyři, protože letecké spojení prostě nebylo. Ale byl jsem takové tele, že jsem netušil která bije a zase jsem se vrátil. Dodnes nevím, jestli jsem udělal dobře nebo ne.

Ja si jeste pamatuju, jak jsme tenkrat pri jizde lezeli a spali na zadnich sedadlech se sestrou. Ja hned za prednima sedackama (na taskach a spacakach), ona uplne vzadu u operadla.

Dneska nemyslitelne..

..jo jo přesně takové bylo i naše cestování

Ano, je to tak. Ačkoliv bydlím v blízkosti jižních hranic, než je překročit,  pravděpodobnější bylo, stát se kosmonautem a přistát na Měsíci.

IUž  cesta kolem drátěného zátarásu (u Českých Velenic  -  železná opona) znamenala velké dobrodružství a vyprávět o tom, jsem byl hrdinou v půlce toho (pohraničního) okresu. Byl to iracionální pocit, jsem v jedné půce světa, fakt ta druhá půlka, ta za drátěnou oponou, hlídaná pohraničníky s ostře nabitými samopaly a s rotvajtery vycičenými na lidský krk, existuje ?

Přesně tak to bylo. Díky

Celkem slušný článek se kterým lze souhlasit - žádné bludy jako  že 13-leté dítě neumělo oloupat banán, protože ho prvně v životě vidělo až na západě - jak nedávno psala MF.

V roce 1980 jsem jel Jindřiškou ulicí v Praze tramvají a viděl jsem na vlastní oči jak tam lidi seděli ve vyndaných autosedačkách před CKM a byla tam již celkem velká fronta. Zeptal jsem se spolužáka ze střední - co to má znamenat. Ten  jen prohodil mezi zuby: "Jo pozítří začnou prodávat zájezdy na západ..."

To dite bylo 6 lete.

Vycestovat do kapitalistické společnosti byl pro nás v té době bezpochyby velký problém, ale problém byl i pro kapitalisty - řadové lidi - docestovat individuálně do ČSSR. Roky jsem si dopisovala s holkou z Francie, která mne přijela v r. 1978 navštívit. Musela se u nás do pěti dnů hlásit na policii. Dovedla jsem ji v Rakovníku na fízlárnu nejen proto, abych mohla tlumočit. Ten chlap prohlédl Christianin pas a pak se mne zeptal: "Má povinnou směnu?". Vyvalila jsem na něj oči: "To jako má jít na nějakou brigádu?". Otřásl se odporem: "Ne, musí si povinně směnit peníze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" Zablekotala jsem, že to zařídím. Vypadly jsme obě ven, Christiane celkem v pohodě, já zralá pro psychiatra nad svou i společenskou blbostí.

No, on to skoro nikdo neví, ale přihlašovací povinnost platí vcelku pořád  a to nejen u nás, ale skoro všude na světě... cizinci mimo EU by se měli hlásit do tří dnů, pokud jsou z EU tak do třiceti, pokud tu budou déle... a to buď sami, nebo tak běžněji činí ubytovatel....myslím, že případný postih za nesplnění je tři litry...