Hlavními turistickými centry jsou vesničky Riederalp, Bettmeralp a Fiescheralp, které jsou s typicky dřevěnými sruby typu „perníková chaloupka“ poházené na slunečné terase ve dvou tisících metrech nad mořem jako vlaštovčí hnízda.
A skoro stejně nepřístupné. Silnice do výšek byste tu hledali zbytečně. Auta musí zůstat venku, lépe řečeno v údolí. Když se totiž v padesátých letech vesničky otevřely zimnímu turismu, učinily tak vědomě bez stavby silnic. A na svém postoji dodnes nic nezměnily.
Čas jim dal za pravdu. Bez aut nejsou žádné masy, bez mas je klid a pohoda. A tak když se z Mörel v 746 metrech nad mořem vyhoupnete lanovkou o 1 200 výškových metrů výš, čeká vás najednou úplně jiný svět. Bez asfaltu, bez hluku, bez přeplněných parkovišť, bez davů, bez hotelových králíkáren a bez aut měnících bělostný sníh ve špinavou kaši.
Z jedné strany se řadí walliské čtyřtisícovky včetně nezaměnitelné siluety 4 478 metrů vysokého Matterhornu, z druhé teče nejdelší ledovec Alp Aletsch, tedy 27 miliard tun ledu!
Zatímco ledovec je spolu s nadmořskou výškou oblasti mezi 1 845 až 2 869 metrů zárukou sněhu minimálně do Velikonoc, výhodná geografická poloha místa je garancí suchého, slunečného počasí. A to můžete díky perfektní infrastruktuře vychutnat nejen na prknech, ale i pěšky.
Nepřeberná síť 75 kilometrů dokonale připravovaných značených stezek, kde vám, pokud zrovna čerstvě nenasněží, stačí jen zimní boty s profilem, vede krajinou jak zkopírovanou z Mrazíka. Vlastně ještě velkolepější…
Vždyť spolu s horským triem Eiger-Mönch-Jungfrau (4 158 m) a kouzelným Aletschským lesem je 824 km² velká oblast od roku 2001 pod ochranou UNESCO. A cestou na rozdíl od Marfuši nemusíte usedat na zem, ale na pečlivě odhrabané lavičky.
Regionu hraje do karet i jeho odlehlost. V létě se sem dostanete přes průsmyk Furka nebo Grimsel, v zimě autovlakem skrz Furka tunel z Realp nebo Lötschbergským tunelem z osady Kandersteg. Tím je oblast automaticky ušetřena nájezdu výletníků. Takže když se ve čtyři odpoledne zastaví poslední gondola a kolem páté přifrčí poslední snowboarďák, není venku slyšet nic než božské ticho.
Náklady
Tip: Děti do 6 let mají lanovky a vleky zdarma, v sobotu i starší děti a mladiství do 20 let. S jízdenkou VHD další 30% sleva. První dvě hodiny v lyžařské škole pro děti zdarma. Ceny pokrmů pro orientaci: |
Mezi 54 nejlepšími lyžarskými středisky Alp vyhrává Aletsch Arena bezkonkurenčně hitparádu v kategorii „pohoda a odpočinek“.
Oblast prostě vsadila na klientelu, která nemusí být bavena, která neočekává vzrušující party s laserovou show a vyhlášeným DJ. Hostům tu totiž ke spokojenosti stačí grandiózní příroda. Jediné, co tu na chvíli ruší ticho, jsou motorové skútry převážející zavazadla návštěvníků od lanovek k ubytování.
Bez aut je tu člověk permanentně v pohybu. Ať do restaurace nebo na nákup, všude musíte po svých. Odměnou je nádherně čistý sníh křupající pod nohama a krajina jak z vánočního přání. Auta by v těchto výškách neměla sebemenší šanci. Vždyť tlustá sněhová peřina tu pokrývá všechno, kupí se podél cest a vrší se na střechách dřevěných chaletů, které tak dokonale splývají s okolní krajinou.
Především pro rodiny s dětmi je Aletsch Arena naprosto ideální, a to nejen absencí aut, ale i velkým výběrem apartmánů a na švýcarské poměry středními cenami za jídlo.
Geniální nejen pro děti je tzv. Ski-in, Ski-out, tedy možnost hupnout na lyže de facto rovnou z postele. Tedy skoro. Každopádně bez odhrabaných cest a lanovek jedoucích až do osad můžete prkna nasadit hned před dveřmi prázdninového domicilu.
Žádné dojíždění, časové ztráty, stres a tahání lyží. Spolu se slevami pro děti, které tu pohodoví instruktoři staví na lyže rovnou z kočárku, se tak pod čarou revidují vyšší švýcarské ceny v porovnání třeba s Rakouskem.
Zdejší sjezdovky jsou podle mezinárodního Skiareatest navíc nejlepší v Alpách jak kvalitou, tak údržbou. Do výšek vás doveze 35 moderních lanovek a vleků o délce 33,9 kilometru s kapacitou 41 639 osob za hodinu. Front na vlek byste se zde obávali zbytečně.
Zatímco nadmořská výška garantuje skvělé sněhové podmínky, zdejší bezlesé svahy nabízejí 104 kilometrů sjezdových tratí všech stupňů obtížnosti. 44 kilometrů je pro začátečníky, 48 kilometrů pro pokročilé a 12 kilometrů jsou sjezdovky černé. Například tzv. „tunelovka“ z Bettmerhorn s téměř 70procentním sklonem, ke které se dostanete stometrovým tunelem.
Snowborďáci a vyznavači freestylu se můžou vyřádit v několika snow & fun parcích. Díky propojení osad dlouhými přejezdovými tratěmi si tu zimní radovánky můžete užít od nevidím do nevidím bez toho, abyste museli sundat lyže. Atraktivitu sjezdů předčí už jen jedno: grandiózní výhledy. A tak ať se vydáte na liduprázdný trek, nebo na poloprázdnou sjezdovku, všude vás bude doprovázet výhled na „dračí zub“ nádherného Matterhornu.
Jedna z nejpanoramatičtějších sjezdovek vede z Bettmerhornu.
Nejpanoramatičtější sjezdovka vede jednoznačně z Eggishornu v 2 926 metrech nad mořem. Odtud se nabízí pohled skoro až k „prameništi“ Aletsche na Konkordiaplatz pod horou Jungfrau (4 158 m). Tam tloušťka ledu dosahuje závratných 900 metrů!
Pro lyžaře je výhodné zakoupit permanentku dopředu online: např za 143 franků na tři dny (3 289 korun). S tou jsme v náš nejintenzivnější den od devíti ráno do pěti odpoledne využili bez jediné fronty 25 lanovek a vleků, se kterými jsme ujeli 27,3 kilometru a sjeli 45,7 kilometru sjezdovek s celkovým převýšením 7 217 metrů.
Do role profíka máte možnost vklouznout na dvou závodních sjezdovkách, a to včetně startovacího signálu a měřeného času. Po dojezdu je vám na telefon zasláno osobní video podbarvené hudbou a potleskem fiktivních diváků. Stačí si jen zdarma instalovat Skiline App a u startu skenovat permanentku.
Do role profíka máte možnost vklouznout na dvou závodních sjezdovkách a to včetně startovacího signálu a měřeného času.
Pro trekaře se zas vyplatí karta s bodíky, která se dá podle potřeby dobít. Jediný problém je vybrat si z nekonečné nabídky tras. Ideální je vyjet nejdřív lanovkou Blauseebahn nad Bettmeralp a udělat si shora přehled. Na východě na Bettmerhorn a u Fiescheralp leží strmější sjezdovky, s tokem ledovce náročnost terénu klesá.
A co zkusit technickou senzaci, lanovku Moosfluhbahn na 2 333 metrů vysoký Moosfluh? Za ním teče ledový titán Aletsch. S jeho úbytkem a následkem tání permafrostu ztrácí svah stabilitu a klouže s lanovkou dolů. Jenže nebyli by to Švýcaři, aby si v horách neporadili. A tak si jedinečný alpský fenomén vyžádal jedinečně fenomenální řešení, a sice vsazení stanice do betonové vany stojící na hydraulických nosnících.
Na Moosfluh začíná i nádherná, navíc nenáročná panoramatická cesta (Panoramaweg) ideální na první den pro aklimatizaci na řídký vzduch. Perfektně preparovaná stezka klesá pozvolna z 2 333 metrů na 2 227 metrů vysoký Hohfluh a končí v 2 065 metrech nad mořem u horní stanice lanovky na Riederfurka.
Kdo je fanda náročnějšího terénu, tomu stačí trasu otočit bez toho, aby se připravil o parádní výhledy. A na ty by člověk potřeboval ještě jeden pár očí… Zepředu Matterhorn, zprava ledový gigant Aletsch s typických tokem ve tvaru esíčka uprostřed krajiny vymodelované dlouhými stíny zimního slunce.
Elegantní Villa Cassel v sedle u Riederfurka je sídlem první švýcarské organizace pro ochranu životního prostředí Pro Natura.
Zvláštní podívanou je v polovině cesty v sedle Riederfurky elegantní Villa Cassel, kterou si zde začátkem dvacátého století jako letní rezidenci nechal postavit anglický bankéř německého původu Sir Ernst Cassel. Ovšem k velké nelibosti starousedlíků, podle kterých se secesní zámeček hodil do krajiny jako „pětilibrová mince do kravského lejna“.
Zatímco za Casselova života byla vila cílem prominentních hostů, mimo jiné Winstona Churchilla, po jeho smrti fungovala jako hotel. Od roku 1976 je sídlem ekologické organizace Pro Natura zabývající se táním ledovců a v létě se dá navštívit v rámci prohlídky.
Otevřeno i v zimě má naštěstí protější Riederfurka Hütte, kde si nenechte ujít další specialitku: Raclette Burger s 400gramovou porcí hovězího karbanátku a roztaveným sýrem raclette.
Příjemnou procházkou je i tříkilometrová cesta mezi Riederalp a Bettmeralp oblíbená jak u seniorů, rodin s dětmi, tak u pejskařů. Tady můžete půvabné chalety spolu s protější kulisou impozantních tří a čtyřtisícovek vychutnávat skutečně bez jakékoli kondice.
Další nenáročná trasa (2,5 hod) koncipovaná okruhem vede o „patro“ níž z Golmenegg v 1 895 metrech nad mořem okolo Bettmersee paralelně s trasou pro sněžnice.
Specialitou Wallisu je slaný koláč Cholera plněný bramborami, jablky, hruškou, popř. pórkem a sýrem. Název pochází zřejmě z 19.stol během epidemie cholery, kdy byl zakázán obchod s potravinami a místní kuchyně musela vystačit s regionálními produkty a s tím „co dům dal“.
Nejhezčí trek nás čeká třetí den. Z Riederalp vyrážíme hned po snídani pěšky do Bettmeralp a odsud sedačkovou lanovkou na vrcholek 2 218 metrů vysokého Wurzenbordu. Jako pěší jsme personálem osobně vedeni k sedačce a zatímco vlek zpomaluje, dostáváme instrukci, kde nahoře bezpečně vystoupit.
V nedaleké chatě Bättmer-Hitta kousek za Wurzenbordem testujeme místní specialitku: choleru. Pod nevábným názvem se skrývá výborný slaný koláč plněný jablky, bramborami a zapečeným sýrem. Jako dezert doporučuji vynikající walliský koláč s meruňkami, které tu v létě můžete koupit u silnice. Posilnění a vyhřátí sluncem se vydáváme na cestu zpět. Stezka se kroutí v nekonečných serpentinách a otevírá úžasné výhledy na matterhornskou pyramidu a na protější Aletschský les s modříny a s až 900 let starými borovicemi limba.
Největší zábavu si ale necháváme na poslední den, a sice 5,3 kilometru dlouhou sáňkařskou dráhu z Moosfluh do Riederalp. A té nechybí jak dávka adrenalinu, tak skvělé výhledy. Ty si užíváme ale až ve spodní části, vrchní úsek je totiž celkem držkopád. Bilance sáňkařského dne: 16 ujetých kilometrů, 1 500 metrů výškového převýšení, tři pády, dvě modřiny, naražená kostrč. Ale přesto to byl skvělý zážitek na dráze, kterou jsme měli pokaždé jen sami pro sebe…
Skiareál Aletsch Arena
Co byste neměli vynechat:
|
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
