Krajina mezi Štěchovickou a Slapskou přehradou náleží k nejhezčím ve středních Čechách. Je snadno dostupná z Prahy a můžete ji navštěvovat celý rok.
Štěchovice, kam se snadno dostanete autobusem, jsou cílem výletů Pražanů již dobrých sto let. Byly však doby, kdy zde dominovali skuteční zlatokopové, a to ještě v 16. století. Kutali při Vltavě a při potoku Kocábě. Později se zde stavěly vltavské lodi a vyrábělo hrnčířské zboží. Betonový most nad Vltavou z roku 1939 byl ve své době oceňován jako nejkrásnější betonový most v českých zemích. Než od autobusové zastávky vyrazíte po modré značce nad přehradní jezero, připomeňte si historii novodobého pokladu. Na jaře 1945 nacisté ukryli v opuštěné štole u blízké osady Hradišťko množství tajných dokumentů a snad i zlata. V současnosti po pokladech pátrá muž, přesvědčený o svém úspěchu. Cesta stoupá mezi chatami do stinného lesa nad přehradou. Štěchovická přehrada se stavěla v letech 1939 - 1945 a využívala ve své době progresivní technologii - přečerpávání vody do nádrže nad turbinami. V energetické špičce pak voda svým spádem roztáčí jejich lopatky. Hráz se zdymadlem pro lodi má výšku 20 metrů, délka její koruny je 124 metrů. Sedm kilometrů dlouhé přehradní jezero však nenávratně zničilo překrásné Svatojánské proudy, nebezpečné pro voraře, ale milované starými vodáky. Někteří si tu vystavěli skromné sruby. Osadníci před první světovou válkou dali své osadě jméno Ztracenka. Tou projdete již po zelené. Naproti na prudké stráni je rezervace Kobylí dráha. Název se odvozuje od staré cesty, po které koně táhli prázdné čluny z Prahy proti proudu. T am, kde skalnatý terén nedovoloval pokračovat, je kočí převáželi přes Vltavu za pomoci různých fíglů. Před ohybem cesty podle toku řeky odbočuje málo frekventovaná stezka vpravo na Bílou skálu. Je tu pár starých srubů, ale hlavně nádherný pohled do vltavského údolí, na okolní kopce s vyhlídkou Máj a na malou osadu T řebenice pod Slapskou přehradou. Děti budou nejvíce bavit kratší tunely ve skále, kterými se prochází. Pozorným turistům neujdou bleskurychlé pohyby ještěrky zelené, která se u nás vyskytuje jen na málo místech. V létě tu kvete kromě mnoha jiných rostlin vzácná růžová chrpa T riumfettiho, třemdava bílá či kamejka modronachová. Trasa až pod přehradu je naučnou stezkou. Pod Slapskou přehradou chatová zástavba houstne. U cesty pod hrází stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Původně byla o něco výš na skále Sedlo u Ferdinandova sloupu u tzv. Hořejšího slapu. Společně se sloupem sem byla přemístěna při stavbě přehrady. Začínal zde divoký proud a sv. Jan měl ochraňovat plavce. Aby tu lodi se solí a vory netroskotaly, dal koryto řeky v 17. století za použití dynamitu upravit Kryšpín Fuk. Byl opatem strahovského kláštera, na jehož pozemcích slap stál. Fuk měl technické nadání a u řeky byl asi raději, než v klášterech. Na zplavnění dlouhého úseku Vltavy měl velké zásluhy. Ferdinandův sloup dal vztyčit při dokončovacích pracích na rozšíření koryta. První projekt Slapské přehrady se zrodil již před druhou světovou válkou. Přehrada, dostavěná v r. 1954, má hráz vysokou 65 metrů, koruna se silnicí je dlouhá 260 metrů. Jezero má úctyhodnou délku 44 kilometrů a plochu 1392 hektarů. V hrázi je zabudována elektrárna se třemi Kaplanovými turbínami. Výtah pro lodi se nedostavěl a lodní doprava je tak rozdělena na dolní a střední tok řeky. Stavba přehrady a k ní vedoucích komunikací změnila podobně jako u Orlické přehrady zcela život ve zdejších odlehlých vesničkách a samotách a půvabnou pahorkatinu zpřístupnila světu. Cesta nyní povede od břehů Vltavy vzhůru po modré do Třebsína, kde je zastávka autobusu do Prahy. Daleko romantičtější je však návrat motorovou lodí alespoň do Štěchovic. Umožňuje totiž zase jiný pohled na vltavské údolí. Molo je asi 300 metrů pod hrází. V T řebsíně je možnost občerstvení, koupat se ale můžete až na pláži v Nové Rabyni (1,7 kilometru po silnici od přehrady, platí se zde vstupné). Celá popisovaná trasa měří 9 kilometrů, převýšení je 80 metrů. Vrátit do Štěchovic se můžete i pěšky přes kopec Homoli nádherným lesem (5,5 kilometrů po modré a červené, převýšení 140 metrů).
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Autem z Prahy do Štěchovic nebo motorovým člunem či autobusem z Prahy-Smíchova. Loď odjíždí od Palackého mostu v Praze 2 v červnu ve středu, pátek, v sobotu a v neděli vždy pouze v 9.00 hodin, v červenci a srpnu v pátek až v neděli v 9,00 hodin. Vrací se ze Slap vždy v uvedené dny v 15.00 hodin.
Štěchovice, kam se snadno dostanete autobusem, jsou cílem výletů Pražanů již dobrých sto let. Byly však doby, kdy zde dominovali skuteční zlatokopové, a to ještě v 16. století. Kutali při Vltavě a při potoku Kocábě. Později se zde stavěly vltavské lodi a vyrábělo hrnčířské zboží. Betonový most nad Vltavou z roku 1939 byl ve své době oceňován jako nejkrásnější betonový most v českých zemích. Než od autobusové zastávky vyrazíte po modré značce nad přehradní jezero, připomeňte si historii novodobého pokladu. Na jaře 1945 nacisté ukryli v opuštěné štole u blízké osady Hradišťko množství tajných dokumentů a snad i zlata. V současnosti po pokladech pátrá muž, přesvědčený o svém úspěchu. Cesta stoupá mezi chatami do stinného lesa nad přehradou. Štěchovická přehrada se stavěla v letech 1939 - 1945 a využívala ve své době progresivní technologii - přečerpávání vody do nádrže nad turbinami. V energetické špičce pak voda svým spádem roztáčí jejich lopatky. Hráz se zdymadlem pro lodi má výšku 20 metrů, délka její koruny je 124 metrů. Sedm kilometrů dlouhé přehradní jezero však nenávratně zničilo překrásné Svatojánské proudy, nebezpečné pro voraře, ale milované starými vodáky. Někteří si tu vystavěli skromné sruby. Osadníci před první světovou válkou dali své osadě jméno Ztracenka. Tou projdete již po zelené. Naproti na prudké stráni je rezervace Kobylí dráha. Název se odvozuje od staré cesty, po které koně táhli prázdné čluny z Prahy proti proudu. T am, kde skalnatý terén nedovoloval pokračovat, je kočí převáželi přes Vltavu za pomoci různých fíglů. Před ohybem cesty podle toku řeky odbočuje málo frekventovaná stezka vpravo na Bílou skálu. Je tu pár starých srubů, ale hlavně nádherný pohled do vltavského údolí, na okolní kopce s vyhlídkou Máj a na malou osadu T řebenice pod Slapskou přehradou. Děti budou nejvíce bavit kratší tunely ve skále, kterými se prochází. Pozorným turistům neujdou bleskurychlé pohyby ještěrky zelené, která se u nás vyskytuje jen na málo místech. V létě tu kvete kromě mnoha jiných rostlin vzácná růžová chrpa T riumfettiho, třemdava bílá či kamejka modronachová. Trasa až pod přehradu je naučnou stezkou. Pod Slapskou přehradou chatová zástavba houstne. U cesty pod hrází stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Původně byla o něco výš na skále Sedlo u Ferdinandova sloupu u tzv. Hořejšího slapu. Společně se sloupem sem byla přemístěna při stavbě přehrady. Začínal zde divoký proud a sv. Jan měl ochraňovat plavce. Aby tu lodi se solí a vory netroskotaly, dal koryto řeky v 17. století za použití dynamitu upravit Kryšpín Fuk. Byl opatem strahovského kláštera, na jehož pozemcích slap stál. Fuk měl technické nadání a u řeky byl asi raději, než v klášterech. Na zplavnění dlouhého úseku Vltavy měl velké zásluhy. Ferdinandův sloup dal vztyčit při dokončovacích pracích na rozšíření koryta. První projekt Slapské přehrady se zrodil již před druhou světovou válkou. Přehrada, dostavěná v r. 1954, má hráz vysokou 65 metrů, koruna se silnicí je dlouhá 260 metrů. Jezero má úctyhodnou délku 44 kilometrů a plochu 1392 hektarů. V hrázi je zabudována elektrárna se třemi Kaplanovými turbínami. Výtah pro lodi se nedostavěl a lodní doprava je tak rozdělena na dolní a střední tok řeky. Stavba přehrady a k ní vedoucích komunikací změnila podobně jako u Orlické přehrady zcela život ve zdejších odlehlých vesničkách a samotách a půvabnou pahorkatinu zpřístupnila světu. Cesta nyní povede od břehů Vltavy vzhůru po modré do Třebsína, kde je zastávka autobusu do Prahy. Daleko romantičtější je však návrat motorovou lodí alespoň do Štěchovic. Umožňuje totiž zase jiný pohled na vltavské údolí. Molo je asi 300 metrů pod hrází. V T řebsíně je možnost občerstvení, koupat se ale můžete až na pláži v Nové Rabyni (1,7 kilometru po silnici od přehrady, platí se zde vstupné). Celá popisovaná trasa měří 9 kilometrů, převýšení je 80 metrů. Vrátit do Štěchovic se můžete i pěšky přes kopec Homoli nádherným lesem (5,5 kilometrů po modré a červené, převýšení 140 metrů).
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Autem z Prahy do Štěchovic nebo motorovým člunem či autobusem z Prahy-Smíchova. Loď odjíždí od Palackého mostu v Praze 2 v červnu ve středu, pátek, v sobotu a v neděli vždy pouze v 9.00 hodin, v červenci a srpnu v pátek až v neděli v 9,00 hodin. Vrací se ze Slap vždy v uvedené dny v 15.00 hodin.
