Cestou okolo Vysokého Kola

Čtvrtou nejvyšší horou nejen v Krkonoších, ale i v celé České republice je Vysoké Kolo. Jeho holý vrcholek vystupuje do nadmořské výšky 1506 metrů a dominuje západní polovině Hraničního neboli Vnějšího hřbetu. Přechází jej starý a nyní neznačený kamenný chodník, klikatící se balvanitou sutí ze sedla nad Martinovou boudou. Plochý vrchol zvýrazňuje malá pyramida naskládaná z žulových kamenů. Prý bývala až pět metrů vysoká a kdysi ji zdobilo mohutné železné písmeno W, umístěné tam na počest pruského císaře Viléma I. Hlavní turistická trasa nyní protíná severní temeno Vysokého Kola.

Po této červeně značené krkonošské hřebenovce zvané Cesta přátelství tam lze přijít ze Slezského sedla se Špindlerovou boudou, kam stoupá silnice ze Špindlerova Mlýna. Z opačné strany to k Vysokému Kolu není daleko od Sněžných jam, tedy ve směru od Vosecké či Labské boudy. Jižní svah pak protíná zimní lyžařská cesta.

Žulová hora Vysoké Kolo, kdysi zvaná též Kolésko, Velkolo, Kolešec a dokonce i Kalouš, je zajímavá mimo jiné tím, že má z různých stran zcela odlišný vzhled. Z východní a jižní strany má tvar oblé kupy, pokryté souvislým kamenným mořem. Na západní straně mírný svah Vysokého Kola téměř splývá s okolním hřbetem Krkonoš, kterému dominují objekty nad Sněžnými jámami na polské straně státní hranice.

Mnohem výraznější jsou severní až severozápadní svahy, doslova seříznuté někdejšími ledovci. Tyto stametrové stěny Sněžných jam jsou typickým kotlem neboli karem ledovcového původu a do jejich útrob se otevírá úchvatný pohled z několika vyhlídek na okraji temene Vysokého Kola.

Krkonoše - ilustrační foto