Vrak Thistlegorm v Rudém moři

Vrak Thistlegorm v Rudém moři | foto: Radko Pospíšil

Čeští potápěči zkoumají slavný vrak

  • 5
Čeští potápěči vyrazili z jihosinajského přístavu před čtvrtou ráno a po necelých pěti hodinách plavby celkem klidným mořem zakotvili nad vrakem Thistlegormu. První ponor proběhl za ideálních podmínek - viditelnost čtyřicet metrů, voda bez proudu a klidná hladina. Jak nejslavnější vrak na dně Rudého moře vypadá, si přečtěte v první části deníku reportéra iDNES.

PRVNÍ PONOR - POHODA
8:10 Lokalita Thistlegorm na dohled
Loď Kastan 4 pluje stabilní rychlostí klidným mořem podél západního pobřeží sinajského poloostrova na sever, směrem k Suezu. Na obzoru se právě objevil shluk několika dalších lodí kotvících hodně blízko u sebe. Skoro bok na boku.

To je místo, kde ve více než třicetimetrové hloubce na dně spočívá vrak potopený německým bombardérem v roce 1941.

Na místo se několik dalších skupin dopravilo podle všeho už večer, aby si jejich lodě zajistily to nejlepší úvaziště na vraku - nejlépe je uvázat příďové lano na příď vraku a záďové na bok v úrovni kapitánského můstku. Tím mají potápěči zajištěné dvě dobře nalezitelné cesty zpět na hladinu pro případ prudkého zhoršení podmínek hluboko pod hladinou.

8:30 Divemaster svolává všechny do jídelny a probíhá breafing
Krátkou informaci o historii vraku rychle střídá informace o poloze, stavu jednotlivých částí potopené lodi, nákladu. Potom přicházejí na řadu instrukce o průběhu prvního ponoru, ten bude věnován prohlídce zvenčí.

Probíhá rozdělení do tzv. buddy-teamů - podle zásad bezpečného potápění by se nikdo tam dole neměl ani na chvíli ocitnout sám - kdo se potápí sám, potápí se se smrtí!

PŘEČTĚTE SI

Příběh Thislegormu, britské lodi, kterou poslal německý bombardér 6. října 1941 na dno Rudého moře, čtěte ZDE.

Potápěči vyplouvají k vraku Thistlegorm

Češi se chystají na dno Rudého moře

Nakonec přicházejí hlesovitá varování o každém konkrétním nebezpečí - z hloubky, nedostatku vzduchu, dekompresi, paniky, ztráty orientace, ztráty partnera, ztráty skupiny, zaklínění se ve vraku, z příliš rychlého výstupu na hladinu, z neopatrného vystupování na palubu...

8:55 první skupina skáče jde dolů
Moře je klidné, rychle nalézáme sestupové lano a podle instrukcí ihned sestupujeme do šesti metrů a čekáme, až bude skupine kompletní. Po chvíli jsme na laně pod lodí všichni a zahajujeme sestup k vraku. zatím jsme měli dod ploutvemi pouze šedomodrý nekonečný vesmír.

9:02 navázán vizuální kontakt
Díky skvělé viditelnosti se přímo pod námi objevily kontury téměř celého Thistlegormu. Ihned zrychlujeme sestup. První dokonce se obracejí hlavou dolů a s pravou rukou na nose kvůli vyrovnávání tlaku jedou do hlubiny střemhlav pod ploutvemi. Do třicetimetrů trvá v těchto podmínkách pád chvíli.

9:04 muniční sklad
Jsme na místě bývalého muničního skladu, sem dopadlo německé torpédo. Podle dochovaných zpráv ale hlavně podle toho, co je nyní vidět, musel lodí otřást obrovský výbuch.

Ocelové pláty na bocích byly roztřepeny a zohýbány všemi směry. Jedna ze dvou parních lokomotiv, které byly původně uskladněny na palubě, nyní leží minimálně pětadvacet metrů stranou na dně. Část munice ovšem neexplodovala. Dosud naše baterky odkrývají zteřelé džřevěné bedny s municí do samopalů ale jsou tu rozeseté i olbřímí náboj do nejtěžších houfnic, Odhadujeme jejich váhu na 60-90kg kus.

Podobně Podobně 9:11 záď
Celá záď leží samostatně, protože výbuch torpéda a části munice ji prakticky odřezala od zbytku dopravní lodi. Spočívá na dně nakloněna na levobok, paluba na ní je hodna šikmá. Jsou zde dvě protiletadlová děla.

Jedno má sice hodně zarezlý a korálem obrostlý, ale dobře rozeznatelný závěr. hlaveň míří do písku dna v maximální depresi. Kolem je hodně korálových ryb. Dělo je vděčným místem pro fotografování.

Staší jen obeplout úzký půlkruh zádě a sestoupit o zhruba šest metrl níž a jsme u prakticky nedotčeného šroubu. za jedinou jeho měděnou lopatku se bez problémů schovají tři potápěči. Prozrazují je jen pruhy bublajícího vzduchu po každém výdechu.

9:20 podél můstku na příď
Odlepujeme se ode dna a vystupujeme výš - čím větší hloubka, tím rychleji ubývá vzduch v lahvích. Míříme druhou stranou opět přes muniční sklad k předku lodi. Stále je skvělá viditelnost - ideální podmínky. Řadíme se jeden za druhého a míříme v úrovni vrchní paluby do chodby naboku lodi.

Míjíme zbytek kapitánského můstku - exploze přes něj přetáhla část zadní paluby jako když ohnete plechoví víčko z otevíraných sardinek. Je třeba maximální opatrnosti - ze všech stran míří do prostoru roztrhaný kov s ostrými hranami.

Po chvíli jsou všichni před přídí. Kontrola tlaku vzduchu - leckdo ve skupině nemá už ani polovinu zásoby vzduchu. Minuty se krátí. Ještě ale  bude průzkum pokračovat - přímo před námi je na palubě obrovské torpédo a hned za ním železniční cisterna na benzin. Příď je prakticky neporušená. Ani z druhé strany.

9:23 tři potápěči už musí pryč
Rychlý pokles tlaku vzduchu odsoudil tři Čechy okamžitě nalézt výstupové lano přichycené k boku vraku a začít s řízeným výstupem. Podle všeho se v závěru výstupu jeden připojí záložní plicní dýchací automatikou na lahev kolegy.

Zbytek skupiny má ještě trochu vzduchu a vstupuje do kajut můstku a kapitánovy kabiny. Vnitřek je pozoruhodně málo porušen. Dírou v podlaze je dokonce k zahlédnutí o patro níž záchodová kóje s toaletní mísou.

Podobně 9:27 všichni vystupují k hladině
Všchni čeští potápěči visí na výstupovém laně a pozorně sledují přístroje. Výstup na hladinu nesmý být moc rychlý, aby se přebytečný dusík v tlaku velkých hloubek rozpuštěný v krvi nesrážel do bublinek, ale aby s každým výdechm odcházel z těla. Výstup proto buď řídí individuální potápěčský computer, který má potápěč na zápěstí jako hodinky, anebo se dělají tzv výstupové bezpečnostní zastávky.

Zásadou je zastávka v hloubce pěti metrů na dobu tří minut. Pro toho, kdo už je na tom se vzduchem hodně zle, ale musí kvůli dusíku ještě chvíli zůstat pod hladinou, je z lodi spuštěna jedna rezervní lahev s našroubovanou automatikou.

9:32 Všichni na palubě
Unaveně se všichni soukají z neoprenů, svlékají vesty s prázdnými tlakovými lahvemi a vděčně si na talíře nakládají egyptské jídlo. Boatsman uvařil špagety, rýži, kebab, zeleninový salát a coca-colu.

V plánu je nejméně dvouhodinová pauza. Platí zásada, že nelze jít rovnou z jednoho ponoru na druhý, je třeba zachovat povrchový interval. A také by druhý ponor neměl být hlubší, než byl první. Proto byl průzkum šroubu a muničního skladu uskutečněn hned při prvním sestupu.

Breafing k druhému ponoru je ještě důkladnější než ten první. Divemaster z LightHous diving centra v Al Dahabu považuje chorobnou pečlivost za samozřejmost. Podle všeho je to základní zbraň, kterou se dá odrazit nepřítomnost ve statistikách mrtvých. Jednak je na plánu vstoupit dovnitř lodi a jednak se zdá, že se moře trochu zneklidnilo.

O druhém ponoru českých potápěčů, který byl poměrně dramatický, přineseme reportáž ve čtvrtek 7. listopadu ráno.