Podél starého jihočeského statku uprostřed luk a polí projedete za Chlumem u T řeboně lesem po hrbolaté pěšince,plné kořenů, až k asfaltové silničce na Lutovou. Za ní kolem hájovny vede červená značka do vodního ráje,který před čtyřmi stoletími stvořili lidé. Z rákosí se ozývají protáhlé trylky a drsné vrzavé zvuky, znějící jako »ček, karr«. O pozornost se hlásí sameček rákosníka, ukrytý v hustém porostu. Vlny šplouchají po obou stranách travnaté pěšiny. Vpravo rybník Výtopa, vlevo Starý Hospodář. T eplý vánek si pohrává na lehce zčeřené hladině, kterou co chvíli prořízne kapří plácnutí. Cesty jsou posety světlými peříčky a rozbitými skořápkami, z nichž se tu na jaře líhla kachňata, potápky, malé labutě a rackové... Není to právě nejbezpečnější a pravděpodobně se to nesmí, ale kdybyste vylezli na některou z krmných věží u chovného rybníka nebo na rozsochatý stařičký dub na hrázích, budete si připadat jako ve Finsku. Uvidíte nekonečné a překrásné vodní plochy, které navždy a úplně změnily před pár stoletími ještě nehostinný ráz této krajiny. Po hrázích kolem Chlumu u Třeboně se můžete motat celé hodiny a pořád je co vidět. Členité břehy,křovinaté ostrůvky a přilehlá rašeliniště jsou rájem pro desítky druhů vodního ptactva. Upoutají vás velcí tmavohnědí ptáci, které jste asi v Čechách jinde neviděli. Jsou to kormoráni! »Je jich tu hodně, a tak je i m usíme střílet jako škodnou, protože chytají násadu,« říká jeden z rybářů, kteří se starají o třeboňský chov ryb. Je horko. Opřete kolo o borovici a v Adamově rouše se jdete osvěžit do kapří říše. V oda není studená, ani příliš teplá. A daleko široko nikdo není. Jen z protějšího břehu Starého jezera se do dálky nese dovádivý ryk stovek kachen a racků, kroužících nad hladinou. U malého rybníčka jménem Žofinka potkáte traktor. Na dlouhém řetězu táhne z vody vyvrácený dub. Proudy víří kolem větví mohutného strom u, jehož kmen je jen zčásti vláčen po úzké hrázi. Rybník se kalí zvířeným bahnem a na obrovské vlně za těžkým břemenem se tu a tam zalesknou zlaté boky vyděšených kaprů. U Humlenského rybníka sami narazíte na padlou břízu. Stejně jako staletý dub je skosila nedávná vichřice. Jihočeský »uragán« cestu zatarasil tak důkladně,že se musíte prosekat a prolámat větvemi a nakonec přes kmen kola, zamotaná do listí, s vypětím všech sil přenést. »Tam nejezděte, cesta je slepá,« radí pěší turisté čtoucí tabuli o zborceném Dlouhém mostě. Jenže právě u něj zažijete další dobrodružství. Určitě už uběhl nějaký pátek od doby, kdy Dlouhý most strhla rozvodněná řeka. A vypadá to, že se nikdo moc nemá k opravě. Torzo sloupů se klene na obou stranách srázovitých a lehce podemletých břehů, odkud na sebe mávají zmatení cyklisté a přemýšlejí, jak se dostat přes vodu. Řeka pod zbořeným mostem se zdá být příliš hluboká a plná trámů s nastraženými ostrými hřeby. Po nějaké chvíli si však každý všimne pěšinky ve křoví a vysoké trávě,která vede podél toku po proudu až k mělkému brodu. Tady sundáte boty a ponožky, slezete i s kolem strm ý břeh a po kolena ve vodě svůj bicykl protlačíte mezi právě projíždějícími kánoemi. V ěřte, že ta trocha námahy bude stát za to. Pojedete podél Nové řeky několik kilometrů nádhernou alejí staletých dubů až k Stříbřeckému mostu. Poznáte Krčínův kanál, spojující Lužnici s Nežárkou, který splynul k nerozeznání s okolní přírodou. Jen stromy, vysázené pravidelně podél vody, aby svými dlouhými kořeny držely hráze, svědčí o zásahu lidské ruky. T ento uměle vytvořený tok, dlouhý čtrnáct kilometrů, odváděl přebytečné vody z Lužnice, aby se dal regulovat přítok do největšího jihočeského rybníka Rožmberka. Předcházelo se tak jeho případnému přeplnění a protržení. »Ahóóój!« voláte na vodáky, kteří už trochu znuděně pádlují dlouhým olejem, aniž by z řečiště mohli dohlédnout jako vy dál a pokochat se pohledem na chráněné území Novořeckých močálů. Tenhle vlídný kraj milovala Ema Destinnová. Po životě plném slávy věhlasná pěvkyně skončila opuštěná v barokním zámku v blízké Stráži nad Nežárkou. Tam můžete dojet po červené značce podél rybníka Bašta. Stejně jako později spisovatel Ivan Olbracht, chodila k Nové řece rybařit. Nejmilejší místo měla nad Stříbřeckým mostem. Teď tu sedí na smrkové lavičce párek milenců, očividně zaskočených příjezdem hordy cyklistů k Eminu lesním u pomníku. »Žijící, již smíte dosud všechny tyto krásy zřít, vzpomeňte si při přeletu sněhobílých racků samot duše mé, jež dozajista vtělena do některého z nich, znovu vždy se vrací v místa štěstí svého zašlého,« čtete na kamenném památníku nejslavnější české operní divy. Ze stařičkého stromu, obklopeného koly a odloženými batohy, se Ema Destinnová usmívá i z fotografií, pod nimiž voní čerstvé luční květy. Zpět do Chlumu se vrátíte po žluté kolem rozlehlých Příbrazských blat. Krásné koupání, ale i hodně lidí najdete u rekreačního Staňkovského rybníka, nejhlubšího v jižních Čechách, jehož východní břeh tvoří českorakouskou hranici. Pověstný je i rybník Hejtman. Zv olíte-li cestu po silnici přes Stříbřec a Žitec, uvidíte malebné chalupy s bohatými štíty, které stojí podél rybníků zakr ojen ýc h přímo do vsí. K oupou se v nich děti a vy m ůžete také... ale v plavkách, protože Adamovo roucho by vám na návsi určitě neprošlo! V Lutové si pak všimněte překrásné venkovské brány do statku, nad níž se v zatáčce hlavní silnice tyčí renesanční kostel z počátku 17. století. V hospodě tu prodávají nepříliš chutné rakouské pivo Cvetle,a tak dejte na rady zdejšího barmana a kupte raději vehementně nabízenou českou dvanáctku. Bude-li vám přát počasí, vyražte ráno. Celodenní výlet zvládnou i malé děti, protože každou chvíli můžete cestu zpestřit koupáním, občerstvením ve venkovské restauraci, zajímavou historickou, přírodopisnou či dobrodružnou zastávkou. Do večera najezdíte asi šedesát kilometrů, ale věřte,že se nebudete cítit zvlášť unaveni, protože v rovinatém kraji Třeboňské pánve Mikuláš Ruthard z Malešova, autor soustavy rybníků kolem Chlumu u Třeboně, k vodním plochám žádné kopce nenaplánoval.
 Barokní kostel v Chlumu u Třeboně s křížovou cestou. |
 V hostinci v Lutové si raději objednejte Budvar. |
 Nedaleko tohoto stromu, nad Stříbřeckým mostem rybařila Ema Destinnová. |
