Organizátor TransAfriky Daniel Valíček rozhodně není v oboru nováčkem, přesto říká: "Jízdě terénním autem se Fergus věnuje od svých šestnácti let, proto nám má co říci nejenom o vlastním řízení, ale rovněž o výběru automobilů pro sedmiměsíční expedici."
Jízdy po trasách na území bývalého tankodromu nabízejí zajímavou podívanou a především Fergus Smith a Daniel Valíček opravdu mají co ukazovat. Na efektní průjezdy krkolomných roklí ovšem v Africe nebude prostor, auto se musí maximálně šetřit. Na řadu tak přijde spíše vyprošťování auta z bahna, vytahování vozu pomocí elektrického i ručního navijáku a jiné méně atraktivní činnosti. Bahnitý terén situaci neulehčoval, teplotu lehce nad nulou asi také často během své cesty nezažijí.
V neděli odpolede už instruktor Smith v žertu vyžadoval úplatek, když všechny propustí do tepla. Podle Valíčka členové výpravy poprvé poznali, co od sebe navzájem mohou očekávat. Program pro následující týdny bude ve znamení technických příprav, ale i dalších jednání se sponzory či velvyslanectvími navštívených zemí.
"Ale přesný rozvrh po mně nechtějte, situace se opravdu vyvíjí ze dne na den," uzavírá setkání Valíček. Termín odjezdu je 1. dubna. Datum je stanoveně striktně, aby výprava dorazila v červnu do Angoly a zde mohla sledovat úplné zatmění slunce.
 Ford Bronco vyjíždí z rozbahněného kráteru. |
 Valíčkův Ford Bronco 2,9 |
 Daniel Valíček se pokouší vyjet překážku "Údolí smrti" |
 Fergus Smith vyjíždí z kráteru se svým Land Roverem. |
 Daniel Valíček připravuje lano k ručnímu vytažení svého auta. |
 Fergus Smith ukazuje jak manipulovat s navijákem. |
 Ke slovu přichází ruční pohon. |
 Účastníci expedice se seznamují s ručním navijákem. |
 Fergus Smith předvádí sjezd do "Údolí smrti" |
