Ideální hřebenovky na kolo. Objevte nenápadné půvaby okolí České Třebové

aktualizováno 
Hřebenovky jsou doménou nejen horských oblastí, ale najdeme je i v některých českých vrchovinách. Například Českotřebovská vrchovina nabízí hřebenovky hned dvě – Kozlovský hřbet a Lanšperský hřbet.

Tichá Orlice, Ústí nad Orlicí a Andrlův chlum z Lanšperku | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Českotřebovská vrchovina se rozkládá, jak už název sám napovídá, v okolí České Třebové. Tvoří ji svrchnokřídové pískovce a opuky a jsou pro ni charakteristické dlouhé protáhlé hřbety, odborně zvané kuesty. Na jednu stranu (západní) se uklánějí pozvolna, na druhou (východní) spadají velmi příkrými svahy. V Česku nejsou nikde jinde vyvinuté lépe než právě tady. Jejich dlouhá a víceméně rovná hřebenová linie nabízí ideální terén pro přejezdy na kole.

Lichtenštejnské kameny

Cyklistický přejezd Lanšperského hřbetu zahajme v Třebovickém sedle (438 m) – nejnižším místě evropského rozvodí Labe-Dunaj, které je zároveň nejvyšším bodem železniční trati Praha - Ostrava. Sedlem, které trať překonává krátkým tunelem, prochází hlavní silnice do Lanškrouna. Z České Třebové je to sem osm kilometrů téměř po rovince.

Fotogalerie

V Třebovickém sedle snadno najdeme rozcestník s červenou značkou, která míří souběžně s cyklotrasou 4045 přímo na sever. Asfaltová lesní silnička v mnoha zatáčkách vytrvale, ale příjemně stoupá na zvyšující se zalesněný hřbet.

K první zastávce u rozcestí nad Damníkovskou hájovnou vybízí dřevěný přístřešek u tzv. lichtenštejnského kamene. Je to jeden z mnoha památníků zbudovaných na bývalých lichtenštejnských panstvích k 40. a následně též k 50. výročí vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna (1840-1929). Svému knížectví vládl celkem 70 let a tři měsíce a mezi evropskými panovníky zaujímá druhou příčku v délce vládnutí.

Kolem lichtenštejnských jubilejních kamenů se vysazovaly také skupiny dubů symbolické četnosti, které se ovšem tady nedochovaly. Zachoval se však ještě jeden jubilejní lichtenštejnský kámen, a to u rozcestí pod Palicí (613 m), což je nejvyšší bod Lanškrounského hřbetu, resp. Třebovských stěn. Bohužel žádný výhled neposkytuje a kdo váží výstup po červeně značené odbočce na smrčinou zarostlý vrchol, může se za odměnu zapsat pouze do vrcholové knihy.

Po ostré hraně kuesty

V okolí vrchu Palice (613 m) se nacházíme na samé hraně Lanšperského hřbetu, resp, kuesty a jízda na kole je velmi příjemná. Jen pozor na pravou stranu, kde se hned za krajnicí terén láme a padá strmým svahem s opukovými a pískovcovými skálami do temných lesních hlubin.

Na hraně kuesty Lanšperského hřbetu

Na hraně kuesty Lanšperského hřbetu

Stezka přírodní rezervací Třebovské stěny

Stezka přírodní rezervací Třebovské stěny

A právě tady, v prostoru strmého srázu se nachází přírodní rezervace Třebovské stěny se zachovalými lesními porosty a bohatým bylinným patrem. Jediné, co zde chybí, jsou výhledy z hrany hřbetu, které podle starších fotografií z tabule naučné stezky v posledních několika málo letech úplně zarostly.

Za Skuhrovem, jehož poslední domy šplhají až na rozvodní hřebenovku, se cyklistické a pěší značení rozděluje. Modrá značka vede úbočím strmého východního svahu kolem hezkých skal a romantického tábořiště se studánkou Na Myšině, cyklotrasa nabízí plynulou a rychlou jízdu otevřeným terénem přes pole.

V silničním sedle nad Dolním Houžovcem však už musí i cyklisté vzít zavděk značeným chodníkem pro pěšáky, pokud chtějí zůstat věrni hřebenovce a doputovat po ní až k zřícenině hradu Lanšperk. Příjemnou zastávku obstará na hrbaté stezce plné kamenů a kořenů lesní Horákova kaple s vydatným pramenem vynikající vody. Pochází z roku 1866 a vznikla z vděčnosti sedláka z Dolní Dobrouče za uzdravení.

Z Lanšperského hřbetu na Kozlovský hřbet

Nejkrásnějším místem Lanšperského hřbetu je Lanšperk – malebná vesnička s působivou novogotickou kaplí na kopečku a se zříceninou středověkého hradu nad hlubokým údolím Tiché Orlice. Nevelký hrad bez výškové dominanty se zachovalou obvodní zdí je volně přístupný.

Vesnice a zřícenina Lanšperk

Vesnice a zřícenina Lanšperk

Uvnitř hradeb stojí ohyzdná vyhlídková konstrukce připomínající neodstraněné stavební lešení. Je z ní vidět na Orlické hory, Králický Sněžník a na vísku Lanšperk. Na druhé straně lze pak průhledem v údolí Orlice spatřit paneláky v Ústí nad Orlicí a nad nimi rozhlednu Andrlův chlum, kynoucí do dálek ze souběžného Kozlovského hřbetu.

V Ústí nad Orlicí, kam se z Lanšperku dostaneme po pohodlné cyklotrase kolem řeky, máme na kontě už 40 km, což může znamenat buď konec výletu, anebo zhruba půlku. Pokud půlku, pak nás zpátky do České Třebové, odkud jsme vyjeli, může pohodlně dovést hřebenovka Kozlovského hřbetu. Stačí se jen vyplahočit na Andrlův chlum, což znamená překonat 230 výškových metrů celkem strmého silničního stoupání.

Andrlův chlum je zaběhnutá turistická destinace s oblíbenou železnou rozhlednou. Výstup na ni určitě nevynechejte, jelikož výhled z ní je famózní. Vidět je i směr dalšího putování určovaný obdobnou rozhlednou na Kozlovském kopci (601 m), která vyčuhuje na jižním obzoru asi 12 km daleko.

Rozhledna Andrlův chlum

Rozhledna Andrlův chlum

Výhled z Andrlova chlumu směrem na západ

Výhled z Andrlova chlumu směrem na západ

Je patrné, že Kozlovský hřbet není zdaleka tak výrazný jako Lanšperský a absolvovat jeho hřebenovku nabízí více variant putování. Pro kolo je asi nejvhodnější spustit se do Řetové a odtud po silnici pokračovat přes Přívrat a po zelené značce pod Kozlovský kopec.

Umělci z Kozlovského hřbetu

Během této cesty najdeme na Kozlovském hřbetu několik drobných památek připomínajících zdejší působení českých umělců. Pro většinu jistě neznámá vesnička Přívrat se může pochlubit hned dvěma památníky slavným hudebníkům. Narodil se tu Antonín Bennewitz (1833-1926), věhlasný houslista a ředitel pražské konzervatoře, a u zájezdního hostince na Presích v téže obci má pamětní desku hudební skladatel a šéfdirigent opery Národního divadla Karel Kovařovic (1862-1920). Při pobytu roku 1896 tu dokončil operu Psohlavci. Někdejší sláva hostince je už sice dávno pryč, malé občerstvení tu však lze pořídit i dnes.

Hezká krajina Kozlovského hřbetu inspirovala i malíře Maxe Švabinského, který si tu našel nevěstu. Jeho pobyty a místní uměleckou tvorbu připomíná Chaloupka Maxe Švabinského v Kozlově. Patří pod Městské muzeum v České Třebové a během sezony je přístupná veřejnosti.

Chaloupka Maxe Švabinského v Kozlově

Chaloupka Maxe Švabinského v Kozlově

Kostel a zvonice v Semaníně

Kostel a zvonice v Semaníně

Jméno slavného českého malíře nese i turistická chata na Kozlovském kopci (601 m) z roku 1933. Nabízí ubytování pro 21 osob a restaurační služby. O návštěvníky tu není nouze, jelikož hned vedle stojí 33 m vysoká rozhledna s nádherným výhledem na Českou Třebovou a taky Litomyšl.

Závěrečná část z Kozlovského kopce do České Třebové vede převážně dolů z kopce. Delší varianta směřuje na Semanín, kde na unavené a bolavé nohy čeká knajpoviště neboli otužovadlo – dva vydlabané kmeny s protékající vodou. Za prohlídku tu stojí také kostel sv. Bartoloměje s obrannou zvonicí nebo smírčí kříž v lese. Kratší variantu představuje trasa přes poutní místo a bývalé lázně Hory, kde má pamětní desku Božena Němcová.

Může se hodit

Mapa
1 : 50 000 KČ č. 49 – Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko

Jak se tam dostat
Jen málokteré místo u nás je tak dobře a rychle dostupné po železnici jako město Česká Třebová. Desítky rychlíků denně tu zastavují ve směru od Prahy, Brna i Ostravy

Itinerář trasy
Česká Třebová – Třebovské sedlo, 8 km – Skuhrov, 20 km – Dolní Houžovec, 25 km – Horákova kaple, 27 km – Lanšperk, 31 km - Ústí nad Orlicí, 40 km – Andrlův chlum, 44 km – Řetová, 47 km – Přívrat, 51 – Kozlov, 58 km – Kozlovský kopec, 60 km – Semanín, 64 km – Česká Třebová, 70 km.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Další z rubriky

VIDEO: V zimě, dešti i mlze. I plachtění po Lipně může být adrenalin

Plachtili jsme na lodi Sunway.

Na vodní nádrži Lipno kotví spousta plachetnic. Zájemci si je mohou půjčit na pár hodin, ale i třeba na víkend....

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

S balonem do oblak. Let můžou zmařit i neznatelné rozmary počasí

Horkovzdušný balon v záři zapadajícího funkce

V šestém díle seriálu S balonem do oblak se podíváme na nástrahy počasí. Většina z nás si myslí, že se každý hezký a...



Najdete na iDNES.cz